Afghánistán: Odolnost lidí a výživa

Afghánistán: Odolnost lidí a výživa

Přestože většina Afghánců stále ještě žije ve venkovských oblastech, je zde patrný silný proud migrace z venkova do měst. V padesátých letech žil ve městech každý dvacátý Afghánec, dnes je to již každý čtvrtý. Tato situace s sebou přináší několik otázek, které se dotýkají především městské chudiny. Města nejen rychle rostou bez řádného plánu, ale zaostává také nabídka vhodných pracovních příležitostí, infrastruktury a základních služeb.

Jednou z hlavních příčin pro městskou migraci jsou pracovní příležitosti a obavy o bezpečnost ve venkovských oblastech. Po příjezdu do města však často přichází rozčarování. Nedostatek pracovních příležitostí zůstává spolu s nedostatkem úspor hlavním problémem. Migranti z venkovských oblastí často nemají žádané dovednosti a znalosti, chybí jim také sociální podpůrné sítě, které by je navigovaly v jejich novém prostředí. Právě na tyto příčiny městské chudoby se zaměřujeme ve svých programech.

Celý text Méně textu

Probíhající pomoc / Ukončené projekty

Městská chudoba

Městská chudoba

Ve dvou afghánských městech, Herátu a Džálálábadu, organizuje Člověk v tísni intenzivní školení pro chudé. Tyto programy napomáhají absolventům najít práci, či rozjet podnikání. Vedle klasických kurzů v šití nebo cukrářství školíme např. elektrikáře, opraváře klimatizací či mobilních telefonů. Všichni negramotní příjemci pomoci se mohou také zúčastnit kurzů gramotnosti, což zvyšuje jejich šance uplatnění na trhu práce a pomáhá jim to v každodenním životě.

Kromě toho pomáháme chudým lidem ve městech se zakládádním svépomocných skupin, které slouží jako nástroj spoření a zároveň umožňují jejich členům půjčit si peníze na rozvoj své živnosti. Do dnešního dne měly svépomocné skupiny založené Člověkem v tísni v Afghánistánu přes 7 500 členů. Každý z nich má přístup k úsporám v hodnotě 5 480 - 24 330 Kč, díky kterým mohou přestát období nouze nebo začít podnikat. Například v Džálálábadu využily některé ženy své půjčku k založení malých krejčovství. Po skončení odborných školení si dále pronajímaly školicí prostory a každý den v nich šijí šátky a šaty pro místní trh. Každá žena si tak vydělá zhruba 2 160 Kč měsíčně.

Zlepšení potravinové bezpečnosti v oblasti Mazár-e Šaríf

Zlepšení potravinové bezpečnosti v oblasti Mazár-e Šaríf

V současnosti dochází v Afghánistánu ke značné migraci z venkova do měst. Hlavními příčinami této migrační vlny jsou přírodní katastrofy a ozbrojené konflikty. K migraci přispívá i špatná dostupnost základních služeb, jako je vzdělání a zdravotní péče ve venkovských oblastech. Většina čerstvých migrantů do měst žije (stejně jako chudé vrstvy populace) v provizorních osadách, kde nejsou dostupné běžné komunální služby. Tato místa jsou charakteristická nedostatkem potravin, vysokou nezaměstnaností (asi 82 % mužů v produktivním věku), nízkou úrovní společenského kapitálu, vysokou mírou negramotnosti mezi ženami a špatným rozvojem komunitního života a participace.

Program ČvT k redukci městské chudoby se snažil o podporu živobytí domácností z provizorních osad v okolí města Mazár-e Šaríf, které trpí silným nedostatkem potravin. Cílem bylo posílení jejich odolnosti a soběstačnosti a dosažení trvale udržitelného rozvoje v dané lokalitě.

Dlouhodobý rozvoj v městských oblastech byl podporovám pomocí širokého spektra aktivit. Zahrádkaření pomohlo rozšířit pestrost jídla v každé rodině a také vede ke snížení výdajů za nákup potravin. Afghánistán se potýká s nedostatkem vodních zdrojů, a proto se také snažíme šířit povědomí o závlahovém hospodářství a metodách sběru dešťové vody. Pro další rozvoj zemědělských technik jsme zahájili desítky drobných experimentálních projektů, abychom vyzkoušeli, které z nich budeme moci za daných podmínek dále rozšiřovat.

Organizovány byly také svépomocné skupiny pro ženy. Ty podporují komunitní život a odolnost prostřednictvím poskytování malých členských půjček pro start podnikání. Důležité jsou také coby platforma pro školení v širokém spektru dovedností. Ženy si mohou půjčit peníze na rozjezd drobné živnosti a také se učí čtení a psaní.
Příjemci naší pomoci a členové svépomocných ženských skupin se účastní školení zaměřených na výživu a hygienu v prvních 1 000 dnech života dítěte, tj. zásadně důležité období dětského vývoje od početí do věku 24 měsíců. Toto školení se zabývá hygienou, výživou, výukou vaření a také se v jeho rámci poskytují individuální konzultace pro jednotlivé rodiny.

Pro další posílení a diverzifikaci příjmů jednotlivých rodin se někteří příjemci pomoci účastní dalších školení zaměřených na rozjezd drobného podnikání. Tato školení se skládají z teoretické části a praxe. Tréninkové skupiny jsou složeny ze sedmi mužů nebo tří žen.

Činnost v městských oblastech je pro nás v Afghánistánu novinkou, a proto tento program zahrnuje i výzkumnou činnost zaměřenou na pochopení situace různých skupin v chudé městské populaci, rozdíly mezi čerstvými migranty a starousedlíky, nebo roli žen v městském kontextu. Tento výzkum pomůže při sestavování budoucích programů tak, aby co nejlépe odpovídaly na potřeby místních obyvatel.
Podpora drobných výdělečných aktivit

Podpora drobných výdělečných aktivit

Primární zemědělská produkce bez dalšího zpracování plodin přináší tamějším zemědělcům jen velmi malé zisky. Společnost ČvT podporovala drobné podnikatele a producenty, kteří se zaměřují na zpracování zemědělské produkce. Zároveň pomáhala farmářům a obchodníkům při skladování a pozdějším prodeji jejich produkce. Podpořeny byly malé dílny na zpracování olejnin, vystavěna byla řada skladišť či sýpek.

Člověk v tísni podporoval i nezemědělské výdělečné aktivity, které jsou pravděpodobně klíčem pro udržitelný rozvoj oblastí, kde Člověk v tísni pracuje. Takovými jsou například podpora v dopravě, zpracování vlny, výroba tkanin a v budoucnosti i výuka dovedností, se kterými by lidé našli lepší uplatnění na trhu práce. Mimo přímé podpory se ČvT věnoval i asistenci spořícím skupinám, v nichž jsou sdružovány převážně ženy za účelem navýšení fyzického, ale i sociálního kapitálu pro možné drobné podnikání v budoucnu.​​​​​

Jak dále pomáháme