„Dřív jsem opisoval všechno od spolužáka a teď si všímám, že dělá chyby!"

Publikováno: 6. 4. 2018 Doba čtení: 2 minuty
obrázek doučovaného žáka
© Foto: Anežka Hošková

Naše služba podpora vzdělávání by nemohla fungovat bez milých dobrovolníků a dobrovolnic. Ochotně chodí pravidelně pomáhat dětem, které mají ve škole mnohé potíže, „díky“ kterým mají leckdy problém zapadnout ve třídním kolektivu, být motivovaní se snažit či do školy vůbec chodit. Právě v těchto situacích se ukáže, že rodiče z různých důvodů na tyto věci nestačí, ať už proto, že sami mají pouze základní vzdělání, či se potýkají se svými problémy.

Dobrovolník pomáhá dítěti se vším, co je potřeba, někdy se spolu učí na písemky, někdy skáčou panáka a někdy dobrovolník motivuje dítě i rodiče, že chodit do školy má smysl. Dítě během týdně věnuje více času škole. Rodiče se při doučování snaží potají radit správné odpovědi a zajímat se o dění ve škole. Všechny tři strany se snaží o jistý posun a my s kolegou kolem „přicmrdáváme“, aby vše fungovalo tak, jak má.

Proto jsem dnes vyšla za dětmi na výzvědy, zeptat se jak se mají, co nového ve škole a co jim doučování přináší. A zde tlumočím jejich vzkazy:

(v článku byla použita fiktivní jména)

Bratři Jan1 (3.třída) a Jan2 (1. třída): „Naše doučko začíná tak, že se začneme hádat, kdo půjde první – pak si střihneme, pak prohraju (mladší Jan2) a běžím pro tašku…Nejdříve jsem psal písmenka na levou stranu, ale na doučování jsem se naučil psát napravo…ve škole mě hrozně baví hudebka, protože zpíváme jen pět minut a pak si můžeme hrát“

„… snažím se vždycky strašně rychle vše stihnout (na doučování), protože pak si vždycky hrajeme…třeba pexeso s násobilkou, nebo mě hrozně baví matematický král…ve škole dostávám jedničky.“

Děti ze skupinového doučování (3.třída):

Co tě nejvíce baví ve škole?

A: „Tělák.“

B: „Přestávka“

C: „Hmm, asi tělák“ Vážně? „Hmm, matika.“

Jak konkrétně ti doučování pomáhá?

A: „Já dostávám toto pololetí lepší známky v češtině.“

B: „Já taky, ještě sem toto pololetí nedostal ani jednu pětku.“

D: „Nebaví mě to v družině a tady se můžu v klidu nasvačit.“

C: „Baví mě povídat si na začátku, co jsme dělali o víkendu…jo a šibenice mě baví.“

Jan3 (1. třída): „...no, já neumím číst, když ostatní čtou můžu ve škole obkreslovat obrázky…ale už něco přečtu…třeba Dáda, pak jsem se naučil počítat do čtyř…když budu dělat domácí úkoly, za odměnu se půjdu podívat na medvěda…živýho! Ale asi bude za plotem…“

Jan4 (druhý stupeň) : „Doučování mi pomáhá…hlavně líp píšu i/y…dřív jsem vždycky opisoval všechno od spolužáka a teď si všímám, že dělá chyby… třeba napsal egyptská pyramida s měkkým i, nebo jednou v diktátě přemýšlel hrozně dlouho nad jedním íčkem a já mu říkám: ty blbe, je to matčiny a von že kecám…no a měl to blbě a dostal za pět, já teda taky, ale íčka jsem měl dobře.“

Autor: Anežka Hošková, Koordinátorka Podpory vzdělávání

Související články