75 dětí, 40 stupňů a 1 školní třída: v Iráku pomáháme po pádu tzv. Islámského státu s obnovou vzdělávání

75 dětí, 40 stupňů a 1 školní třída: v Iráku pomáháme po pádu tzv. Islámského státu s obnovou vzdělávání

Na kopcích v severoiráckém Mosulu leží v písku několik plachet z potrhaných stanů. Tyto stany nedávno opustily rodiny vysídlené v důsledku konfliktu mezi iráckou vládou a tzv. Islámským státem (ISIL). Stojíme na cestě do vesnice Bawiza, 40 kilometrů od Mosulu, kde se Člověk v tísni (ČvT) s finanční podporou Iráckého humanitárního fondu (IHF) podílí na obnově vzdělání na školách, které byly od roku 2014 pod nadvládou ISIL.

Cestou do školy je možné sledovat zbytky rozbombardovaných domů, obchody s rozstřílenými výlohami, zničené mosty a torza spálených automobilů. Je jasné, kudy ještě před pár měsíci vedla bojová fronta. Vojáci, vojenské check-pointy a armádní auta jsou připomínkou toho, že se zde situace vrací do normálu jen velmi pozvolna.

Plechové buňky místo školních tříd

Za hodinu jízdy autem jsme konečně dorazili do školy v Bawize, kde ČvT a IHF začaly před pár dny pomáhat. Když jsme dorazili, děti se hemžily mezi čtyřmi improvizovanými plechovými buňkami běžně využívanými třeba na stavbách a třemi učebnami. Zvědavě vyhlížely z oken, kdo je přijel navštívit. „Ještě nejspíš nějaké děti přibydou, než na začátku října oficiálně začne školní rok,“ říká Abdul Razzaq Abd Khidr, zástupce ředitele, který zde působí už více než rok. „Hodně to záleží na tom, kolik rodin se vrátí zpátky do svých původních domovů,“ dodává.

V současné době navštěvuje školu zhruba 500 dětí, které se učí v sedmi třídách. Jako provizorní třídy většinou slouží buňky bez oken a ventilace. Venkovní teplota se přitom už ráno šplhá ke 40 stupňům. Žáci proto musí mít pravidelné přestávky, aby se mohli venku nadýchat vzduchu.

„Ve škole máme zatím jen jednu směnu zaměstnanců, takže je v každé třídě průměrně až 75 dětí,“ popisuje Abdul Razzaq. „Na začátku školního roku budeme mít 18 učitelů. potřebné vzdělání ale mají pouze 4 z nich, ostatní jsou dobrovolníci nebo lektoři,“ dodává.

Jedna učebnice pro celou třídu

Ve škole je toho opravdu hodně co zlepšovat. Žáci nutně potřebují více tříd, hřiště a nové umývárny. Hodil by se také nějaký automobil, aby bylo možné zajistit dopravu do školy dětem ze vzdálenějších oblastí. Většina žáků navíc nemá učebnice, sešity, tužky ani aktovky. „V každé třídě je k dispozici jeden nebo dva výtisky učebnic,“ říká Omar Hameed Misar, který učí zhruba 300 dětí od druhé do páté třídy.

ČvT společně s IHF proto spustil kampaň za návrat dětí do školy a pomáhá pro ně organizovat volnočasové aktivity. „Příští týden dodáme do školy různé výukové materiály a vybavení pro žáky,“ popisuje projektový koordinátor ČvT Antony Esmaeel Aseel.

Rány, které nejsou vidět

Jedna z největších výzev, které musí čelit jak učitelé, tak žáci, při tom není na první pohled viditelná. Je skryta v myslích, srdcích a duších každého, kdo zde žil poslední tři roky. Oblast Bawizy byla pod kontrolou ISIL od roku 2014 a podařilo se ji osvobodit až v únoru letošního roku. Útlak tak zasáhl v podstatě každou část lidského života, vzdělávání nevyjímaje.

"Během nadvlády Daesh [arabské slovo pro samozvaný Islámský stát] chodilo do školy pouze 13 dětí. Všichni ostatní prostě zůstali doma," popisuje zástupce ředitele. Situace učitelů se také v mnohém lišila, například byli nuceni chodit do školy bez platu. "Učil jsem zde jen základní věci - jak číst, psát a počítat," vysvětluje.

„Chodil jsem do práce normálně oblečený, ale stěžovali si na mě, že prý mám mít plnovous a kalhoty nad kotníky. Někdy jsem také nosil orientální oděv dishdashu,“ říká Abdul Razzaq, který pracuje ve školství už od osmdesátých let.

Škola se znovu otevřela brzy po tom, co irácké síly převzaly kontrolu nad oblastí, žáci se znovu vrátili do lavic zhruba v polovině března. Většina z nich na dobu téměř tří let zcela vypadla ze vzdělávacího systému. „Je to závažný problém. Pokud bylo dítě například v první třídě, když Daesh nastoupil, jeho znalosti jsou stále na úrovni prvňáčka, ale měl by správně pokračovat do čtvrté třídy. Musíme ho velmi rychle doučit základním dovednostem, jako je čtení, psaní, počítání,“ vysvětluje Abdul Razzaq.

„Do školy chodím od března a moc mě baví kreslení a matematika. Než se škola otevřela, jen jsem si hrál s kamarády,“ říká sedmiletý Muntadher. „Předtím jsem do školy nechodila. Začala jsem až letos v březnu,“ vypráví jedenáctiletá Nuhar a dodává, že jejím oblíbeným předmětem je arabština. 

Vrátit děti zpátky do života

Po třech letech si děti pomalu zvykají na školní režim. Děti kvůli prožitým hrůzám nevstřebávají poskytované informace tak snadno,“ říká Omar Hameed Misar. „Snažím se jim pomoci s návratem do normálního života,“ dodává Omar a vysvětluje, jak se vypořádává s traumatizovanými dětmi a jak mu pomou tréninky psychosociální podpory.

ČvT poskytuje učitelům speciální kurzy psychosociální podpory, díky kterým mohou lépe pracovat s žáky, kteří v minulosti prožili trauma. „Psychosociální tréninky nám velmi pomáhají a už teď vidíme jejich pozitivní dopad na naše studenty,“ říká Abdul Razzaq. Popisuje, že děti mohou být často roztěkané, agresivní a nesoustředěné. „Snažíme se děti učit jak milovat svou zemi, mluvíme s nimi o budoucnosti a naději, o tom, jaké si mohou vybrat zaměstnání. Ukazujeme jim, jak se navzájem podporovat a jak jim mohou pomáhat jejich učitelé,“ dodává.

Navzdory všem problémům jsou děti stále motivované, aby navštěvovaly školu. „Velmi si vážíme pomoci Člověka v tísni. Potřebujeme se rychle vrátit do běžných kolejí a vy nám pomáháte rychleji věci měnit. Díky tomu se více studentů bude moci vrátit k normálnímu životu,“ říká Abdul Razzaq.

„Velmi brzy bude vidět ten rozdíl,“ vysvětluje Antony Esmaeel Aseel a má pravdu. Pouhá existence funkční školy způsobila, že děti i jejich rodiče přemýšlí jinak. „Na naší škole mě baví úplně všechno. Můj oblíbený učitel jen pan Mohammad,“ říká sedmiletá Habib a chce si s námi o své škole dál povídat. 

Člověk v tísni a vzdělávání v Iráku

Rozsah násilí a počet vysídlených lidí v Iráku v posledních třech letech významně narušily vzdělávací systém. Přístup ke vzdělání ovlivňuje mnoho faktorů, jedná se například o přeplněnost škol, nedostatek kvalifikovaných učitelů, nedostatek finančních prostředků na platy a nákup školních pomůcek.

Vzhledem k rostoucí míře chudoby, počtu mladých lidí, vysoké míře nezaměstnanosti a výrazným rozdílům příležitostí pro muže a ženy si Irák nemůže dovolit ztratit generaci dětí a mladých lidí z důvodu špatného přístupu ke vzdělání.

ČvT se v oblasti podpory vzdělávání zaměřuje na psychosociální školení, neformální vzdělávání (např. výukové kurzy) nebo na podporu učitelů. Pomáhá prostřednictvím letních škol, obnovy budov, poskytování kurzů pro učitele i studenty a školení v oblasti mimořádných událostí pro vládní instituce a nevládní organizace.

Autor: Tatiana Gavyuk, Eleanor McClelland, Petr Štefan