Člověk v tísni v Afghánistánu za 15 let pomohl více než milionu lidí.

Člověk v tísni v Afghánistánu za 15 let pomohl více než milionu lidí.

Přispěl tak například k tomu, že do školy chodí sedmkrát více dětí, než v roce 2001

Člověk v tísni začal v Afghánistánu soustavně pomáhat na podzim roku 2001 krátce po pádu Tálibánu. Nyní si tak připomíná 15 let od chvíle, kdy do země dopravil první humanitární pomoc a položil základy své nejdéle působící rozvojové mise. Od té doby afghánský tým v zemi pomohl více než milionu místních obyvatel. Přes 1000 kolegů v zemi realizovalo na stovku projektů za 1,8 miliardy korun. V prvních letech se Člověk v tísni zaměřil na asistované návraty vnitřních běženců i uprchlíků z okolních zemí, zároveň ve zdevastované zemi stavěl školy, kliniky nebo nabízel lidem možnost výdělku při obnově poničené infrastruktury. Postupně se pomoc rozrostla do pěti svébytných programů, mezi něž patří rozvoj zemědělství, zvyšování kvality středního zemědělského vzdělávání, rozvoj venkovské infrastruktury a dobrého vládnutí, boj s městskou chudobou a humanitární pomoc pro lidi zasažené přírodními katastrofami nebo boji.

Pomoc v Afghánistánu je náročná především kvůli napjaté bezpečnostní situaci. Člověk v tísni tak v Afghánistánu čelil nejtragičtějšímu momentu ve své historii, když v červnu 2015 v jedné z místních kanceláří neznámí ozbrojenci zavraždili 9 místních kolegů (více zde). I přesto se rozhodl v práci v zemi pokračovat. „Výsledky naší práce ukazují, že pomoc má pozitivní dopady na životy místních lidí. I díky naší práci v zemi se dnes Afghánci v porovnání s rokem 2001 dožívají v průměru o 18 let déle a do školy chodí sedmkrát více dětí,“ vypočítává dopady mezinárodní pomoci regionální koordinátor ČvT pro Asii Petr Drbohlav. Afghánistán však zůstává jednou z nejchudších zemí světa a pomoc je tak stále zapotřebí.

15 let ČvT v Afghánistánu v číslech:

140 379 lidí v nouzi z důvodu přírodních katastrof či bojů dostalo finanční či hmotnou pomoc

10 716 opravených nebo postavených domů po přírodních katastrofách

118 opravených nebo postavených škol, 28 zdravotních klinik a 115 kulturních center

3 679 vykopaných studen a dalších vodních zdrojů; 62,8 km vodovodních sítí

5 661 nových záchodů a latrín

130 nově zbudovaných elektráren, 2 331 domácích fotovoltaických článků a 303 km el. vedení

5 900 km nových silnic a 75 775 km cest

26 198 farmářů vyškoleno a vybaveno potřebným nářadím

100 nových skleníků a 351 ovocných sadů a školek

115 zemědělských škol podpořeno, 7 047 učitelů vyškoleno, celkový dopad na 146 185 studentů

Humanitární pomoc a prevence přírodních katastrof

Afghánistán je země sužovaná nejen ozbrojenými konflikty, ale také přírodními katastrofami. Místní obyvatelé trpící chudobou se tak musí vyrovnávat se silným suchem, ničivými záplavami, mrazy, lavinami či zemětřeseními. ČvT před rokem pomáhal například stovkám rodin z provincie Baghlán na severu Afghánistánu, když tuto oblast zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,5 stupně. Mezi lidmi, kteří těsně unikli smrti a dokázali se včas dostat ze svých domovů, byla i rodina sedmileté Fahímy. „Můj otec popadl čtyřletého bratra, který spal s rodiči v posteli, a všechny nás vyhnal ven na dvůr,“ vzpomíná Fahíma. Okamžik nato se sesunulo průčelí jejich domu a zřítilo se z kopce dolů. Rodina se přestěhovala k příbuzným, zatímco otec začal díky finanční pomoci ČvT se stavbou nového domu na bezpečnějším místě dál od svahu. Na stavbu využíval cihly a trámy ze zříceného domu. „Táta pak nechával přes noc rozsvíceno, abychom mohli snadno utéct ven, aniž bychom se zranili, kdyby přišlo další zemětřesení. S rozsvícenou lampou nad hlavou se mi ale špatně spí,“ dodává Fahíma (více zde). ČvT poskytuje postiženým rodinám finanční pomoc, která jim umožňuje koupit si základní potřeby, jako je oblečení, přikrývky a jídlo. Nebo investovat do oprav či stavby zcela nových obydlí. Zároveň se snaží podobným katastrofám předcházet. A to jak prostřednictvím školení vesničanů v rámci rozvojových programů, tak budováním protipovodňových zátarasů, retenčních nádrží, nebo zpevněných domů odolnějších vůči otřesům.

Zavádění nových zemědělských metod

Hlavním zdrojem obživy většiny obyvatel Afghánistánu je zemědělství a chov dobytka, na kterém jsou zcela závislí. Výnosnost je ale často nízká, používané technologie zastaralé a znalosti místních farmářů omezené. ČvT se proto zaměřuje na efektivní a udržitelné využití přírodních zdrojů, zavádění nových zemědělských metod, technologií a plodin, zkvalitnění zemědělské produkce, ale i podporu jednotlivých farmářů a zřizování ukázkových polí. „Možnost mít vlastní ukázkovou zahradu mě velmi zaujala. Proto jsem dal zdejší radě pro komunitní rozvoj vědět o mé zahradě, aby zvážili, zda se pro dané účely hodí,“ říká Šér Ahmad z provincie Samangán.Třicetiletý Ahmad strávil většinu svého života v Pákistánu jako uprchlík, když se pak vrátil i s rodinou do rodného Afghánistánu, musel začít od nuly. Ahmadova rodina žije na kopcovité vyprahlé půdě, která je pro pěstování plodin náročná. Proto se zapojil do projektu ČvT, který místní farmáře učí novým technikám ochrany půdy, práce s vodou a možnostem zlepšování stávající výsadby a sklizně. „Do mého života to přineslo dramatickou změnu. Teď mohu pěstovat například i tykve, rajčata nebo okru,“ popisujeAhmad, který dnes učí dalších 30 farmářů ze své komunity, jak lépe hospodařit (více zde). ČvT takto doposud podpořil více než 26 000 farmářů.

V rámci podpory zemědělství se ČvT soustředí také na zkvalitnění výuky na středních zemědělských školách, kde zavádí nové výukové metody, školí místní pedagogy či zřizuje tréninkové školní farmy. Doposud bylo do tohoto projektu zapojeno 115 zemědělských škol, přes 7 000 učitelů a více než 140 000 studentů. S přibývajícím počtem středních zemědělských škol se ale tyto instituce začaly potýkat s nedostatečnou kapacitou Odboru technického a odborného vzdělávaní. ČvT se proto zaměřil také na podporu místního Ministerstva školství. Cílem je dosáhnout strukturálních změn na centrální i provinční úrovni a podpořit lepší fungování středních zemědělských škol v zemi.

Rozšiřování venkovské infrastruktury

Od roku 2005 je ČvT spolu s dalšími 30 partnery součástí Programu národní solidarity (National Solidarity Program), jehož cílem je dlouhodobě udržitelný rozvoj venkovských komunit v Afghánistánu. V rámci tohoto programu si místní komunity volí Rady pro obecní rozvoj, jejichž členové společně s vesnickými stařešiny vybírají nejpotřebnější projekty na rozvoj infrastruktury. Které jsou následně díky spolupráci s afghánským Ministerstvem pro místní rozvoj realizovány. Podařilo se tak zbudovat například školy, zdroje vody, cesty, mosty, vodní mikro elektrárny nebo elektrické vedení. Za uplynulých 15 let ČvT pracoval celkem v 1002 vesnicích ve 14 okresech, ve kterých žije téměř milion lidí. Pracovníci ČvT školí členy místních rad, poskytují jim poradenství, kontrolují regulérnost voleb a zajišťují, aby byly do celého procesu zahrnuty ženy.

Venkov a městská chudoba

Obyvatelé afghánského venkova, kteří často kvůli lokálním přírodním katastrofám přicházejí o možnosti obživy, jsou velmi zranitelní. Řada lidí proto migruje za prací do měst a městských předměstí, kde ale zároveň rychle roste chudoba. K největším problémům tam patří nedostupnost potravin a vysoká nezaměstnanost způsobená negramotností a špatnou kvalifikací tamních obyvatel. ČvT se proto snaží poskytovat místním lidem odborná školení a řemeslné vzdělání, aby podpořil různé zdroje drobného příjmu pro jejich domácnosti. Dále organizuje svépomocné a spořicí spolky. A v neposlední řadě podporuje rozvoj městského zahradničení a zavádění levných technologických novinek, jako jsou třeba skleníky, solární vařiče nebo pískové filtry na pitnou vodu. Díky tomu mohou i ti nejchudší lidé z předměstí rozšířit svůj jídelníček o čerstvé potraviny a získat přístup k nezávadné vodě.

„Když mi lidé z Člověka v tísni vysvětlili, v čem spočívá domácí zahradničení, měl jsem radost. Protože to pro mě byla možnost, jak zajistit čerstvou zeleninu pro moji rodinu a zároveň si splnit sen o troše zeleně na dvorku za domem,“ vysvětluje Assadulláh, který žije se svou ovdovělou matkou, ženou a sedmi dětmi na předměstí Mazár-e Šarífu, kam rodina utekla ze sousední provincie. „Díky vypěstované zelenině ušetřím nějaké peníze a díky prodeji přebytků si dokážu i něco přivydělat,“ dodává.Assadulláh pracuje jako dělník. Pracovních příležitostí je ale málo a uživit rozsáhlou rodinu není snadné. Proto byl vybrán jako účastník projektu zaměřeného na boj s městskou chudobou prostřednictvím drobného zahradničení. Účastníci projektu absolvovali školení a dostali základní zahradní nástroje, semínka, sazenice zeleniny a jednoduchý fóliovník. „Teď už se v zemědělských technikách docela dobře vyznám a se vším si dokážu poradit sám. Někteří sousedé a známí si postavili vlastní fóliovníky a teď se za mnou přicházejí poradit,“ pochvaluje siAssadulláh (více zde).

Práce s místními komunitami

ČvT v současné době řídí své afghánské projekty ze šesti kanceláří, které sídlí v Kábulu, Mazár-e Šarífu, Ajbaku, Herátu, Džalalabádu a Gardézu. V průběhu let zaměstnávala tato mise více než 1 000 lidí. Aktuálně ji tvoří přes 180 zaměstnanců, z čehož je pouze 5 lidí ze zahraničí, zbytek tvoří Afghánci. „Do plánování všech našich projektů zapojujeme místní komunity. Dlouhodobá systematická podpora nejohroženějších obyvatel je důležitá pro celkový rozvoj země. Afghánistán je v současné době naší nejrozmanitější misí s komplexním portfoliem různorodých programů. Za 15 let působení jsme se na místě etablovali a vybudovali si respektované postavení v zemi,“ říká Jaroslav Petřík, koordinátor pomoci ČvT pro Afghánistán. U příležitosti patnáctého výročí působení ČvT v Afghánistánu proběhne v úterý 15. listopadu 2016 společenské setkání v Centru ČvT Langhans. Součástí večera bude premiéra krátkého výročního dokumentu, výstava fotografií z afghánských projektů a debata se zaměstnanci ČvT. Každý, kdo by se chtěl o Afghánistánu dozvědět více, je zván (pozvánka).

Výhody české pomoci v Afghánistánu hodnotí také ředitel ČRA Michal Kaplan: "Jsem rád, že Česká republika podporuje rozvojové projekty v Afghánistánu. Díky zlepšování životů místních lidí zlepšujeme také naši vlastní bezpečnost. Naše působení však musí být dlouhodobé a komplexní: nestačí pouze realizovat projekty, ale také vést s afghánskou vládou politický dialog a podporovat regionální spolupráci.“

Pomoc ČvT v Afghánistánu je možná díky štědré podpoře řady dárců a institucí. V současné chvíli probíhá především díky podpoře Evropské komise (EC), České rozvojové agentury (ČRA), spolkového Ministerstva zahraničí (AA) a spolkového Ministerstva pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (BMZ), afghánského Ministerstva pro místní rozvoj (MRRD), Světového potravinového programu OSN (WFP) a Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních aktivit (OCHA). V neposlední řadě také díky podpoře české veřejnosti z řad dárců Klubu přátel Člověka v tísniSkutečného dárku a sbírce Skutečná pomoc. Člověk v tísni upřímně děkuje všem za jejich pomoc a podporu.

Pro více informací kontaktujte:

Jaroslav Petřík, koordinátor pomoci ČvT pro Afghánistán a Mongolsko, M: +420 778 485 029 jaroslav.petrik@clovekvtisni.cz

Petr Drbohlav, regionální koordinátor ČvT pro Asii, M: +420 724 329 285 petr.drbohlav@clovekvtisni.cz

Autor: ČvT