25 let od Povstání 8888: Jak se k němu postavit?

25 let od Povstání 8888: Jak se k němu postavit?

2. 9. 2013

Osmého srpna si Barma připomněla pětadvacáté výročí jednoho z nejdůležitějších okamžiků své moderní historie – Povstání 8888, série masových prodemokratických demonstrací proti tehdejšímu vojenskému represivnímu režimu. Letos se v Rangúnu konala veřejná výroční ceremonie organizovaná lidsko-právními a politickými aktivisty, které se účastnily tisíce lidí; další akce a průvody byly pořádány ve městech po celé zemi. Barmánci si připomínali především památku obětí protestů – při brutálních zásazích tehdejší vojenské junty zemřelo více než 3000 lidí, především studentů a mnichů.

V uplynulých dvou dnech jsme pořádali workshopy a diskuse s představiteli etnických skupin, politických stran a akademické sféry a dnes jsme se shodli na politickém rámci pro budoucnost,“ řekl zpravodajskému serveru Irrawaddy Ko Ko Gyi, jeden z vůdců protestů v roce 1988, člen současné aktivistické skupiny Generace 88 a organizátor letošních ceremonií a konference. „Cílem těchto akcí je přinést zemi mír a národní usmíření,“ dodává.

Povstání 8888 se rozhořelo v Rangúnu mezi univerzitními studenty, kteří nesouhlasili s měnovou reformou a následným uzavřením vysokých škol. Demonstrace pak přerostly v celonárodní povstání proti represivní politice vojenské junty jako takové a za zavedení demokratických reforem. Přestože tehdejší vůdce junty Ne Win v průběhu protestů odstoupil, jeho sliby ohledně zavedení demokratického zřízení se nenaplnily. Pár týdnů po srpnových protestech proběhl puč, během nějž se armáda znovu dostala k moci. Velká část organizátorů protestů byla zatčena, přičemž mnoho z nich se dostalo na svobodu až v loňském roce.

V posledních třech letech v Barmě došlo k určitým prodemokratickým reformám a v roce 2011 se vojenská junta oficiálně transformovala v civilní vládu, vztah k nedávné minulosti je však stále ambivalentní. Na jednu stranu současná vláda omezuje drakonické zákazy v oblasti politických a občanských práv, propouští politické vězně a prezident Thein Sein si buduje obraz mírotvorce, jehož politika se zásadně liší od praktik junty. Na druhou však byly až do loňského roku jakékoli akce připomínající Povstání 8888 zakázány a Thein Sein při své inaugurační řeči prohlásil, že „v roce 1988 vládní armáda Tatmadaw zachránila Barmu ze zhoršující se situace v mnoha oblastech života a znovu zemi vybudovala“.

I přesto, že se vláda od násilí během povstání nikdy nedistancovala, zúčastnila se oficiální vládní delegace vzpomínkového ceremoniálu v Rangúnu. Právě kvůli přítomnosti vládních činitelů odmítla svou účast část lidsko-právních aktivistů. Kyaw Thura, člen opoziční strany NDF (National Democratic Force, Národní demokratická síla), nicméně zastává opačný postoj:„Nedosáhneme národního usmíření a nestaneme se rozvinutou zemí, pokud budeme stále považovat členy bývalé vojenské vlády za nepřítele. Chceme jim odpustit a přijmout je.“

Některé lidsko-právní skupiny, jako například Human Rights Watch (HRW), však místo smíření volají po vyšetření zločinů, které se během potlačení demonstrací udály.“Masové zabíjení, které se v Barmě před pětadvaceti lety událo, je neléčená otevřená rána, která problematizuje vládou proklamované reformy,“ říká Brad Adams, ředitel asijské pobočky HRW. „Vláda by měla ukončit popírání armádního zneužívání moci, které se dělo v uplynulých padesáti letech, a ukázat, že hájí zájmy svého lidu.“

Organizace Burma Campaign UK (BCUK) mimo to připomíná, že vyšetřování by se mělo týkat i samotného prezidenta, který za minulého režimu sloužil jako vysoce postavený armádní činitel. Podle údajů americké ambasády v Rangúnu zveřejněných na WikiLeaks. Thein Sein sloužil jako generálporučík a velitel lehké pěchotní divize LID 55, jedné z elitních složek armády loajální k juntě a vládnoucí Barmské straně socialistického programu. Dle serveru v armádě v zápalu pro věc vynikal. „Pokud prezident nemá co skrývat, není důvod, aby o své roli v potlačení Povstání 8888 nepromluvil. Měl by přesně vysvětlit, kde se svou divizí byl a co přikazoval svým vojákům,“ říká ředitel BCUK Mark Farmaner.

Zdroje: www.economist.com, www.irrawady.org, www.dvb.no

Čtěte i další novinky z Barmy.

Autor: Anna Kunová, koordinátorka barmských projektů, Člověk v tísni