Bělorusko

zvětšit +

© Uladz Hrydzin

Již více jak 15 let režim prezidenta Aleksandra Lukašenka dává Bělorusům i světové veřejnosti „lekci z flagrantního porušování základních lidských práv“. Stát na hranicích Evropské unie je často označován za poslední evropskou diktaturu. A toto přirovnání rozhodně není přehnané.
 
Studenti a studentky byli hlavními aktéry pouličních protestů po zmanipulovaných prezidentských volbách v březnu 2006. Za projev občanské statečnosti se stali terčem represí. Stovky studentů čekal vyhazov z univerzit. Došlo i k několika exemplárním vyloučením z posledního ročníku střední školy. V současné době čelí mladí aktivisté také obviněním za členství v neregistrované organizaci (např. Malady Front, Jeans Za Svabodu, European Belarus a další). Téměř žádná organizace, hnutí či iniciativa totiž nemá šanci získat registraci a její činnost je tedy pro běloruské úřady trestná. Organizace Člověk v tísni také proto již řadu let pracuje s občanskými aktivisty v Minsku i v regionech a poskytuje jim pomoc při realizaci jejich projektů.
 
Státní moc začala v průběhu roku 2006 měnit taktiku. Režim přestal rozdávat exemplární tresty vůdcům opozice a začal se soustřeďovat na „pěšáky“ demokratického hnutí. Místo dlouhodobých trestů odnětí svobody je v současnosti nejčastějším trestem krátkodobá administrativní vazba (3-20 dnů) a na běloruské poměry velmi vysoké finanční pokuty. Opakovaná vazba však pro odsouzeného znamená hrozbu do budoucna, protože může být z důvodu „potenciální recidivy“ odsouzen i k několika letům odnětí svobody. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných Salidarnasc spolu s Fondem pro rozvoj právních technologii proto na jaře 2007 zahájili Kampaň preventivní právní pomocí pro občanské aktivisty. Tuto kampaň podporuje nadále i Člověk v tísni. Jejím hlavním cílem je zajistit občanským aktivistům kvalitní advokáty a informovat je o jejich občanských právech.
 
Od začátku roku 2008 režim zvyšoval tlak na opozici. Proběhlo více než 400 soudů nad účastníky nejrůznějších demonstrací a vzpomínkových akcí. Pokojné demonstrace jsou rozháněny s použitím síly a demonstranti následně čelí obviněním z účasti na nepovoleném shromáždění, používání vulgarismů na veřejnosti, „zlomyslného výtržnictví“ atp. Propuštění ze zaměstnání kvůli politickému angažmá je běžnou praxí. Člověk v tísni poskytuje morální a materiální podporu těmto politicky pronásledovaným osobám a jejich příbuzným.
 
V září 2008 se konaly parlamentní volby a Bělorusko se po dlouhé době opět dostalo do světových médií. Po nečekaném kroku prezidenta Lukašenka, kdy v srpnu 2008 propustil všechny politické vězně ( A. Kazulin, S. Parsjukevič, A. Kim), se od těchto voleb totiž čekalo opravdu mnoho. Žádné překvapení se ale nekonalo, do parlamentu se opět nedostal ani jeden představitel opozice, volební proces byl pod plnou kontrolou státu a OBSE volby neuznala jako demokratické.
 
EU přesto přehodnotila svůj postoj a rozhodla o pozastavení sankcí vůči běloruskému režimu. Zatím je pro běloruskou demokratickou opozici situace stále stejná, sice momentálně v Bělorusku není jediný politický vězen, každodenní politické represe ale pokračují.
 

Aktuálně

Archiv článků

Klub přátel Člověka v tísni

Věříte, že pomáhat druhým má smysl?
Podpořte nás!
Staňte se členy Klubu přátel Člověka v tísni.