Učí se být znovu dětmi. Obnova škol v Iráku po konci nadvlády tzv. Islámského státu

Učí se být znovu dětmi. Obnova škol v Iráku po konci nadvlády tzv. Islámského státu

Před několika měsíci padla poslední bašta tzv. Islámského státu (IS) ve městě Mosul na severu Iráku. Boje zanechaly kdysi vyhlášené centrum regionu v ruinách. Pomalu se tam ale začíná vracet život, znovu se otevírají školy, opět se vyučuje. Pro učitele, ani žáky však není jednoduché najít klid po hrůzách, které prožili. Na válku se nedá tak snadno zapomenout.

Čtrnáctiletá Hanan Nadžim pochází přímo z Mosulu. Na dobu, kdy městu vládl tzv. Islámský stát, si pamatuje velice dobře. „Když tu byl IS, nemohla jsem se učit, ani chodit do školy. Děti se učily v systému plném násilí, takže jsme přišli o tři roky studia. Báli jsme se. Válka a bombardování se odehrávaly všude kolem nás,“ vzpomíná Hanan.


Hanan teď chodí do jedné ze základních škol v západním Mosulu. Mezi její nejoblíbenější předměty patří angličtina. „Baví mě sporty a psaní básní. Také mám moc ráda angličtinu, protože se chci rozvíjet a naučit cizí jazyk. Jednou bych se chtěla stát doktorkou," říká.

Děti jako Hanan potřebují dlouhodobou psychologickou péči

To, že Hanan může znovu chodit do školy, ale nestačí. Děti jako ona potřebují dlouhodobou psychologickou péči, aby se zvládly vzpamatovat z dlouhých roků, kdy byly svědky utrpení a brutálního násilí. O tom se přesvědčila i Ibtihadž, která Hanan učí: „Válka zanechala následky na mnoha žácích. Každý den v práci vidíme děti, které trpí strachem, nerozhodností, nedostatkem sebevědomí a soustředění. Mají problémy si zapamatovat to, co se předtím naučili. Některé děti se dokonce uchylují k násilí. Je pro ně těžké se s ostatními dětmi spřátelit," popisuje učitelka.

Ibtihadž a její kolegové využívají různé vyučovací techniky a mimoškolní aktivity, které dětem pomáhají vyrovnat se s tím, co během války zažily, snižují stres a podporují budování zdravých vztahů. Děti se například věnují volnočasovým aktivitám, kde si hrají, kreslí, věnují se sportům nebo manuálním činnostem. Tím, že se můžou kreativně vyjádřit a být zase dětmi, získávají sebedůvěru a naději na nový život.

Děti také dochází na doučování, např. arabštiny, angličtiny nebo matematiky, aby dohnaly látku, kterou promeškaly za okupace tzv. Islámského státu. Doučování jim ulehčuje návrat k běžné školní docházce.


Jediné, co dříve děti znaly, byla válka. Teď se chtějí stát učiteli nebo doktory

„Když jsem své žáky potkala poprvé, ptala jsem se jich: Čím chcete být, až vyrostete? Začali se smát, protože jediné, co znali, byla válka. Ale teď, když se jich zeptám na to samé, odpovídají: Chci být doktorkou, nebo učitelem," říká Ibtihadž, která vidí světlou budoucnost pro své žáky a děti jako je Hanan. "Když se podívám na Hanan, vidím před ní velkou budoucnost. Hodně si toho vytrpěla, ale je chytrá a nadaná. Potřebuje jen podporu a inspiraci. Představuji si, jak jednoho dne dokončí školu a splní si svůj sen stát se lékařkou," dodává učitelka.

Ibtihadž je jednou ze 76 učitelů a učitelek ze západního Mosulu, které vyškolil Člověk v tísni a ACTED, partnerská organizace z Alliance2015, v tom, jak pracovat s dětmi traumatizovanými válkou. Celý projekt podpořila Evropská komise.

Autor: Člověk v tísni Irák