Nejen Alexej se v Moldavsku rozhodl přejít na ekologické zemědělství
Publikováno: 24. 10. 2016 Doba čtení: 4 minuty
„Zaplatit 172 leu za jediný kus?! Aljošo, musíš být blázen, když platíš tak moc za pouhý pytel!“ Elegantní držení těla vedle obrovských bílých pytlů plných špaldy doplňuje rozhodný hlas, který se rozléhá prostorem starého skladiště. To adresuje Nikolaj výtky svému synovi. Nikolaj je bývalý ředitel kolchozu a dnes se stará o 321 hektarů orné půdy, kde pěstuje některé z hlavních moldavských plodin, jako jsou slunečnice, pšenice a ječmen.
Po pádu Sovětského svazu získal Nikolaj hektar a půl vlastní půdy. Další půdu si začal pronajímat od sousedů, jejichž podíl byl příliš malý na to, aby se z něj uživili, nebo se jednoduše nechtěli věnovat zemědělství. V Moldavsku je takový způsob distribuce půdy běžný. Nikolaj navíc chová krávy a tak trochu z nostalgie má i malé tabákové pole. To ještě z časů, kdy bylo Moldavsko důležitým dodavatelem tabáku v rámci Sovětského svazu.
Nikolaj si kritickým a bystrým pohledem, s jiskrou humoru, prohlíží návštěvníky seřazené před kulisou světle modrých zdí skladu. „S tímhle tu zatím nemáme zkušenosti,“ vysvětluje. „Úroda je teď dobrá, ale příští rok může být všechno jinak. Sklidíme vůbec něco? A kdo to vůbec bude jíst: lidi, nebo zvířata?“ ptá se nedůvěřivě Nikolaj. Jeden z návštěvníků ho uklidňuje: „Ze špaldové mouky můžete péct chleba! Spousta lidí ve Francii má dneska radši špaldu než pšenici, protože je to prý zdravější.“
„Hm hm, možná,“ mručí Nikolaj a pozoruje při tom párek vrabců, kteří vlétli do skladu velkými dřevěnými vraty, udělali ve tmě pod střechou rychlý kruh a vylétli zpátky na světlo. „Jen doufám, že si od nás někdo tenhle experiment koupí,“ dodává.
Průkopníci ekologického zemědělství
Špalda je starobylý druh pšenice. Poptávka po ní v posledních letech v EU významně vzrostla zejména pro její zdravotní přínosy. Pěstování této plodiny a její vývoz do Evropy představuje pro moldavské farmáře zajímavé ekonomické možnosti. Začíná se pěstovat hlavně na polích těch, kteří se rozhodli pěstovat „ekologicky“ – to znamená zvolit alternativu k současnému vysoce průmyslovému způsobu hospodaření. Jedním z nich je právě i Nikolajův syn Alexej. Nedávno od svého otce převzal 279 hektarů půdy a zavázal se, že z tohoto podílu udělá certifikovanou organickou půdu. Třetina z ní už prochází konverzí, tj. obdobím přeměny do plně organického stavu. Tam už Alexej sklidil svou první úrodu špaldy.
Obzvláště během období konverze potřebují moldavští průkopníci ekologického zemědělství, jako je Alexej, dostatečné znalosti, týkající se alternativních technologií pěstování, vhodná semena, vybavení pro ekologické hospodaření a také přístup na trh, aby mohli své produkty v budoucnu prodávat. Člověk v tísni ve spolupráci s Českou rozvojovou agenturou, Netherlands Enterprise Agency a nově také USAID pomáhá těmto zemědělcům a podílí se tak na vytváření lepších podmínek pro udržitelný rozvoj a místní obyvatele i životní prostředí v Moldavsku.
Alexej se původně neměl stát farmářem. Jako mladý odjel studovat ekonomii do hlavního města Kišiněva s vidinou, že si potom najde perspektivní práci. Takovou, s níž by měl jistější příjem než z farmaření, na které se mnoho lidí v Moldavsku dívá jako na hazard. Po studiích a několika letech dobře placených konzultantských prací se ale Alexej rozhodl podpořit na farmě svého stárnoucího otce. „Vidím, jak často jsou kolem mě staří, ale i mladí lidé nemocní. Rakovina se stala v Moldavsku běžnou,“ říká Alexej. „Myslím si, že má tenhle trend co dělat s používáním pesticidů a herbicidů v zemědělství. Nemůžu to dokázat, ale můžu si alespoň vybrat, jak budu svou půdu používat. Jako zemědělec můžu něco změnit,“ dodává.
Špalda mění svět
Pro Alexejova otce je někdy obtížné pochopit, že je v zemědělství možné dělat věci jinak, například bez umělých hnojiv a chemikálií, a stále mít dobrou úrodu i výnosy. Být farmářem pro něj mimo jiné znamená nést zodpovědnost za lidi ve vesnici a změna je riziko. Jeho farma mnohé z nich zaměstnává a tahle práce je jednou z mála možností v okolí, jak se uživit. Mnoho obyvatel venkova už si odešlo hledat práci jinam – do Ruska nebo jižní Evropy. „Naprosto chápu, že je můj otec opatrný. Říká se, že farmaření je nejlepší způsob, jak přijít o peníze. A to dokonce rychleji než v kasinu. Víte třeba, že je období dešťů, ale nevíte, kdy začne pršet,“ směje se Alexej.
Otec a syn kráčejí vedle sebe k polím. Jeden má na hlavě kšiltovku s nápisem „Syngenta“ (jméno agrochemického gigantu) a druhý lehký světlý retro klobouk. Těžko bychom hledali lepší symbol generační změny. Přesto oba sdílejí zájem o místní lidi. „Kromě vidiny finančních výnosů z ekologického zemědělství jsou pro mě hlavní motivací místní lidé, protože si uvědomuji, že tady můj otec jednoho dne nebude. Je to obrovská výzva a zároveň požehnání. Správný způsob zemědělství mi dává ohromný smysl,“ říká Alexej a skupina návštěvníků ho následuje na další ekologické políčko.
První plně ekologická sklizeň špaldy a její vývoz do EU, včetně České republiky, je plánovaná na léto 2018. Mnoho dalších plodin by mělo následovat. Zkoumají se i možnosti odbytu na místním trhu. Propojení s obchodem je možné především díky úzké spolupráci se soukromým sektorem – česká společnost PRO-BIO a moldavská Prograin Organic jsou hlavními partnery Člověka v tísni v rozvoji ekologického sektoru v Moldavsku. Člověk v tísni pracuje na projektech podpory ekologického zemědělství v Moldavsku od roku 2011. Kromě školení zemědělců, podpory ve formě drobných grantů a obchodních kontaktů se Člověka v tísni zaměřuje také na budování kapacit místních sítí a organizací zapojených do ekologického zemědělství. Zvyšování odborného povědomí je mířeno také na místní politiky, odborníky i širší veřejnost.
