Podpora lidských práv › Barma

Podpora demokratického hnutí v Barmě

Jedna z protivládních demonstrací v Rangúnu v roce 2007. Ženy hrají v rámci barmské opozice významnou roli.

Jedna z protivládních demonstrací v Rangúnu v roce 2007. Ženy hrají v rámci barmské opozice významnou roli.

© Archiv

[ vytisknout článek ]    [ Poslat e-mailem ]
Situace v Barmě (v současnosti nazývané Myanmar) je v oblasti porušování lidských práv kritická. Vládnoucí vojenská junta bezohledně porušuje lidská práva obyvatel, plošně využívá nucenou práci, verbuje dětské vojáky a systematicky potlačuje etnické menšiny v pohraničních oblastech. Ve jménu boje proti ozbrojeným rebelům vypálila barmská armáda přes 3000 vesnic a jejich obyvatele násilím přesídlila nebo vyhnala ze země. Režim tvrdě pronásleduje jakýkoliv projev odporu. V roce 1988 potlačil celonárodní prodemokratické povstání. Při zásahu armády zemřely tisíce lidí a řada opozičních aktivistů byla následně uvězněna či vyhnána do exilu. V září 2007 světem otřásl další brutální zásah armády proti pokojným demonstrantům vedeným buddhistickými mnichy. Desítky osob zahynuly, stovky byly zraněny a tisíce zatčeny.
 
V současnosti je v Barmě více než 2100 politických vězňů, včetně nositelky Nobelovy ceny míru a vůdkyně opozice Aun Schan Su Ťij, kterou režim drží v domácím vězení již více než 13 let. Barmská společnost je pod dohledem tajné policie a za opoziční činnost či jen kritiku vlády hrozí několikaleté až doživotní tresty odnětí svobody. Přesto v zemi existuje opoziční Národní liga pro demokracii, undergroundové studentské skupiny i jednotliví nezávislí novináři a disidenti. V poslední době také vznikají drobné občanské iniciativy, zaměřené na řešení sociálních problémů.
 
Společnost Člověk v tísni podporuje barmské opoziční hnutí od poloviny 90. let. Během uplynulých let pracovníci společnosti několikrát navštívili Barmu a oblast thajsko-barmské hranice a začali spolupracovat s mnohými místními organizacemi. Společnost Člověk v tísni také v uplynulých letech uspořádala řadu jednorázových akcí s cílem ukázat české veřejnosti problémy této země.
 
V současné době společnost Člověk v tísni podporuje rodiny barmských politických vězňů, pořádá stáže pro mladé barmské aktivisty v České republice a spolupracuje s médii, jež se prostřednictvím rozhlasu a televize snaží poskytovat obyvatelům Barmy nezávislé a objektivní zpravodajství. Cílem společnosti je také předat barmským aktivistům zkušenosti z přechodu České republiky k demokracii a pomoci jim tak k úspěšné transformaci jejich země.
 
 
Základní informace o Barmě 
 
  • Poloha: jihovýchodní Asie
  • Sousední země: Bangladéš, Thajsko, Čína, Indie, Laos
  • Hlavní město: Nay Pyi Daw (od listopadu 2005, dříve Rangún)
  • Rozloha: 678 500 km2
  • Počet obyvatel: 47 382 633 (2006)
  • Hlavní etnické skupiny: Barmánci 68 %, Šanové 9 %, Karenové 7 %, Arakánci (neboli Rachinové ) 4 %, Číňané 3 %, Indové 2 %, Monové 2 %, ostatní 5 %
  • Náboženství: buddhisté 89%, křesťané 5%, muslimové 4%
  • Medián věku: 27,0 (2006)
  • Porodnost:17.91 (2006)
  • Kojenecká úmrtnost: 61.85 (2006)
  • Střední délka života při narození: 60.97 (2006)
  • Gramotnost: 85.3% (2002) ♂ 89.2% ♀ 81.4%
  • HDP v paritě kupní síly: 76,6 miliard USD (2005)
  • HDP na hlavu v paritě kupní síly: 1,600 USD (2005)
  • Růst reálného HDP: 1.5% (2005)
  • Míra nezaměstnanosti: 5% (2005)
  • Podíl obyvatelstva žijícího pod hranicí chudoby: 25% (2000)
 
Důležitá data
 
1948 – Barma získala nezávislost na Velké Británii.
 
1962 – Vojenským převratem se do čela státu dostal generál Nei Win, protesty studentů a dalších vrstev obyvatelstva byly násilně potlačeny.
 
1988 – Masové protirežimní demonstrace byly potlačeny armádou, do čela státu se dostala nová vojenská junta, tzv. Státní rada pro obnovení zákonnosti a pořádku ve státě (SLORC). Po vlně násilí uprchly tisíce demonstrantů do exilu.
 
1990 – Vojenská junta povolila demokratické volby, v nichž přesvědčivě zvítězila opoziční Národní liga pro demokracii vedená Aun Schan Su Ťij. Junta však odmítla výsledky uznat a řadu zvolených členů parlamentu uvěznila.
 
1997 – SLORC změnil své jméno na Státní radu pro mír a rozvoj (State Peace and Development Council), jedná se však stále o stejnou vojenskou juntu.
 
2004 - Barmský premiér Kchin Ňjun, obecně považovaný za umírněnějšího člena junty, byl odstaven od moci na základě obvinění z korupce. V současné době jsou nejdůležitějšími členy junty generál Than Šwei (předseda SPDC), generál Maun Ei (místopředseda SPDC) a generál Soe Win (premiér).
 
2005 - V listopadu zahájila vojenská vláda bez předchozího varování přesun všech vládních institucí do nového sídelního města Nay Pyi Daw v blízkosti Pjinmany ve střední Barmě, vzdáleného asi 350 kilometrů severně od Rangúnu.
 
2006 - Rada bezpečnosti OSN odsouhlasila přidání Barmy na svůj oficiální program jakožto země, která představuje hrozbu pro celý region následkem  vysokého počtu uprchlíků, probíhající občanské války, produkce drog a nekontrolovatelného šíření nebezpečných chorob.
 
2007 – Barma zažila největší protivládní protesty za posledních dvacet let. Tzv. šafránovou revoluci, vedenou buddhistickými mnichy, však armáda tvrdě potlačila a několik desítek lidí při zásahu zahynulo. Po demonstracích následovala rozsáhlá vlna zatýkání. V otřesných podmínkách barmských věznic je drženo více než 1800 politických vězňů, v domácím vězení zůstává i vůdkyně opozice Aun Schan Su Ťij. 
 
2008 - Vojenský režim ignoruje požadavky OSN na okamžité zahájení dialogu s demokratickou opozicí a představiteli etnických menšin. Mise zvláštního vyslance OSN Ibrahima Gambariho tak v podstatě selhala. Junta na místo toho uspořádala zfalšované referendum, které schválilo novou ústavu. Ta však počítá s pokračováním vojenské vlády.
 
  
Máte-li zájem o odběr pravidelného měsíčního přehledu událostí v Barmě, napište na adresu: barma@clovekvtisni.cz 

Barma


Aktuálně

Archiv článků


Fotogalerie