...Načítání formuláře...
Naši klienti se ocitli ve vězení

Naši klienti se ocitli ve vězení

V nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež 15- 26 let jsme se koncem loňského roku zabývali mimo jiné i preventivními aktivitami. Jednou z nich byla i návštěva věznice v Bělušicích.

Klienti byli před vstupem do tohoto zařízení velmi nervózní a plní očekávání. Při vstupu do věznice měli možnost zažít klasickou prohlídku, kdy museli odevzdat své občanské průkazy, telefony a jiné předměty, poté prošli detekčním zařízením a následně je ještě osobně zkontroloval jeden z příslušníků. Rázem se tak, z jindy velmi temperamentních a vtipkujících klientů, stali zakřiknutí a nejistí chlapci. Těžká atmosféra vězení byla cítit všude kolem a dolehla na každého z nás.

Za vrátnicí už na nás čekal pan poručík, který měl za úkol nás seznámit s chodem ve věznici a provést nás objektem. Nejprve nás zavedl do zasedací místnosti, kde měl pro nás připravenou přednášku o tom, jak to ve věznicích tohoto typu funguje. Klienti tiše poslouchali a k překvapení nás všech měli spoustu doplňujících otázek. Ke slíbené prohlídce zbraní, bohužel, nedošlo, což bylo pro některé chlapce velké zklamání. To se však ve vteřině změnilo v nadšení z prohlídky objektu, při které nám pan poručík ukázal i cely a další vězeňské prostory. Z jedné z uzavřených cel se ozýval křik. Díky autentickému prostředí měli tak klienti na chvilku možnost poznat pocit samotných vězňů. S několika z nich jsme se i setkali při jejich vycházce, kdy na dvoře na oploceném hřišti hráli fotbal.

Celou cestu domů jsme si s klienty povídali o jejich pocitech z tohoto výletu. Všichni jsme se shodli, že nemít vlastní svobodu a možnost žít si podle svého je pořád jedna z našich nejhorších představ.

Autor: Adéla Kaslová, Koordinátorka služeb v přímé práci, Pracovnice NZDM