• O nás
• Zapojte se
• Kde působíme
• Kontakty

• Programy soc. integrace
• Humanitární a rozvojová pomoc
• Informační a vzdělávací programy
• Podpora lidských práv

Hlavní partneři

Zapojte se › Pracovní příležitosti

Škola hrou: Moderní vyučovací metody v Etiopii

Dvacítka dospělých lidí sedí v lavicích, před sebou mají cedulky se svými jmény a poslouchají lektora, který jim trpělivě vysvětluje novou látku. V Addis Abebě právě začal jeden z kurzů moderních vyučovacích metod pro etiopské učitele. Díky českým dárcům mají příležitost naučit se nové způsoby, jak zpřístupnit probíranou látku svým žákům.
Etiopie patří k zemím, které se potýkají s nízkou úrovní vzdělávání.

Školu navštěvuje jen polovina dětí. Ty, které do ní chodí, často trpí vysokým počtem žáků ve třídě. Výjimkou nejsou třídy, v nichž je stovka školáků. K těm se nové informace dostávají často jen pasivní formou. Učitel předříkává látku a děti jen poslouchají a opisují z tabule.

Mezi kořeny a stromy

Učitelé si v rámci kurzu Moderních vyučovacích metod osvojí nové způsoby, které jim pomohou zlepšit jejich hodiny. Za stěžejní je považovaná interakce mezi učitelem a žákem. Aktivit, které tomu mají přispět, je celá řada. A učitelé si je při školení všechny sami vyzkouší.
 
Oblíbená je například hra na kořeny a stromy. Školitel rozdělí třídu do tří skupin, na tabuli namaluje strom a každé ze skupin vybere jednu z částí stromu. Poté musí „žáci“ vymyslet co nejvíce funkcí dané části. „Jakou funkci mají kořeny? Vyživují strom,“ prezentují učitelé své odpovědi. Poté se učitelé v jednotlivých skupinách rozdělí na kořeny a kmen. Kořeny se začnou přemísťovat k dalším skupinám a s nimi probírají předem zadané téma. Po návratu do své skupinky vše nejprve předají kmeni, který informace roztřídí. Na závěr všechny skupiny společně probírají, co se dozvěděli jinde.
 
Školitel celou aktivitu zrekapituluje, předvádí i gestikuluje, nechybí dramatická gesta. Podobné aktivity mají donutit učitele přemýšlet nad základními otázkami, které by je samotné vůbec nenapadly. Co je to jídlo nebo jaký význam má pro strom kmen. Tím, že nad tím přemýšlí, se mohou snadněji vcítit do pocitů svých žáků. „Na závěr celého školení si musí učitelé sami vyzkoušet, jak metody využívat. Musí zjistit, na co se soustředit, musí zjistit, co by je mohlo zaskočit,“ vysvětluje jeden ze školitelů Tsegab Meles.

Brainstorming

Etiopští učitelé si vyzkouší i brainstroming nebo volnou kompozici. „Chceme, aby učitelé více zapojovali žáky do svých hodin, aby se děti na hodinách podílely,“ přibližuje Tsegab Meles. Děti tím podle něj získají kritické myšlení, zvýší se jim sebedůvěra a budou se i sami lépe učit.

Za stěžejní považuje právě účast samotných žáků. „Každý z nich by měl mít možnost se k tématu vyjádřit. Může to být dobře, může to být špatně. Ale i tím se člověk učí,“ zdůrazňuje Meles a dodává, že je to navíc pro studenty velmi motivující. „Jsou spokojeni a pohání je to k dalšímu učení. Řeknou si třeba, tohle jsem teď nevěděl, to by mě zajímalo, to si zjistím,“ popisuje školitel.

Podle něj se dají aktivní metody učení využít i v početných třídách, které dosud výrazně ztěžují práci etiopských učitelů. „Existuje možnost se jít učit ven, kde se mohou studenti volně rozptýlit. Nebo se dá početná třída rozdělit do menších skupinek, tak aby každý ze studentů získal možnost promluvit,“ navrhuje Meles.

„Moderní vzdělávací metody vycházejí z konstruktivistické teorie učení“, popisuje Zemenu Tadesse z organizace Člověk v tísni. Teorie vychází z toho, že každý žák má určitý soubor vědomostí, na nichž je možné dále stavět.

Školení moderních vyučovacích metod trvá vždy čtyři týdny. Učitel navštěvuje týdenní školení, poté se vrátí zpět do své školy, kde si může nové poznatky vyzkoušet v praxi. „Věříme, že tímto způsobem je pro učitele jednodušší si nové metody osvojit. Po absolvování celých čtyř týdnů by měli bez problémů být schopni je využívat při vyučování,“ míní Meles.

Škola hrou

Zkušenosti učitelů mu dávají zapravdu. „Myslím, že se mi podaří tyto metody využívat. Nejsou nijak složité, stačí se o nich dozvědět. Navíc jsme měli všichni možnost si je vyzkoušet v praxi s ostatními učiteli,“ míní učitel angličtiny Tesfaie Michael Katiso z Alaba Experimental School.

Za problém při vyučování považuje vysoký počet studentů ve třídě. „Učit padesát dětí najednou je náročné, je třeba jim veškerou látku vysvětlit tak, aby ji pochopili. To je ve vyšším počtu komplikované,“ popisuje Katiso a dodává, že pokud se učitel opravdu snaží, může se mu i přesto podařit látku dobře vysvětlit.

Podobný názor má Mohammed Kemal Nuriye, který učí v jedné z alabských škol biologii a chemii. „Všechny prezentované metody jsou velmi jednoduché na naučení. Jakmile se o nich dozvíte, není problém je začít při hodinách využívat,“ říká Nuriye.
Školení mají zvýšit úroveň vzdělávání v etiopských základních školách. Kvůli tomu postavila společnost Člověk v tísni dvě vzdělávací centra zaměřená speciálně na moderní vzdělávací metody. První z nich bylo otevřeno v roce 2005 v Awassa College of Teacher Education. Do konce roku 2007 zde bylo vyškoleno 1060 učitelů, poté společnost předala centrum místní vládě.

Druhé centrum bylo otevřeno v roce 2009 v Addis Abebě v Kotebe College of Teacher Education, každý rok zde školení absolvují zhruba čtyři stovky učitelů. Součástí školení je i pozorování učitelů po určité době od absolvování kurzu. „Nyní ještě překládáme všechny vzdělávací materiály do amhárštiny. To nám výrazně v budoucnu ulehčí práci,“ uzavírá Tsegab Meles. Centrum také připravuje speciální učební pomůcky pro jednotlivé předměty, díky kterým se například učitelé biologie dozví, jak přesně jednotlivé metody aplikovat v jejich oboru.

Projekt Člověka v tísni je financovaný Ministerstvem zahraničních věcí ČR.

Další informace
Proč Moderní vzdělávací metody?
Školu navštěvuje v Etiopii jen polovina dětí. Velkým problémem je vysoký počet žáků ve třídě, další komplikací jsou pasivní vyučovací metody. Učitel předříkává látku a děti jen poslouchají a opisují z tabule. Při velkém počtu žáků často řada dětí vůbec učitele neslyší nebo nevidí na tabuli.

Učitel na druhou stranu obvykle neví, jak se každému žákovi věnovat individuálně. Zpětnou vazbu mezi učitelem a žákem tak tvoří převážně testy, z nichž mnoho dětí neprospívá nikoli kvůli své neschopnosti, ale proto, že látku v hodině nemají šanci pochytit. V současné době je proto kladen důraz na aktivní metody učení, které podporují větší zapojení žáků a dávají učitelům návod, jak zaujmout všechny děti i při ztížených podmínkách. Na rozdíl od memorování a mechanického opakování kladou tyto metody důraz na praktické využití znalostí a vnitřní motivaci žáků poznávat nové věci.

Člověk v tísni v Etiopii
Člověk v tísni působí v Etiopii od roku 2003. Zaměřuje se na zvýšení kvality úrovně zdejšího vzdělávacího systému. Staví se zde nové školy, učitelé absolvují školení v moderních učebních metodách. Kromě toho zde má projekty v oblasti životního prostředí a obživy. Další jsou zaměřené na získávání nezávadné vody. Člověk v tísni zde staví a opravuje hlubinné vrty na vodu.

Barbora Němcová
Spolupracovnice Člověka v tísni