DR Kongo: Odolnost lidí a výživa

DR Kongo: Odolnost lidí a výživa

Odlehlost vesnických oblastí a špatný stav silnic a cest nesmírně navyšují ceny dodávek zboží, nebezpečí únosů nebo sexuálního násilí. Vesničané jsou tak do značné míry závislí na své vlastní produkci, kterou však negativně ovlivňuje nedostatečná znalost kultivačních technik či finančních prostředků na nákup zemědělského náčiní či domácích zvířat. Až 65 % obyvatel DR Kongo žije podle odhadů OSN v extrémní chudobě. V důsledku špatné prenatální péče a podvýživy se jedno ze sedmi dětí nedožije pátých narozenin.

Člověk v tísni se zaměřuje především na podporu základních zdrojů obživy venkovských domácností. Pěstováním a konzumací plodin bohatých na živiny, posílením hygienických návyků a péče o malé děti do 5 let či podporou poradenských služeb v zěmědělství přispívá Člověk v tísni ke zlepšení potravinové soběstačnosti a lepší výživě místních obyvatel s cílem snížit výskyt podvýživy, a to zejména dětí do pěti let a těhotných a kojících žen.

Součástí prevence podvýživy jsou osvětové kampaně v komunitě s cílem zlepšit hygienické návyky obyvatel a také zvýšit jejich informovanost o řádném složení stravy, zejména u malých dětí do 5 let. Zahrnují například zakládání demonstračních zahrad, sázení různých druhů kompatibilních plodin, či praktická školení zaměřená na zlepšení chovu domácích zvířat. Zdravotní personál a terénní komunitní pracovníci jsou školeni ve správné detekci podvyživených dětí, jejich následné léčbě i způsobech podpory prevence podvýživy mezi místními obyvateli.

Od roku 2014 je Člověk v tísni jedním z hlavních poskytovatelů pomoci v Jižním Kivu v tomto sektoru. Společně s organizací Unicef patří mezi vedoucí organizace koordinační skupiny všech mezinárodních i místních organizací i jejich aktivit v oblasti výživy v Jižním Kivu.

Celý text Méně textu

Probíhající pomoc / Realizovaná pomoc

Prevence a léčba podvýživy

Prevence a léčba podvýživy

Hlavním cílem tohoto projektu je snížení podvýživy u dětí mladších pěti let a žen v plodném věku (15 až 49 let) v oblasti Minova. Člověk v tísni zde kombinuje komunitní management akutní podvýživy a prevence s následnou léčbou a zemědělsky orientovanými aktivitami, jako je zahrádkaření, sázení různých kompatibilních plodin, boj se škůdci nebo chov morčat.  Důležitou součástí je také zpestření jídelníčku díky pěstování vlastních plodin, snížení nedostatku potravin a také zlepšení hygienických podmínek v těch nejzranitelnějších domácnostech.

Ve venkovských oblastech, kde pracujeme, jsou i přes vhodné klimatické podmínky pro zemědělskou produkci, znalosti místních lidí týkající se pěstování plodin a vybavenost zahrádkářským náčiním velmi omezené. Může za to především bouřlivá historie DR Kongo, špatná bezpečnost v zemi a omezená dostupnost zboží z měst. V těchto lokalitách proto převažuje pěstování jedné plodiny -  fazolí, kukuřice nebo manioku, který je sice kaloricky poměrně hodnotný, ovšem nutričně velice slabý. Tyto plodiny pak tvoří hlavní součást jídelníčku místních obyvatel. Snažíme se rozšířit místní zemědělství o další plodiny, jako je např. Špenát, a nové postupy, jako je dělení plodin do různých řádek, obrana proti škůdcům škůdcům, získávání semena pro další setbu apod. Kulinářské ukázky pak představují přípravu dalších nutričně hodnotnějších pokrmů. Společně s lepšímy hygienickými návyky mají lidé větší šanci předcházet podvýživě svých dětí a zmírňovat příčiny průjmových onemocnění.

V rámci léčby podvýživy se věnujeme také osvětě v komunitách - představujeme způsoby jak ji včas rozpoznat a následně postižené děti léčit terapeutickým mlékem ve zdravotních centrech. Součástí jsou také průběžná školení zdravotního personálu i terénních komunitních pracovníků.

Pomoc obětem ozbrojených konfliktů

Pomoc obětem ozbrojených konfliktů

Punia se od r. 2013 řadí mezi oblasti vyznačující se extrémně vysokou mírou podvýživy a chudoby. Kvůli konfliktům ozbrojených skupin operujících v okolních teritoriích se zde nachází velké množství vnitřně přesídlených lidí. Odlehlost, neschůdný terén a nestabilní bezpečnostní situace nejen neumožňují místním lidem přístup na trhy a ke zdravotní péči, ale také znesnadňují dodání pomoci těm, kteří to nejvíce potřebují. Člověk v tísni spolupracuje s místními komunitami na zlepšení jejich životních podmínek, a to především v oblasti výživy, zemědělství a zdraví.

Tým Člověka v tísni se v rámci projektu zaměřuje na nejzranitelnější skupiny obyvatel, kterými jsou především děti do 5 let a těhotné a kojící ženy. Konkrétně zajištujeme dodání nutriční výživy pro více než 20 tisíc dětí a organizujeme školení pro členy komunity zaměřené na způsoby prevence podvýživy a rozpoznání jejích prvotních příznaků. Zemědělcům dodáváme semena odolných a nutričně bohatých druhů zeleniny a učíme je, jak s nimi efektivně hospodařit. Distribuujeme vouchery tak, aby si místní lidé mohli sami zajistit potraviny podle své potřeby. Celkově Člověk v tísni pomáhá více než 40 000 obyvatelům Punii zlepšit jejich životní podmínky a na základě série odborných školení zlepšovat jejich vědomosti tak, aby se mohli v co nejkratší době postavit znovu na vlastní nohy.   
Rozvoj drobných zdrojů obživy

Rozvoj drobných zdrojů obživy

Člověk v tísni pomohl desítkám žen, které se staly oběťmi sexuálního násilí. Díky tomu, že dostaly hospodářská zvířata nebo malou finanční podporu, si mohli zřídit vlastní drobné podnikání, jako je například prodej smažených ryb na trzích. Tím, že se tyto ženy naučí být soběstačné, získají kromě podpory finanční také pomoc psychickou a sociální. Když ženy přinášejí určitý příjem do domácnosti, posiluje se tak jejich jinak velmi podřízené postavení vůči mužům.

Člověk v tísni podpořil rovněž sirotčinec v městečku Katana, v němž žije přes sto dětí. Díky finanční podpoře české veřejnosti mohl být dostavěn dům na venkově, kde děti bydlí v důstojných podmínkách. Zakoupili jsme také pole na pěstování zeleniny a luštěnin, a domácí zvířata na produkci mléčných výrobků.

Přístup k pitné vodě

Přístup k pitné vodě

Teplé a vlhké oblasti deštných pralesů východního Konga nabízejí hojnost zdrojů pitné vody. Je však velice obtížné zajistit její dodávku lidem, žijícím ve vesnicích, které jsou často roztroušené po svazích divoké konžské krajiny bez propojení sjízdnými cestami. Programy Člověka v tísni spočívají v identifikaci vodních pramenů a zdrojů pitné vody, jejich zachycení a svedení až do vesnic, kde mohou místní lidé nezávadnou vodu bezpečně odebírat.

V hornatém terénu je voda pomocí zásobníků pramenité pitné vody se samospádnými rozvody dovedena do vesnic, kde ji lidé čerpají pomocí nově vystavěných pump. Jinde kopeme studny a distribučním systémem přinášíme vodu do vesnic, což mimo jiné přispívá k ochraně místních žen. Jsou to právě ženy a dívky, které tradičně zajišťují dodávky vody do domácností. Přívodem vody přímo do vesnice se snižuje riziko znásilnění žen, které jinak s kanystry na hlavě podnikají každodenní cestu pro vodu do řek nebo pramenů mimo vesnici.

Ke snížení nemocnosti a úmrtnosti na infekční průjmová onemocnění přispívá i zlepšení hygienických a sanitačních podmínek ve školách, zdravotních centrech i jednotlivých domácnostech. K tomu slouží například stavba latrín, lapačů dešťové vody i osvětové kampaně, podtrhující správné hygienické návyky. Jedná se o součást komplexního programu „Village Assaini“, jehož cílem je zlepšení osobní hygieny, sanitace a přístupu k pitné vodě ve vesnicích DR Kongo. Člověk v tísni tento program úspěšně zakončil v roce 2015 ve třiceti vesnicích provincie Jižního Kivu. Aby mohla být vesnice certifikována a prohlášena za assaini, tedy za sanovanou, musí být splněna řada kritérií, která se vztahují k přístupu k pitné vodě, mytí rukou, ochraně jídla před znečištěním a používáním latrín. To vše má za účel zlepšit zdraví lidí a omezit výskyt fekoorálních nemocí. Vysvětlujeme místním obyvatelům, že jejich zdraví závisí na správné hygieně a používání pitné vody. Při školeních, jež organizujeme přímo ve vesnicích, jim ukazujeme například to, jak jednoduše se přenášejí patogeny z výkalů na nechráněné jídlo či do vody. Stačí, aby si matka po přebalování dítěte neumyla ruce a šla rovnou vařit, nebo aby se kuře šlapající ve výkalech prošlo po volně položené zelenině na dvorku. To vše může mimo jiné způsobit průjmová onemocnění, která mohou ve vážných případech vést až k úmrtí.

Jak dále pomáháme