Člověk v tísni podporuje barmské farmáře v boji za jejich práva

Publikováno: 12. 11. 2014 Doba čtení: 3 minuty
Člověk v tísni podporuje barmské farmáře v boji za jejich práva
© Foto:

Konfiskace půdy a boj proti firemním znečišťovatelům jsou jen některá z témat, kterým se věnují barmské neziskové organizace, jež dostaly od Člověka v tísni finanční či technickou pomoc na své aktivity. Mezi lety 2012 a 2014 jsme takto podpořili aktivisty ve více než šesti státech a regionech Myanmaru. Přinášíme vám dva příběhy ilustrující problémy, s nimiž se tamnější farmáři musejí vypořádat.

Farmáři se sjednotili proti znečišťovateli

Sakainská oblast na severozápadě Barmy sahá od hranic s Indií až k hlavnímu městu Sakain na březích řeky Iravádí, jižně od Mandalaje. Je větší než Česká republika, ale jen řídce obydlená. Velká většina z jejích šesti milionů obyvatel se věnuje zemědělství. Jedním z nich je i Ko Myint Hlaing, který žije ve vesnici Muang Kone. Od roku 2008 má vesnice dva nové sousedy, jejichž příchod nadobro poznamenal všechny oblasti jejího života.

Těmito novými sousedy nebyli běžní zemědělci, ale dvě obrovské průmyslové společnosti řízené čínskými podnikateli. Kuang Taung se zabývá těžbou niklu a Great Wall Industry výrobou cukru. „Rodiny přišly o své pozemky a stovky farem, mezi nimi i ta moje, byly zničeny niklovým prachem,“ vzpomíná na příchod průmyslníků Ko Myint Hlaing a dodává: „jsme farmáři a jsme na naší půdě závislí.“

Účastníci tréninku o pozemkových právech v regionu Magway.

Společnosti zabavily 3000 akrů zemědělské půdy. Jedovatý niklový prach znečistil okolní oblasti, které nebylo možno dál obdělávat a využívat, a zároveň ohrožoval životy lidí. Cukrovar nevytvořil pro místní obyvatele žádné pracovní příležitosti a těch pár zaměstnanců, které najala těžební společnost, nebylo řádně placeno. Zaměstnanci měli potíže s ubytováním, stravou a zdravotní péčí. Firmy se nestaraly o práva zaměstnanců a nepřebíraly žádnou odpovědnost za škody na životním prostředí.

Situace ve vesnici se změnila díky MMI – Myanmarskému mobilnímu institutu, který financuje Člověk v tísni. MMI pořádal školení na zvýšení povědomí o těžbě niklu, jednal s firmami o ochraně životního prostředí a dokázal sjednotit farmáře k úspěšnému boji za jejich práva. Oblast dosud získala odškodné za 400 akrů zemědělské půdy a firmy slíbily postarat se o niklový odpad. Ko Myint Hlaing a jeho sousedé teď znají svá práva a nenechají se nadále tyranizovat. „Situace se zlepšila. Poté, co jsme dostali odškodné, se nám žije o něco lépe a můžeme znovu pracovat na farmách,“ popisuje stávající situaci ve své vesnici Ko Myint Hlaing.

Po pětatřiceti letech dostali rolníci svou půdu zpět

V roce 1979 zkonfiskovaly ozbrojené složky téměř 3000 akrů půdy v oblasti Makwei v centrální Barmě. Kyaut Seinn z vesnice Myit Chay v okrese Pakokku byl jedním z těch, kteří přišli o všechnu svou zemědělskou půdu.

Kyaut Seinn si vybavuje, jak k tomu došlo: „Vzali mi 3,7 akrů půdy. Z vlastníků půdy jsme se stali bezzemky, protože jsme nevěděli, jak zákonně získat půdu zpět.“ Mnoho jiných farmářů z oblasti odešlo hledat nové pracovní příležitosti, on však v Pakokku zůstal. Vydělával si příležitostnými pracemi a pomáhal na pozemcích druhých lidí.

Desítky let poté dosáhl Kyaut Seinn konečně spravedlnosti díky spolupráci s členy organizace Myit Kway Aye Yar (MKAY). MKAY pořádá školení na zvýšení informovanosti a financuje ji Člověk v tísni. Spolu s ČVT realizovali školení farmářů v oblasti pozemkového práva, všeobecného přehledu a médií. Kyaut Sein se projektu účastní: „Po vyškolení jsme na základě získaných znalostí založili Rolnickou unii Myit Chay. Prostřednictvím Rolnické unie se nám v roce 2014 podařilo získat veškerou půdu zpět, až na 800 akrů. Jsem jedním z těch, kterým byla půda vrácena,“ popisuje hrdě pozitivní vývoj událostí.

Myit Chay však není jediným rolnickým svazem v oblasti. U Aung Kyaw Kyaw z KMAY ví, že se projekt zorganizovaný ve spolupráci s ČVT povedl. „Máme teď 10 rolnických svazů, mezi jejichž členy je mnoho aktivních lidí, kteří chtějí pracovat pro svou komunitu.“

Krom toho, že zemědělci dostali zpět půdu, která jim byla před pětatřiceti lety zabavena, bylo jim také vyplaceno odškodnění od akcionáře, který se na nelegální konfiskaci podílel.

Více se o aktivitách Člověka v tísni v Barmě/Myanmaru můžete dočíst zde a zde.

Autor: PIN Myanmar Team