Angolské ženy budou díky Člověku v tísni rodit bezpečněji

Publikováno: 28. 11. 2014 Doba čtení: 3 minuty
Angolské ženy budou díky Člověku v tísni rodit bezpečněji
© Foto:

Angola je zemí s největší úmrtností dětí do pěti let i s jedním z nejvyšších počtů úmrtí žen při porodu na světě. Tuto statistiku má na svědomí nejen neznalost a nevhodná tradice, ale také nevyškolený porodní personál a nedostupná zdravotní péče. Aby zmírnil tento trend, pracuje Člověk v tísni s místními porodními bábami, které mimo jiné učí, jak správně asistovat u porodu. Velká část z nich totiž nikdy neabsolvovala nic, co by alespoň vzdáleně připomínalo zdravotnický výcvik.

Na začátku letošního roku začal Člověk v tísni pracovat se 159 porodními bábami z pětasedmdesáti vesnic v angolské provincii Bié. Každý měsíc přivedou tyto ženy, z nichž je většina negramotných, na svět průměrně pět set dětí. „Všechny porodní asistentky od nás dostávají pravidelné dodávky hygienických rukavic a žiletek, což kromě jiného výrazně snižuje riziko přenosu onemocnění HIV,“ vysvětluje koordinátorka Člověka v tísni v Angole Andrea Lazslovszky s tím, že část z žen navíc prošla třídenním školením, kde se dozvěděly, jak co nejlépe zajistit bezpečný porod. Učily se například, že by stejnou žiletku neměly používat u více porodů, měly by vždy dbát na důslednou hygienu a své nástroje sterilizovat alkoholem.

I tyto základní informace jsou pro porodní báby nové. Například devětačtyřicetiletá Generosa Chitula říká, že dříve při porodech nepoužívala lékařské rukavice. To představuje v zemi, kde je široce rozšířená nemoc AIDS, značné riziko.

Kojit se má ihned po porodu

Školení mělo za cíl také bojovat proti nevhodným praktikám. Místní ženy totiž věří, že první mateřské mléko (tzv. mlezivo) je pro dítě nebezpečné a matky by tedy bezprostředně po porodu neměly kojit. Přitom situace je přesně opačná – nejenže toto první mléko obsahuje důležité protilátky, které novorozence chrání před nemocemi, ale včasné kojení je také důležité pro upevnění pouta mezi matkou a dítětem.

„Tradiční porodní asistentky navíc ženám často doporučují, aby děti začaly přikrmovat již ve třech měsících. Přitom v afrických podmínkách se doporučuje začít děti zvykat na jinou stravu až po dvojnásobně dlouhé době,“ říká Andrea Lazslovszky.

„Většina rodin mi za pomoc při porodu nic nedala.“

Díky darům ze Skutečné pomoci mohl Člověk v tísni rozdat vybraným porodním asistentkám 111 balíčků, v nichž se kromě rukavic a žiletek nacházely také další nástroje důležité pro jejich práci – lavor, mýdlo, či desinfekce. „Největší radost ale měly ženy především z přiložené svítilny, protože spousta jejich porodů probíhá v noci,“ dodává Lazslovszky. To vše by mělo pomoci zvýšit úroveň porodů, k jejichž provádění mají tradiční porodní asistentky často jen minimální vybavení. Nepoužívají rukavice, nemají sterilní nástroje a například pupečník odřezávají nožem či nabroušeným klacíkem. 

Přestože jsou zejména v zemědělských oblastech porodní báby jedinou alternativou porodu v nemocnici, nedostávají tyto ženy za svou práci žádný plat, ani podporu od státu. Veškeré vybavení, pokud nějaké mají, si navíc musejí pořizovat samy. „Většina rodin mi za pomoc při porodu nic nedala, takže nástroje, s kterými pracuji, jsme si musela koupit ze svého,“ říká jedna z oslovených porodních bab, paní Domingas Chissola.

Angolské porodní báby dostaly od Člověka v tísni zdravotnický trénink i základní vybavení.

Při porodu umírá stokrát více žen než v Česku

Angolské zdravotnictví je pro většinu obyvatel nedostupné, a to jak finančně, tak fyzicky. Na každého lékaře tu připadá deset tisíc obyvatel, přičemž situace je mnohem horší mimo města. Nezřídka musejí místní za lékařem cestovat i dva a více dnů pěšky. Méně než čtyřicet procent budoucích matek vyhledá v průběhu těhotenství jakoukoli lékařskou pomoc. Těhotné ženy pak povětšinou rodí doma za přítomnosti nedostatečně vyškolených porodních asistentek, které mají minimální vybavení k tomu, aby mohly předcházet poporodním komplikacím. I to jsou důvody, proč v Angole zemře při porodu téměř stokrát více žen než v Česku. Konkrétní počet úmrtí je 460 angolských žen na sto tisíc porodů ve srovnání s pěti českými případy.

V Angole umírá také vysoké procento dětí do pěti let věku. Například v roce 2012 to bylo téměř každé páté dítě. Z tisícovky dětí se jich pěti let v Angole nedožije 167, v Česku jsou to pouhá čtyři úmrtí. Kromě chabé zdravotní péče patří mezi příčiny tohoto trendu podvýživa, která oslabí organizmus dítěte natolik, že podlehne i nemoci, z níž by se mohlo jinak zotavit. Jen každé druhé angolské dítě se narodí pod dohledem zdravotnického personálu a při samotném porodu zde zemře každé dvacáté dítě.

 

Autor: Jan Blinka