Člověk v tísni podpořil v Jižním Súdánu 36 000 lidí v boji s podvýživou. Pomáhá zahrádkami, rybářskými sítěmi i hygienickými školeními

Člověk v tísni podpořil v Jižním Súdánu 36 000 lidí v boji s podvýživou. Pomáhá zahrádkami, rybářskými sítěmi i hygienickými školeními

Severní Bahr el-Ghazal (17. února 2016) – Jižní Súdán sužuje vleklá humanitární krize způsobená současným etnickým konfliktem a ekonomickou krizí. Podle nejnovějších údajů OSN bylo za poslední dva roky 2,3 milionu lidí vyhnáno ze svých domovů. Přes 3,9 milionu lidí, tedy téměř každý třetí člověk, v současné chvíli trpí vážným nedostatkem potravin. A více než 686 000 dětí do 5 let je aktuálně podvyživeno. Děti do 5 let věku jsou přitom nejrizikovější skupinou, jelikož u nich podvýživa zpomaluje fyzický růst a negativně ovlivňuje kognitivní vývoj. Právě s podvýživou na severu tohoto nejmladšího státu světa bojuje také Člověk v tísni (ČvT). Díky prostředkům Evropské unie učí místní obyvatele, jak předcházet podvýživě například pomocí komunitních zahrádek, kde se obyvatelé učí vypěstovat a posléze uchovat dostatečné množství výživnější a pestřejší stravy. Tým ČvT již podpořil přes 6 000 domácností, tedy přes 36 000 lidí.

ČvT pracuje ve státě Severní Bahr el-Ghazal na severu Jižního Súdánu, kde je historicky nejvíc případů chronické podvýživy v zemi. Pod hranicí chudoby tu podle národních statistik žije 76 % populace. Špatná výživa ale není způsobená jen nedostatkem jídla, ale i nevyhovujícími hygienickými návyky, jednotvárností stravy nebo nedostatečným kojením, zejména u dětí do 6 měsíců. Farmáři také využívají neefektivní zemědělské postupy, což vede k velmi nízké produktivitě farmaření. Desetiletí válek zcela přerušily kontinuitu a vzaly lidem, kteří často prožili podstatnou část života v uprchlických táborech, znalosti předků.

#~gallery-1377~#

Komunitní políčka, školení farmářů a lepší hygiena

Přesvědčit lidi, kteří byli dlouhodobě odkázáni na potravinovou pomoc, aby začali pěstovat více potravin, není snadné. Přestože znají tradiční rostlinu čirok a kukuřici, produkce zeleniny je jim cizí. Výživné plodiny přitom dokáží výrazně zlepšit zdraví. Celkem 1 000 lidí z nejchudších domácností se proto zúčastnilo terénních školení zaměřených na zemědělství a chov domácích zvířat. Učili se zakládat a spravovat komunitní zahrádky tam, kde mohou pomocí pumpy snadno využívat vodu z řek.

Každou zahradu spravuje společně zhruba 25 lidí. Pěstují zejména špenát, okru neboli ibišek jedlý, dýně, amarant, papriky, chilli papričky, kapustu, cibuli a mrkev. Do začátku místní dostali semena a nářadí, např. motyky, hrábě nebo ruční pumpy na zavlažování,“ vysvětluje programový koordinátor ČvT v Jižním Súdánu Jakub Smutný. Sousedské vztahy v místní komunitě zafungovaly natolik, že si další lidé začali zakládat vlastní zahrádky po vzoru farmářů vyškolených v projektu ČvT. „Dřív jsem pěstovala sezam, arašídy a kukuřici, ale když jsem zjistila, jak důležité je jíst zeleninu, změnila jsem to. Zahrádka mi pomáhá. Část produkce dokonce na trhu prodám a vydělám nějaké peníze na školní poplatky,“ říká třicetiletá Rebecca Achai Gar, matka deseti dětí.

Vybrané ženy se také zúčastnily kurzu vaření, kde se dozvěděly, jak vařit výživné pokrmy z místně dostupných plodin. „Učíme je například, že když použijí olej, nemusí už přidávat sezamovou pastu. Potřebné tuky si můžou nechat do jídla na další den,“ dodává Lual Wek Santino z Člověka v tísni, který kurzy ve vesnicích vede.

Stejně důležitá jsou také komunitní setkání žen s malými dětmi. Učí se, jak si správně mýt ruce a skladovat potraviny v hygienických podmínkách. Nečistoty a bakterie jsou příčinou průjmů, nejčastějšího zabijáka malých dětí. Průjem způsobuje, že tělo neudrží výživné látky a zůstává podvyživené. „Učili jsme maminky, jak například vyrábět jednoduchý rehydratační roztok z čisté vody, soli a cukru. Některé si myslely, že při průjmech naopak pomáhá nepít. Naše práce je i boj se škodlivými pověrami,“ vysvětluje Regina Achak z ČvT, která jezdí přímo do vesnic. Aktuálně matky školí spolu s dalšími kolegyněmi o podvýživě. „Vysvětlujeme jim, že kojení je extrémně důležité a novorozenci by prvního půl roku neměli dostávat nic jiného. Pomáháme ženám starat se o nejmenší děti,“ dodává Regina.

Orba s pluhem a léčba dobytka

Etnikum Dinků, obyvatelé Severního Bahr el-Ghazalu, jsou původně pastevci. Dobytek pro ně proto představuje hodnotný majetek, investici pro celou rodinu a zároveň důležitý zdroj obživy. Jen málokteré rodiny ovšem umí tažný dobytek využít k práci. „Naučil jsem se, jak orat s pluhem. Velmi mi to ulehčilo život. Dokážu udělat práci rychleji, takže mám čas vydělat si něco navíc i jako dělník,“ popisuje Daniel Mason Deng, co se naučil na školení ČvT. Stejně jako on umí díky evropskému projektu dalších 128 lidí z okolních vesnic zapojit do práce na poli osly, voly a další tažná zvířata.

Kvůli nedostatku znalostí a fungování místních služeb, je dobytek často nemocný a umírá. Další součástí programu ČvT proto jsou nejen nové techniky dojení či správné uchování mléka, ale i prevence a léčba nemocí domácích zvířat. Proběhla rozsáhlá kampaň zaměřená na vakcinaci domácích zvířat, v rámci níž nechalo svá zvířata naočkovat 4 327 domácností. Více než 5 000 kusů zvířat bylo deparatizováno.  V rámci zlepšení péče o domácí zvířata bylo také vyškoleno 40 komunitních zdravotních pracovníků v oblasti veterinárního lékařství. Ti posléze obdrželi od ČvT kola a motorky pro lepší dopravu do odlehlých vesnic.

Mnoho zemědělců často neví, kde si mohou pořídit léčiva pro dobytek nebo zemědělské nářadí. Důležitou součástí projektu je proto propojování zákazníků s obchodníky, což v konečném důsledku vede k rozhýbání místní ekonomiky.

Rybaření jako další zdroj obživy

S chovem domácích zvířat souvisí také uchování masa. Základem je správné zpracování a uskladnění. „Dříve jsme udili maso tradičním způsobem, ale nevonělo a často se zkazilo. Mnozí zemědělci uzení neznali vůbec, maso pouze nasolovali a sušili, což není hygienické, jak jsme se dozvěděli. Teď máme komunitní udírny,“ vysvětluje Marko Anyuth Lueth, majitel dvacetihlavého stáda krav. Uzení využívají i místní rybáři.

ČvT pracuje se třemi stovkami chudých domácností, které se živí rybolovem. „Kromě uzení jsme se naučili také opravovat sítě, což je hodně důležité. Nemůžeme si nové kupovat příliš často,“ říká třicetiletý Simon Dut Ker, rybář od řeky Nyamlell. Zástupci díky projektu také dostali rybářské potřeby - sítě, lana a háčky.

Situace v Jižním Súdánu

S malými přestávkami je území Jižního Súdánu ve válce od roku 1955. Ani od vyhlášení samostatnosti v roce 2011 není v tomto nejmladším státě světa klid. Podle OSN je v současnosti v zemi zhruba 1,66 milionu vnitřních uprchlíků, kteří museli opustit své domovy. Dalších téměř 645 000 lidí uteklo do okolních států. Zemi zachvátila ekonomická krize a hyperinflace. Ochromují ji i rostoucí ceny pohonných hmot, například litr benzínu aktuálně stojí v přepočtu asi 70 Kč. V roce 2015 se už podruhé Jižní Súdán umístil na smutném prvním místě v žebříčku nejméně stabilních států světa (Fragile States Index).

5 věcí rozhoduje

Program pro lepší výživu v Jižním Súdánu je jedním z nejkomplexnějších rozvojových programů ČvT zaměřených na boj proti podvýživě. Soustředí se na širokou škálu příčin špatné výživy a hledá jejich dlouhodobá řešení. Jak ukázal ČvT již v kampani 5 věcí rozhoduje, důležitá je nejen skladba potravin, ale také zlepšení zemědělství a obživy, rozvoj zdravotnictví, hygiena a podporou rodičů v dobré péči o jejich děti. Program Udržitelným zemědělstvím pro lepší výživu (RAIN) probíhá od roku 2014 díky významnému přispění Evropské komise, podpoře dárců Klubu přátel Člověka v tísni a Skutečného dárku. Člověk v tísni děkuje všem dárcům za jejich podporu.

Pro více informací kontaktuje:

Marie Skálová, koordinátorka programů ČvT v Jižním Súdánu a DR Kongo, M: +420 773 973 729, marie.skalova@clovekvtisni.cz

Jakub Smutný, programový koordinátor ČvT v Jižním Súdánu,M: : +211 955 467 379, +211 914 634 870, jakub.smutny@peopleinneed.cz, (momentálně v Jižním Súdánu, časový posun + 2 hodiny)

Autor: ČvT