...Načítání formuláře...
Člověk v tísni zvyšuje dopad etiopských zemědělských institucí na výživu

Člověk v tísni zvyšuje dopad etiopských zemědělských institucí na výživu

8. 6. 2015

Přestože se etiopské vládě podařilo v posledních několika letech omezit výskyt akutní i chronické podvýživy, stále jsou dvě z pěti etiopských dětí podvyživené. To má negativní dopad nejen na tělesný, ale také psychický vývoj dětí, a tak se vláda rozhodla v boji proti podvýživě pokračovat zakládáním tréninkových center pro farmáře a zvyšováním jejich znalostí a dovedností.

Avšak výzva leží v uvádění již vypracované vládní strategie v praxi. „Zemědělským terénním pracovníkům a poradcům, kteří mají v tréninkových centrech školení farmářů provádět, často chybí nejen materiální a finanční zdroje, ale také vlastní zkušenosti a vzdělání,“ vysvětluje vedoucí programů Člověka v tísni v Etiopii Camila Garbutt. Navíc se většina zemědělských školících center zaměřuje na tréninky pro tzv. modelové farmáře, avšak přenos zkušeností na další, a potřebnější zemědělce, vázne.

Aby se tyto bariéry podařilo odstranit, navázal Člověk v tísni spolupráci s místními zemědělskými i zdravotnickými institucemi, kterým pomáhá zlepšit služby, jež lidem nabízejí. Na začátku roku 2015 Člověk v tísni provedl terénní průzkum, v němž se zaměřil na zjišťování rozšíření podvýživy a jejích příčin. Na základě výsledků a konzultací s lokálními institucemi navrh Člověk v tísni projekt na zajištění potravinové bezpečnosti v etiopském regionu SNNP.

Kromě školení pro farmáře i podpora osobní hygieny

Prvním krokem bylo zajistit, aby zemědělští terénní pracovníci měli dostatečné vzdělání a zázemí, kde by farmáře mohli školit. Člověk v tísni jim proto pomáhal zakládat tzv. demonstrační zahrádky, na nichž se místní zemědělci prakticky učí, jak pěstovat různorodé plodiny, které mají obohatit jídelníček jejich rodin. „Našim cílem bylo zajistit, aby se služby nabízené zemědělskými tréninkovými centry dostaly také k nejchdším farmářům, jejichž příbuzní jsou podvýživou ohroženi nejvíce,“ říká frew Beriso, programový manažer Člověka v tísni.

#~gallery-1317~#

Pracovníci Člověka v tísni se dále zaměřili na změnu nevhodných hygienických návyků a nedostačující péče o děti. „Mnoho rodin se o své děti stará řádně, avšak někdy jim chybí znalost správné osobní hygieny, či stravování odpovídající věku dítěte. My se je toto chování snažíme naučit, a tak vyvolat pozitivní změnu v rodinách, sousedstí i celých komunitách,“ vysvětluje Garbutt.

Člověk v tísni si je také vědom, že omezení příčin podvýživy je dlouhodobý proces, jehož nemůže být dosaženo jen jedním projektem. Camila Garbutt se proto se svými kolegy snaží přimět zemědělské i zdravotní instituce a vlivné členy komunit

k tomu, aby přijali svůj díl zodpovědnosti na dlouhodobém snižování podvýživy. „Je především důležité podporovat úzkou spolupráci mezi zemědělskými terénními pracovníky a zdravotníky. Jen tak nebude pokrok dosažený zlepšením výživy narušen vznikem průjmových a jiných onemocnění,“ uzavírá Garbutt.

Projekt Člověka v tísni na zlepšení zemědělských institucí v Etiopii, který je financován soukromými donory Člověka v tísni a Českou rozvojovou agenturou, vychází z tzv. strategie IPIN, neboli Integrated Programming for Improved Nutrition, která nabízí multisektoriální přístup ke snižování podvýživy.

Autor: Petr Schmied