Z deníku teréňáka: K čemu je dobrý finanční arbitr?!

Publikováno: 13. 7. 2017 Doba čtení: 3 minuty
Z deníku teréňáka: K čemu je dobrý finanční arbitr?!
© Foto: Kamila Hůlová

Každý z nás se může dostat do situace, kdy potřebuje řešit spor týkající se například spotřebitelského úvěru. Na soud se obrátit nechceme nebo nemůžeme, protože nemáme na zaplacení soudních poplatků, existuje ale možnost obrátit se na finančního arbitra. 

Finanční arbitr (FA) je státem řízený mimosoudní orgán, který může řešit spory mezi spotřebiteli a finančními institucemi, poskytujícími úvěry, životní pojištění, stavební spoření apod. Návrh se podává vyplněním internetového formuláře. Samotnému podání návrhu musí předcházet pokus stran o smír. Řízení před finančním arbitrem má několik výhod. Neplatí se žádný poplatek za zahájení řízení a podání návrhu je jednoduché. Už samotný fakt, že se věc začne projednávat, vede věřitele ke snaze se spíše dohodnout, protože o jednání před arbitrem nestojí (mohou dostat pokutu a nese to negativní publicitu). Pokud finanční arbitr vydá pravomocný nález, ten má stejnou hodnotu jako rozsudek soudu. Jednou z nevýhod je, že nález FA může účastník napadnout a dojde tak ke zdržení kvůli přezkoumání. I definitivní nález FA lze napadnout u soudu žalobou.

Informace o činnosti finančního arbitru naleznete na webových stránkách www.finarbitr.cz nebo můžete svou situaci zkonzultovat s nějakým z našich terénních pracovníků.

Pro ilustraci bych chtěla uvést příběh pana Karla, se kterým jsme se během naší spolupráce na Finančního arbitra obrátili.

Pan Karel si uzavřel v roce 2013 smlouvu o úvěru a měl uhradit 217.000,- Kč v pravidelných měsíčních splátkách. Aby mu byl úvěr poskytnut, byl zajištěn jeho bytem. Snažil se pravidelně splácet, občas se kvůli nemoci dostal s měsíční splátkou do prodlení. V únoru 2016 ho navštívila zástupkyně realitní kanceláře a pan Karel podepsal Smlouvu výhradní o zprostředkování prodeje nemovitosti. Poté následoval dopis od věřitele, že je pohledávka zesplatněná a postoupena jiné společnosti. Ačkoli byla velká část splátek uhrazena, nová společnost požadovala zaplatit 287.000,- Kč. Přitom panu Karlovi zbývalo z úvěru doplatit jen 99.000,- Kč.  Pan Karel se snažil splácet i nadále, i když nepravidelně.

S panem Karlem jsem se setkala v srpnu 2016. Částka, kterou věřitel požadoval, se mu zdála vysoká. Nevěděl co dál a navíc se bál, že by mohl přijít o svůj byt. Prodej bytu se naštěstí nekonal, realitka nebyla činná, a tak jsme řádně vypověděli smlouvu o prodeji nemovitosti. Dále jsme se obrátili na věřitele a požádali o smír, kdy pan Karel navrhl zaplatit 99.000,- Kč + zákonem stanovené úroky.  Protože si věřitel trval na svém, začátkem listopadu 2016 jsme podali návrh k FA.

Zkoušeli jsme napadnout provázanost jednotlivých firem, nevýhodnou finanční situaci pana Karla při uzavření úvěru, nesmyslné datum zesplatnění pohledávky, zástavní právo, výpočet denní pokuty, nevýhodné nastavení splátkového kalendáře a vysoké RPSN (= roční procentní sazba nákladů). Po podání návrhu následoval pokus o smír ze strany věřitele, kdy už netrvali na zaplacení částky 287.000,- Kč, nýbrž jen na 168.000,- Kč. Prostřednictvím FA jsme se opět vyjádřili, že trváme na částce 118.000,- Kč, což byl nezaplacený dluh a zákonné úroky z prodlení.

V lednu 2017 obdržel pan Karel nový návrh na smír – společnost akceptuje částku 118.000,- Kč a pan Karel jí dál může splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Protože pan Karel přistoupil na dohodu věřitele, vyzval ho FA k zpětvzetí návrhu, což učinil a od února 2017 splácí snížený dluh. Pan Karel se placení závazku vyhnout nechtěl, ale přehnané úroky a smluvní pokuty byly natolik nemravné, že věřitel na smír nakonec přistoupil a částka původně požadovaná věřitelem se snížila o 169.000,- Kč.

Cílem tedy není vždy získat rozhodnutí finančního arbitru, ale často se jedná o možnost, jak přimět věřitele k smírčímu jednání, které nepoškozuje ani jednu ze sporných stran. 

Autor: Kamila Hůlová, Terénní pracovnice

Související články