Uprchlíci hodiny čekají v zimě a dešti na otevření hranice. Člověk v tísni začal podporovat české dobrovolníky v Srbsku, kteří jim pomáhají

Publikováno: 22. 10. 2015 Doba čtení: 5 minut
Uprchlíci hodiny čekají v zimě a dešti na otevření hranice. Člověk v tísni začal podporovat české dobrovolníky v Srbsku, kteří jim pomáhají
© Foto: ČvT

Berkasovo, Bapske (22. října 2015) – Tisíce uprchlíků stojí na rozbláceném srbském poli, teploty v noci padají blízko k nule, ženy k sobě tisknou malé děti. V dešti, zimě a větru hodiny čekají, až se otevře chorvatská hranice, a oni se posunou zase o kus dál na své uprchlické cestě Evropou. Syřané, Afghánci, Iráčané a další utíkají často před válkou a perzekucí, za sebou mají týdny putování a strastiplnou cestu přes Středozemní moře. Teď jim stojí v cestě neschopnost evropských zemí se domluvit na společném postupu, pomalé přijímání uprchlíků ve Slovinsku, které dominovým efektem způsobuje, že i Chorvatsko vpouští do země méně lidí, a jejich příchod často zcela zastaví.

To se projevuje také na přechodu Berkasovo/Bapske mezi Srbskem a Chorvatskem. Situace se vyhrotila v neděli a pondělí, kdy na srbské straně hranice v dešti čekalo tři tisíce lidí, kteří se neměli kam schovat. „Lidé tu stáli v bahně na dešti dvanáct i čtrnáct hodin, děti spaly přikryté jen fóliemi nebo dekami na paletách. Srbské autobusy přitom vozily stále další uprchlíky,“ popisuje situaci koordinátor humanitární pomoci Člověka v tísni Jan Pejřil.

Od té doby se situace příliš nezlepšila. „Stále je tu minimálně 1000 až 1500 lidí, kteří čekají na přechod do Chorvatska. Lidé většinou vůbec netuší, kde jsou a proč nemohou jít dál. Často nemají teplé oblečení ani boty, v davu se rozdělují rodiny. Teď alespoň přestalo pršet,“ líčí Jan Pejřil. „Lidé navíc kolabují, odnášeli jsme tu člověka jen na rámu postele. Minulou noc jsme pomáhali holčičce, která ztratila rodiče, a bloudila po poli, nebo skupince, která pomáhala slepé dívce,“ dodává s tím, že s přicházející zimou se situace bude zhoršovat.

 

Bez českých dobrovolníků by to nešlo

Srbské úřady situaci na místě sice monitorují, ale pomoc leží na českých dobrovolnících, kteří na místě působí už týdny a uprchlíkům nabízí čaj, občerstvení, teplé oblečení, uklízí odpadky, zajistili stany i osvětlení. Před současným zpomalením přijímání uprchlíků také provozovali systém stanovišť, aby se lidé ve velkých davech nehrnuli na hranici, a zbytečně nedocházelo ke střetům s policisty střežícími hranici.

„Jako dobrovolníci jsme to mohli zvládat, dokud to byl hraniční přechod, kudy lidé procházeli a nezůstávali. Teď už je to uprchlický tábor, dnes v noci tu spalo 700 lidí. My jim nemůžeme zajistit zdraví, ani bezpečí - vznikají tu davy, je to nebezpečné pro malé děti a pro staré lidi,“ říká koordinátor dobrovolníků na místě Jan Skalík. „Prosíme humanitární organizace i státní struktury, aby tu posílily svoji přítomnost. Vítáme zapojení srbské strany. Ta nám přislíbila možnost postavit stany pro matky s dětmi a pomáhají nám s úklidem,“ dodává. 

#~gallery-1357~#

Podle Skalíka je v tuto chvíli na místě 42 dobrovolníků, většinou z Česka. Zaměřují se především na to, aby udrželi lidi v teple a klidu, v noci rozdávají čaj, oblečení a obuv, snaží se s uprchlíky mluvit a uklidňovat je.

„Čeští dobrovolníci dělají obrovský kus práce. Jsou jedni z mála, kdo tu poskytují pomoc čtyřiadvacet hodin, sedm dní v týdnu. Většina ostatních nevládních organizací se na noc stahuje. V noci přitom přichází největší počet uprchlíků,“ říká Jan Pejřil z organizace Člověka v tísni, která dobrovolníky na místě začala podporovat. Člověk v tísni na přechodu působí od začátku října, koupil generátor, telefony a také najal dům, kde dobrovolníci mohou přespat. „Nastavili jsme také systém koordinace mezi místními úřady, dobrovolníky a nevládními organizacemi,“ říká Jan Pejřil.

Člověk v tísni na místě pomáhá i s drobnými věcmi jako jsou barely na vodu, benzín do generátorů, kelímky na čaj, světla nebo oprava generátoru. "V nejbližších dnech bychom dobrovolníkům rádi dávali pravidelnou finanční podporu na operační náklady, pořídili větší zásobu čaje, kelímků a cukru nebo lavice do průchozích stanů," vypočítává Jan Pejřil.

#~gallery-1356~#

Řešením by byly vyhřívané stany pro nejzranitelnější

Situace uprchlíků je přesto dál napjatá. „Při hodinách čekání lidé potřebují především vyhřívané a osvětlené stany s hygienickým zázemím. Pomohlo by tedy zřízení tábora, kam by se lidé mohli schovat. Dosud jsou tu jen toalety postavené UNHCR,“ říká Jan Pejřil s tím, že se snaží iniciovat pronájem pozemků od místních zemědělců, kde by mohla stát umyvadla, stany pro nejzranitelnější lidi nebo třeba kontaktní místo pro rozdělené rodiny. 

Člověk v tísni pomáhá uprchlíkům v Srbsku a Makedonii od září. Prostřednictvím místních partnerů poskytuje uprchlíkům potraviny nebo hygienické balíčky, ale především právní a psychologickou pomoc a základní informace. „Jen v Srbsku naši partneři pomohli třem tisícům lidí. V osmi případech například pomohli ztracenému nezletilému najít jeho rodinu. V Makedonii se naše partnerská organizace stále soustředí na poradenství a od října se Člověk v tísni stará o úklid odpadu kolem uprchlického tábora u Gevgeliji. Plánujeme i dodávky dek nebo kamínek,“ říká koordinátorka pomoci v Srbsku a Makedonii Emanuela Macková. Člověk v tísni na okamžitou pomoc uprchlíkům na Balkáně uvolnil 3 miliony korun z humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni.

Situace přitom zůstává vážná. Jen za prvních dvacet říjnových dní vstoupilo podle srbských úřadů do země přes 100 000 uprchlíků. Ženy a děti přitom tvoří zhruba třetinu z nich. "S blížící se zimou se situace bude zhoršovat. V místech jako je Berkasovo/Bapske je velké riziko šíření nemocí dýchacích cest. Proto je urgentně potřeba po celé trase pokrýt humanitární potřeby, zajistit vyhřívání stanů a zazimování center, lékařskou pomoc, přístup k hygieně, pitné vodě a potravinám," říká Emanuela Macková.

Pomoc Člověka v tísni na Balkánu

Člověk v tísni působí na Balkáně od válek v Bosně a Hercegovině a Kosovu v devadesátých letech. V Kosovu se v současnosti zaměřuje na spolupráci s organizacemi nevidomých a neslyšících, aktivity v oblasti práv mentálně postižených a podporu inkluzivního vzdělávání dětí z národnostních menšin. V Srbsku se zaměřuje na poskytování služeb pro osoby s mentálním postižením. Podporuje zavádění chráněného bydlení pro klienty ústavu pro mentálně postižené v obci Veliki Popovac. V Bosně a Hercegovině a v Srbsku také pomáhal při povodních, které obě země zasáhly v květnu 2014.

Pro více informací kontaktujte:

Emanuela Macková, koordinátorka pomoci ČvT uprchlíkům v Makedonii a Srbsku, 778 489 537 Emanuela.Mackova@clovekvtisni.cz

Jan Pejřil, koordinátor humanitární pomoci ČvT na srbsko-chorvatské hranici, +381 649 395 957 Jan.Pejril@clovekvtisni.cz

Marie Heřmanová, tisková mluvčí a koordinátorka aktivit českých dobrovolníků (Praha), 603 206 655

Autor: ČvT

Související články