...Načítání formuláře...
Po 18 měsících jsme předali správu jihosúdánských táborů pro vnitřní uprchlíky vládě

Po 18 měsících jsme předali správu jihosúdánských táborů pro vnitřní uprchlíky vládě

7. 7. 2015

Džuba (3. července 2015) - Když jsme v lednu 2014 začali pomáhat na třech místech v jihosúdánské Džubě 5000 vnitřních uprchlíků, kteří často jen s pár osobními věcmi utekli před čerstvými boji a etnickým násilím, asi by nás nenapadlo, že tábory pro ně budeme spravovat celých osmnáct měsíců. Nyní přišel čas se z táborů Mahad a Lologo, kde je dohromady 3500 uprchlíků, stáhnout a předat jejich správu místní vládě.

Jihosúdánský tým společně s partnery a prostředky z Klubu přátel Člověka v tísni zajišťoval nejen chod táborů, ale zpočátku také jídlo, deky, nádobí, plachty proti dešti a především se staral o dodávky pitné vody, postavil v kempu latríny a svážel odpad. "Počet lidí v kempech kolísal podle bezpečnostní situace. V březnu lidé začali odcházet domů, protože se situace v některých oblastech stabilizovala," říká šéfka jihosúdánské mise Člověka v tísni Martina Voháňková.

Pomoc kempu Mahad se záměrně začala tlumit od počátku letošního roku, aby se nevytvořila závislost lidí na humanitární pomoci. "Lidé postupně ve městě našli způsoby, jak se s obtížnou situací vyrovnat. A tak se pomoc v posledních měsících zaměřila jen na ty nejzranitelnější," říká Martina Voháňková s tím, že Člověk v tísni na konci března do kempu přestal dovážet pitnou vodu, čistit latríny a vyvážet odpad.

#~gallery-1323~#

Komunita umí tábor spravovat sama

"Po třech měsících jsou dva ze tří tanků stále plné, komunita si na vodu přispívá. Postaráno je i o čistotu latrín. Tradiční vůdci starost o ně rozdělili jednotlivým komunitám. Lidé také sbírají odpad a vynášejí ho na ulici, kde funguje veřejný svoz," popisuje současnou realitu v táboře Mahad Martina Voháňková s tím, že za poslední půlrok Člověk v tísni s vnitřními uprchlíky, z nichž většinu tvoří ženy a děti, uskutečnil mnoho diskuzí o řízení kempu. Výsledkem je velká angažovanost všech komunit, které vytvořily svoje vlastní výbory a řeší řadu věcí svépomocí.

Tým zároveň uspořádal kampaně o čistotě v táboře a ve spolupráci s Internews vysvětloval, jak bude vypadat jeho odchod z kempu. "Kolegové z Internews rozdali komunitám tři rádia a vytvořili sérii vysílání o životě v Mahadu, o Člověku v tísni a o správě v kempu.Celé vysílání je v tradičních jazycích a je nahrané přímo lidmi z komunity. To vše doplnili tradičními kmenovými písněmi a pořady pravidelně vysílali," říká Martina Voháňková s tím, že pořady vysílala i stanice Mingkaman FM ve městě Bor, odkud vnitřní uprchlíci přišli. Do rádia pak volali lidé s tím, že v táboře mají příbuzné, o kterých od vypuknutí konfliktu neslyšeli.

#~gallery-1322~#

Poslední červnový den mohl Člověk v tísni při slavnostní ceremonii kemp předat vládě. "Teď už bude na ní, aby pro vnitřní uprchlíky hledala řešení. Jasně ale zaznělo, že podpoří ty, co se chtějí vrátit domů, ale i ty, co se zatím domů kvůli bojům vrátit nemohou," vysvětluje Martina Voháňková a dodává, že lidé se začali vracet zejména do relativně stabilní oblasti Pibor a do okolí města Bor ve státě Jonglei. Část lidí si přeje integrovat se do života v Džubě a to se týká i vnitřních uprchlíků z Lologo, kde jich zůstalo jen několik desítek.

Správá tábora by nebyla možná bez pomoci partnerů IRC, UNHCR, WFP, IBIS, UNICEF, Terres des Hommes, USRATUNA a prostředků z Klubu přátel Člověka v tísni, Rapid Response fund, Common humanitarian fund nebo Central Emergency Respond Fund.

Autor: Martina Voháňková, Petr Štefan