Podpora disidentů je morální povinnost, shodli se hosté konference Za vaši a naši svobodu

Podpora disidentů je morální povinnost, shodli se hosté konference Za vaši a naši svobodu

14. 11. 2014
Na konferenci ZA VAŠI A NAŠI SVOBODU: ČTVRTSTOLETÍ PODPORY DISIDENTŮ A BOJOVNÍKŮ ZA LIDSKÁ PRÁVA pořádané společností Člověk v tísni u příležitosti 25. výročí sametové revoluce promluvili obhájci lidských práv z Kuby, Ruska, Číny, Bahrajnu nebo Běloruska. Svůj vzkaz poslala i slavná barmská disidentka Aun Schan Su Ťij a také předseda vlády Bohuslav Sobotka.

„Sametová revoluce je inspirací pro lidi z celého světa. Byla průlomem v moderní historii. Jsem si jistá, že Česká republika bude i nadále hrát významnou roli v prosazování demokracie po celém světě,” řekla na úvod ve svém videovzkaze známá barmská opoziční politička Aun Schan Su Ťij. Souhlasil i její blízký spolupracovník Min Ko Nain, který strávil kvůli kritice režimu přes 20 let v barmském vězení. Hovořil o tom, jak důležitá je pro disidenty, jako je on, morální podpora a pomoc ze zahraničí: „To co mě během dvaceti let, které jsem strávil ve vězení, drželo při životě, byla podpora z vnějšku“. To potvrdili i jiní hosté konference jako například právník a obhájce lidských práv z Kuby René Gómez Manzano, aktivista Zmicer Daškevič z Běloruska nebo ázerbájdžánský disident Emin Milli, kteří vzpomínali, jak obrovskou vzpruhu a morální podporu pro ně znamenal dopis od Václava Havla do vězení.

Účastníci konference se shodli na tom, že je důležité pokračovat v odkazu sametové revoluce a prokazovat solidaritu s disidenty v zemích, kde vládne totalitární režim, a pomáhat jim v jejich boji za svobody. S tím se ztotožnil i premiér Bohuslav Sobotka, který ve svém úvodním vzkazu uvedl: „Jakkoli musíme primárně dbát na dodržování lidských práv ve vlastní zemi, neměli bychom být lhostejní k tomu, jak se dodržují jinde ve světě. To platí i o státech, se kterými rozvíjíme politické a hospodářské vztahy, a které mají v oblasti dodržování základních lidských práv vážné problémy. Chci Vás ubezpečit, že obrana lidských práv zůstává důležitým závazkem domácí i zahraniční politiky současné české vlády.“

Navázal ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek: „Před 25 lety jsme věděli, že naše zahraniční politika má směřovat k návratu mezi demokratické země. Povedlo se. Stali jsme se členy NATO a EU. Je však také důležité, co státy přináší jiným, nejen co chtějí získat. V tomto smyslu je politika podpory bojovníků za lidská práva a disidentů ve světě podle mého názoru tím nejdůležitějším, co jsme světu po návratu do demokratického společenství nabídli.“


Debata se dotkla i současné situace na Ukrajině, kterou hosté vesměs vnímají jako frontovou linii v boji za demokratické hodnoty a základní práva. Konflikt je zásadní nejen pro postsovětský region, ale i pro země ve střední a západní Evropě. Kriticky se hosté vyjadřovali v této souvislosti zejména k rozpínavé politice Ruska. Kenan Alijev, ředitel ázerbájdžánského vysílání Rádia Svobodná Evropa, pak uvedl na příkladu své země, jak diktátoři umí dobře zneužívat koncept demokracie. „V Ázerbájdžánu se konají volby, země je členem Rady Evropy, a přesto je zde sto politických vězňů, nefunguje nezávislá justice a není tu svoboda,“ řekl.


Účastníci konference dnes v 18:30 symbolicky zapálí svíčky u památníku 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Vyjádří tak myšlence sametové revoluce svou podporu.

Více informací najdete na: www.zavasizanasi.cz


Kontakt: Tereza Hronová, + 420 731 129 553, tereza.hronova@clovekvtisni.cz

Autor: Tereza Hronová