Průvodce moravskou tísní - Podpora vzdělávání

Průvodce moravskou tísní - Podpora vzdělávání

Pro organizaci Člověk v tísni pracuji od roku 2016, ale moje cesta s Tísní začala už v prosinci roku 2012. V tom období jsem studovala střední školu, na které tehdejší koordinátorka programu Podpora vzdělávání v rodinách nabírala dobrovolníky pro doučování dětí. Její vyprávění mě natolik zaujalo, že jsem se hned od počátku roku přihlásila jako dobrovolník. Doučovala jsem ve třech rodinách, tři skvělé děti. Několik let doučování se po úspěšném výběrovém řízení zúročilo, a nyní už stojím na opačné straně, kdy program a dobrovolníky koordinuji já sama.

Cítila jsem ve svém okolí velkou nespokojenost se stavem společnosti. Setkávala jsem se také se spoustou předsudků a stereotypů, ale neuměla jsem proti nim nijak bojovat. Možnost dobrovolnictví v organizaci, která se tyto problémy snaží různými způsoby aktivně řešit, mi připadala jako vhodný způsob se o těchto záležitostech dozvědět více, a třeba i nasbírat argumenty. Připadalo mi, že tak můžu alespoň na lokální úrovni postupně nabourávat ten začarovaný kruh, který jsem kolem sebe vnímala. Během let jsem zjišťovala, jakým způsobem organizace funguje, na jakých hodnotách staví, a jak náročnou, možná z části nevděčnou a nedoceněnou práci, mí kolegové dělají, a možná právě proto jsem se rozhodla zkusit v organizaci pracovat a být jedním ze zaměstnanců organizace.

Program, který koordinuji je Podpora vzdělávání v rodinách. Cílem této služby je podpořit děti ze sociálně znevýhodněných rodin, kterým to ve škole z různých důvodů moc nejde, a rodiče zároveň nemají dostatek finančních prostředků na komerční doučování. Doučování realizuje dobrovolník, jehož úkolem není jen psaní domácích úkolů s dítětem a připravování se na písemky, ale především v něm hravou formou vzbudit zájem o učení a objevování světa, a motivování k dalšímu vzdělávání. Dobrovolník má být také podpora pro rodiče. Velká část rodičů našich dětí má základní vzdělání, často tedy i přes veškerou snahu nevědí, jak se s dětmi učit. Mým úkolem je nabírat dobrovolníky a navázat je na potřebné rodiny, zároveň poskytovat podporu jak rodině, tak dobrovolníkovi, komunikovat se školou a vůbec hlídat, aby vše klapalo tak, jak má.

Hodně času věnuji i konzultacím s rodiči i učiteli. Na obou stranách často panuje napětí a předsudky, které ve výsledku nejvíc škodí dětem. Proto se snažím být jakýmsi prostředníkem mezi rodinou a školou a zároveň rodiče i učitele podporovat ve spolupráci.

Překvapuje mě, jak často musím odpovídat na otázku, jestli si myslím, že má moje práce smysl. Jistěže ano, jinak bych ji nedělala. Netvrdím, že naše práce zaručeně změní svět, máme univerzální lék na nesnášenlivost, a nastolíme světový mír, ale je to cesta správným směrem a je mnohem lepší se snažit něco změnit, než sedět doma a stěžovat si, že je s naším světem všechno špatně. Lidem, kteří si myslí, že je naše práce pouze zbytečně vynaložená energie přeji, aby se nikdy nedostali do situace, kdy budou služby naší organizace potřebovat.

Díky velké podpoře kolegů jsem mnohem sebevědomější, mám pocit, že zvládnu každý úkol. Umím si teď mnohem lépe zorganizovat čas, zlepšila se má schopnost komunikovat s různými lidmi, žiji radostný život, protože v práci děláme věci, které mají smysl. Do mého života vstoupilo mnoho úžasných lidí, které bych nepotkala, pokud bych nepracovala, pro organizaci Člověk v tísni. A naučila jsem se řídit auto.

Chtěla bych se intenzivněji věnovat péči o dobrovolníky. Také se snažit ještě víc propojovat rodinu a školu, protože vzhledem k tomu, o jak důležité opěrné body dítěte se jedná, není možné bez jejich součinnosti, pomoci dítěti ve změně. Zkrátka se chci snažit dělat to, co dělám, ještě lépe.

Program Podpora vzdělávání v rodinách je realizována za finanční spoluúčasti statutárního města Prostějova a dárcovské sbírky organizace Člověk v tísni Lepší škola pro všechny, jejíž smyslem je podpořit vzdělávací programy v ČR.

Autor: Kamila Kobzová, Koordinátorka Podpory vzdělávání