Inkluze se nám v budoucnu vyplatí. Klíčová je podpora učitelů

Inkluze se nám v budoucnu vyplatí. Klíčová je podpora učitelů

26. 8. 2015

Chybějící metodické vedení, nároky spojené s výukou dětí a žáků se speciálními vzdělávacími  potřebami (SVP), nejistota ohledně financování změn ve školství, to jsou nejčastěji zmiňované problémy, kterých se ředitelé škol obávají ve vztahu k inkluzivnímu vzdělávání. Řešení už ale existují. Problémy se zajištěním potřebných prostředků by měla řešit novela školského zákona a reforma financování regionálního školství. Metodickou podporu v podobě Katalogu podpůrných opatření, Standardu práce asistenta pedagoga a dalších materiálů poskytuje učitelům projekt Systémová podpora inkluzivního vzdělávání (SPIV), jehož výstupy dnes představila Univerzita Palackého v Olomouci a organizace Člověk v tísni společně s Asociací pracovníků SPC a Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání. Odborníci zapojení do projektu také spočítali, že investice do inkluzivního vzdělávání se v budoucnu vyplatí i státu.

Ředitelé škol, učitelé, asistenti pedagoga, to jsou ti, kteří inkluzi realizují, a proto potřebují největší podporu. Metodickou i finanční. Jen tak budou moci zajistit, aby každý žák dosáhnul v rámci povinné školní docházky svého vzdělávacího maxima“, zdůraznil zásadní potřebu učitelů v této oblasti hlavní řešitel projektu SPIV Jan Michalík z Univerzity Palackého v Olomouci. V případě žáků se zdravotním postižením je už dnes téměř 75 % z nich vzděláváno v běžných školách, a to včetně žáků s postižením sluchovým či zrakovým nebo s poruchami autistického spektra. Pouze žáci s mentálním postižením jsou většinově vzděláváni ve školách speciálních. „Není třeba se bát přílivu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do škol – ony už v nich jsou. Nyní je potřeba je a jejich učitele více podpořit“, dodal J. Michalík.

Například jedna ze studií, které byly v rámci projektu zpracovány, dokládá, že by stát účinnou podporou vzdělávání romských dětí mohl v dlouhodobém horizontu získávat 3,8 až 6,9 miliardy korun ročně. Jinými slovy – dodatečný příjem státního rozpočtu v případě, že by vzdělanostní struktura romské populace kopírovala strukturu většinové populace, by byl minimálně 3,8 miliardy korun ročně. Jedná se o finanční modelaci na základě odhadů romské populace. Skupina žáků s potřebou podpory ve vzdělávání je ale mnohem větší a proto budou benefity z investic do vzdělávání všech těchto žáků ještě mnohem vyšší.  

Bariéry inkluze

Za největší problém je vedením škol považován nedostatek finančních prostředků na platy speciálních pedagogů, psychologů a asistentů pedagoga. Inkluze podle škol nelze uskutečnit ve třídách s vysokým počtem dětí. Další bariérou inkluze dětí se SVP je nepřipravenost pedagogů pro práci s těmito žáky. Vlastního speciálního pedagoga má 18 % a školního psychologa jen 14 % běžných základních škol. Pouze polovina škol zapojených v jednom z výzkumných šetření uvedla, že je někým metodicky vedena, polovina škol naopak žádné metodické vedení nevnímá.  Absenci metodického vedení uvedlo také 41 % pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center, které mají na starosti diagnostiku speciálních vzdělávacích potřeb, a doporučují školám, jak s dětmi se SVP pracovat.

Učitelé se podle výsledků šetření obávají i nároků spojených s podporou dětí se sociálním znevýhodněním.  Upozorňují, že chybí jak normativně přidělované finance, tak i metodiky pro práci s těmito dětmi. Z praxe vědí, že je potřeba pracovat s celou rodinou. Podle odhadů projektu SPIV se jen těchto dětí v povinném vzdělávání nacházejí desítky tisíc – realistický odhad je, že jde o více jak 100 000 dětí, z nichž ovšem cca 35 000 bude mít nárok na podpůrná opatření s finančním příspěvkem. Analýzy ukazují velké rozdíly v počtu diagnóz mezi kraji, což prokazuje, že systém neumí speciální vzdělávací potřeby dětí správně identifikovat. Metodickou podporu proto potřebují jak pedagogové, tak školská poradenská zařízení.

Pavlína Baslerová, předsedkyně Asociace pracovníků speciálně pedagogických center, říká: „Učitelé nejvíce vyžadují právě systematické financování a metodickou podporu. Pedagogové nemají obavu z dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, ale z toho, že na ně budou sami, že se o ně systém nepostará.

Novela školského zákona

Velkou podporou by měla být samotná důsledná implementace novely školského zákona. Podpůrná opatření stanovená zákonem jsou nastavena tak, aby podpořila hlavně školy. Klíčové bude jejich financování a podrobnosti stanovené vyhláškou. „Novela školského zákona umožní od příštího školního roku školám financovat asistenty pedagoga, školní psychology nebo pomůcky například pro sluchově nebo zrakově postižené děti. Školy mají nyní rok na to, aby si ujasnily, jaká podpůrná opatření potřebují a jak je zapojí do výuky a chodu školy,“ doplňuje Lenka Felcmanová z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.     

Jedním z efektivních podpůrných opatření jsou asistenti pedagoga. Jejich počet každým rokem roste, minulý rok bylo na této pozici zaměstnaných téměř 9 tisíc lidí, což činí 5700 plných úvazků. Z toho je více než 8 tisíc asistentů určeno pro děti se zdravotním postižením a přes 700 asistentů pro děti se sociálním znevýhodněním.

 „Asistent pedagoga představuje jednu z klíčových forem podpory žáků. Tím, že se využití jeho služeb stane nárokovým, bude jistě tlak ze strany škol a rodičů na přiznávání tohoto podpůrného opatření většímu počtu dětí. Taková investice se ovšem vyplatí, asistent zvyšuje kvalitu výuky celé třídě, nejen jednomu dítěti“, obhajuje předpokládané vyšší finanční nároky související s novelou školského zákona Tomáš Habart, manažer projektu SPIV z Člověka v tísni.

V současné době je pozice asistenta pedagoga ukotvena velmi nesystémově a postupy přidělování asistentů pedagoga do škol a jejich financování se mezi kraji liší. Žáci se srovnatelnou mírou SVP tak dostávají odlišnou míru podpory v závislosti na tom, kde bydlí. Školy, rodiče i děti se SVP jsou opakovaně každý rok v nejistotě, zda škola na asistenta dostane potřebné prostředky. V projektu SPIV vznikla série materiálů, které pomohou asistentům v denní práci, a které by mohly řešit jejich postavení systémověji (Standard práce asistenta pedagoga, Metodiky práce asistenta pedagoga atd.)

Projekt SPIV přinesl: 186 výstupů, na nichž pracovalo 595 autorů, kteří vytvořili a zajistili: 8 částí Katalogu podpůrných opatření, 34 Metodik práce asistenta pedagoga, 74 učebních textů, 8 expertních návrhů, 17 analýz a výzkumů, 57 akreditovaných kurzů DVPP, 6 484 škol informovaných o dění v projektu, 126 škol ověřujících Katalog podpůrných opatření, 6 odborných konferencí a 85 workshopů, 258 kurzů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, 7 325 přímo podpořených pedagogů, 10 234 přímo podpořených žáků. Webové stránky projektu navštívilo za necelé dva roky více než 90 tisíc návštěvníků, především učitelek a učitelů.

Projekt plně naplnil své poslání: připravil pro MŠMT, školy, učitelky a učitele potřebné podklady pro práci s dětmi s potřebou podpůrných opatření.

Všechny zmiňované materiály a desítky dalších jsou ke stažení na tomto odkazu: http://www.inkluze.upol.cz/vystupy/

Projekt Systémová podpora inkluzivního vzdělávání je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Více na www.inkluze.upol.cz

Další informace poskytnou:

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D., hlavní řešitel projektu SPIV, Univerzita Palackého v Olomouci: jan.michalik@upol.cz, tel.: 777 809 040

Mgr. Tomáš Habart, manažer projektu SPIV, Člověk v tísni:  tomas.habart@clovekvtisni.cz, tel.: 739 320 763

PaedDr. Pavlína Baslerová, Asociace pracovníků speciálně pedagogických center: pavlina.baslerova@upol.cz, tel.: 734 144 822

Mgr. Lenka Felcmanová, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání: lenka.felcmanova@cosiv.cz, tel.: 777 612 257

Mgr. Jana Odstrčilová, mediální koordinátorka vzdělávacího programu Varianty, Člověk v tísni: jana.odstrcilova@clovekvtisni.cz, tel.: 774 422 910  

 

Autor: Jana Odstrčilová, mediální koordinátorka