Soused, spolubydlící, člen týmu: jak funguje integrace v každodenním životě?

Soused, spolubydlící, člen týmu: jak funguje integrace v každodenním životě?

5. 3. 2017

Zatímco na úrovni států a v médiích politici a odborníci diskutují o nastavení integračních politik a jejich financování, na lokální úrovni se integrace odehrává v kulisách všedního dne. Jejími aktéry jsou starostové a místní úřady, ale také sousedské iniciativy, zájmové spolky nebo jednotliví dobrovolníci. Sociální služby či integrační programy státu nastavují základní rámec integrace, ale vytvořit osobní vztahy nebo bourat předsudky nedokážou. Teprve každodenní kontakt v práci, ve škole nebo ve fotbalovém týmu vede k tomu, že se z anynonymních příchozích stávají spolužáci, kolegové, spoluhráči. Role lokálních iniciativ je proto nenahraditelná - a mnohé z nich mají ve svém počínání úspěch.

Město Berlín, ale i jiná města, na svém webu vytvořila mapu iniciativ speciálně zaměřených na uprchlíky nebo jim otevřených. Pestrost nabízených aktivit je obrovská - od doučování dětí, pomoci na úřadech, sportu až po společné zahradničení nebo divadlo.

O tom, že sport je nejlepším receptem na integraci lidí s migračním původem je přesvědčený Německý olympijský výbor, který odstartoval program “Integrace sportem”, který ve spolupráci se sportovními svazy a kluby na lokální úrovni usiluje o dobré podmínky pro zapojení migrantů do sportovních aktivit od fotbalu, plavání a karate až po šachy. Podobně uvažují i národní olympijské výbory například v Itálii nebo v Nizozemí, které také vytvářejí projekty zaměřené na integraci pomocí společného sportování.

Často je možné navázat na stávající iniciativy a rozšířit jejich působnosti i na nově příchozí. Tak postupovala například Weinheimská iniciativa, která ve více než 20 německých městech pomáhá mladým lidem v přechodu mezi školou a prvním zaměstnáním. K nim patří i mladí uprchlíci, které doprovázejí dobrovolníci, mezi nimiž je i řada bývalých učitelů nebo podnikatelů v důchodovém věku, přímo do podniků a radí jim, jak uspět na německém pracovním trhu. Komunální úřady zase síťují školy, podniky, úřady práce a sociální pracovníky. Starosta Weinheimu Heiner Bernhard si pochvaluje, že o nutnosti pomáhat mladým lidem na trh práce se díky velkému počtu mladých uprchlíků zase začalo více mluvit. Z toho podle něj profitují nakonec všichni.

Úspěšný projekt “Refugees Welcome” založil pár z Berlína, ale záhy se rozšířil i do dalších evropských států. Ideou této iniciativy je nabídky spolubydlení pro uprchlíky v domovech místních obyvatel, kteří se do programu mohou zaregistrovat. Uprchlíkům to umožní žít v důstojných podmínkách přímo v hostitelské společnosti, samozřejmě se díky úzkému kontaktu s místními naučí rychleji jazyk a celkově se lépe adaptují na nové prostředí než za zdmi utečeneckých táborů či detenčních centrech. Organizaci se již podařilo najít spolubydlení pro více než 827 uprchlíků v Německu, Řecku, Itálii, Španělsku, Polsku, Rakousku či Holandsku. Na podobném principu fungují i další platformy jako například projekt “Positive Action in Housing” ve skotském Glasgow nebo projekt CALM, Like at home ve Francii.

Významnými centry pro integraci migrantů se staly knihovny jako přirozená místa setkávání migrantů a majoritní společnosti. Knihovny sami o sobě fungují jako kulturní a informační centra, mnohé se ale navíc zapojily do speciálních programů zaměřených na integraci a nabízejí navíc nejrůznější jazykové a kulturní kurzy pro migranty. Knihovny jsou tak nejen významný zdroj informací pro migranty, ale poskytují informace i majoritě o životě migrantů, zemích jejich původu a kultuře. Knihovny jsou také velmi důležitým a bezpečným místem pro ženy migrantky, umožňující jim vyhnout se sociální exkluzi, kterou často trpí zvláště ze začátku po příchodu do hostitelské země.

Mnohé z aktivity nabízejí sami již usazení migranti a uprchlíci nově příchozím, jako například projekt “Arriving in Berlin. A map made by refugees”, který se snaží pomoci v základní orientaci nově příchozích ve městě a nabízí snadnou navigaci k potřebným službám. Podobné služby nabízí v Rakousku projekt “Train of hope”. Studie Berlínského institutu pro empirický výzkum migrace a integrace potvrdila, že se migranti stávají dobrovolníky stále častěji - celá třetina lidí v Německu, kteří se do dobrovolné pomoci uprchlíkům zapojili, sama měla migrantský původ. To je z hlediska integrace dobrá zpráva - když se migranti a uprchlíci stávají aktéry místní občanské společnosti, je to nejlepší známkou toho, že proběhla úspěšně.

Autor: ČvT