...Načítání formuláře...
Život a budoucnost uprchlíků v řeckých táborech

Život a budoucnost uprchlíků v řeckých táborech

16. 5. 2017

„Co je podle vás pro Evropu specifické?“ ptám se skupinky asi 15 lidí – nadšených účastníků série školení o životě a práci v Evropě. Odpovědi se různí, ale daly by se shrnout na: lidskost, svobodu a lidská práva. Diskuse s arabskými uprchlíky v Řecku o životě v Evropě trvá zhruba dvě hodiny a jejich zvídavé otázky týkající se našeho životního stylu nám dávají zabrat. „Proč mají Evropani tak málo dětí?“, či „Jak trávíte volný čas a seznamujete se s cizími lidmi?“, ptají se. Uprchlíci, kteří v průběhu několika měsíců opustí Řecko a přestěhují se do jiné evropské země, se zajímají i o naše zvyky, tradice a svátky.

Napsat životopis  a sehnat si práci

Teprve dvacetiletý Ahmad ze Sýrie plánuje v Evropě pokračovat ve studiu politologie a už teď díky své znalosti angličtiny pomáhá jako dobrovolník řeckému Červenému kříži v uprchlických táborech. Na kurz se rozhodl přihlásit, aby získal potřebné informace o tom, jak žádat o práci či studium v některé z evropských zemí. Záležitosti jako psaní životopisu, motivačního dopisu a způsob ucházení se o práci jsou pro většinu z nás samozřejmé, nikoli však pro tyto nováčky na trhu práce. Pro ty je to velká neznámá.

Mnoho z účastníků kurzu jsou tzv. mladí dospělí, kteří z rodné země utekli ještě dříve, než stihli získat byť jen středoškolské vzdělání. Přicházejí ale i vzdělaní inženýři a profesoři s mnohaletými zkušenostmi. Obě skupiny shodně čeká v blízké budoucnosti jedna z nejtěžších životních zkoušek – integrovat se, najít si zaměstnání a začít nový život v zemi daleko od původního domova.

Organizace Člověk v tísni organizovala v severním Řecku od jara 2016 komunitní aktivity pro uprchlíky s cílem zjednodušit jejich začlenění do společnosti a běžného života. Kurzy koncipované jako příprava na život v Evropě probíhaly od února 2017 v kulturních centrech a hotelech v pěti lokalitách a úspěšně je absolvovalo více než 70 uprchlíků ze Sýrie, Palestiny a Iráku.

#~gallery-1467~#

Zeleninová zahrada v uprchlickém táboře

Rodiny v uprchlických táborech se zapojují i do dalších aktivit. Při jedné z nich se snaží proměnit kuspůdy za opuštěnou továrnou, který se pro ně stal dočasným domovem, na zeleninovou zahrádku. „V Sýrii je farmář v podstatě každý,“ konstatuje syrský mladík Aisa, zatímco zručně orá půdu, vykopává plevel a seje rozličná semínka do řádků. „Všichni umíme pěstovat ovoce i zeleninu – od elektrikáře až po právníka,“ dodává. Schopnost pracovat v zemědělství je jen jedna z mnoha věcí, které mají Řekové a Syřané společného.

Výsledky na sebe nenechaly čekat a už zanedlouho se nevyužitá půda, která roky ležela ladem, proměnila na zeleninové záhony.  Navzdory ročnímu období, výjimečné zimě a dokonce i sněhu, který Řecko tento rok překvapil, se nám podařilo vypěstovat víc jak deset druhů zeleniny a různých bylinek. „Mátu do čaje, česnek a cibuli na vaření, a hlavně nezapomeň na petržel a rukolu na salát,“ připomíná mi uprchlický tým. Jsou nadšení, že si budou moci vypěstovat vlastní oblíbené plodiny a alespoň jídlem si připomenout svůj domov, který jim tak chybí. Jen tři měsíce po vysetí prvních semínek a sazenic si už členové rodin z tábora mohli vychutnávat plody z vlastní zahrádky ve sluncem zalitém Řecku.

Kromě klasického způsobu sázení využili vynalézaví syrští rolníci i plastové bedny od zeleniny, ze kterých vyrobili jednoduchou mobilní zahrádku, snadno přemístitelnou na slunečné plochy. S materiálem jim rád pomohl i majitel sousední ovčí farmy. Jednoduchým zahrádkářským projektem se nám tak podařilo nejen zapojit šikovné ženy a muže do užitečných a relaxačních aktivit, ale také pomoci zlepšovat a utužovat mezilidské vztahy mezi členy komunity na jedné straně a místními řeckými obyvateli na straně druhé.

#~gallery-1466~#

Člověk v tísni díky významné podpoře dárců Klubu přátel Člověka v tísni působil od jara 2016 až donedávna ve třech uprchlických táborech a také na mnoha jiných místech v severním Řecku. Organizoval zde pro komunitu uprchlíků aktivity, do kterých se zapojily stovky z nich. Tábor Sinatex je jedním z těchto táborů a od listopadu 2016 tam dodnes úspěšně vlastními silami pěstuje zeleninu 14 syrských rodin.

Autor: Simona Baloghová, Člověk v tísni