S dětmi hledáme cesty

S dětmi hledáme cesty

Vedle pomoci dospělým lidem v Plzeňském kraji podporujeme také děti a mladé lidi. S těmi se hlavně učíme a snažíme se o to, aby uspěli ve vzdělávacím systému. Pracujeme však i na jejich motivaci a rozvoji jejich dalších dovedností a kompetencí. Pro děti připravujeme různé zážitkové a vzdělávací aktivity. Nabízíme krátké shrnutí ze dvou z nich, které proběhly na podzim letošního roku.

Budu kosmonautem

S nejmenšími dětmi (první stupeň) z Nýřan jsme se vypravili do plzeňské Techmanie. „Asi jako všechny děti, se i ty nýřanské doslova rozprchly po celé expozici a potřebovaly si vyzkoušet úplně vše,“ usmívá se Veronika Píšová, která s dětmi v Techmanii byla. U dívek podle ní jednoznačně vítězila možnost vyzkoušet si roli rosničky a natočit vlastní předpověď počasí. Kluky zaujal tradiční tahák – bagr, jehož ovládání si mohou návštěvníci vyzkoušet. „Hodně jsme ale zkoumali třeba i vodotrysk, který na vrcholu proudu vody udržuje míček, velké zaujetí vzbudil obří bublifuk,“ vypočítává Veronika. V druhé budově, kde je instalována vesmírná expozice, zase děti zaujala demonstrace vzniku tornáda. Asi největší úspěch celkově však sklidila 3D projekce filmu o historii létání v planetáriu. „Bylo to jednak tématem filmu, ale i jeho formou. Některé děti viděli 3D film poprvé,“ vysvětluje Veronika.

Samotnou návštěvou Techmanie ale celá akce nekončila. „Hodně jsme s dětmi bavili o tom, co je pro jednotlivá povolání potřeba umět a děti uvědomily, že je pro dosažení vysněného povolání potřeba napnout síly. Kromě toho, považuji za hlavní přínos celé akce to, že si děti mohly vyzkoušet různé fyzikální pokusy. Poznatky si odnesly i do zeměpisu z vesmírné expozice. Všechny chodí na první stupeň, fyziku tedy prozatím nemají a jsou tak teď vlastně trochu napřed,“ hodnotí společný zážitek naše kolegyně.

A jaké povolání u dětí vítězilo? „Holky teď přemýšlejí, jestli se jim podaří stát se moderátorkou v televizi, kluci o tom, že by mohli být bagristou. Kdyby to ale nevyšlo, mají všichni v záloze ještě jednu alternativu - kosmonautem chtěli být opravdu všichni,“ směje se Veronika.

Po cestě, která není snadná

Se staršími dětmi se soustředíme na plánování jejich budoucí kariéry, zaměřujeme se na hledání možností dalšího vzdělání a směřování. Se dvěma staršími kluky z Rokycan jsme byli na odpoledním boulderingovém lezení. Smyslem našeho programu není jenom to, aby mladí lidí dosahovali dobrých výsledků ve škole, ale i zprostředkování možností zažít a vyzkoušet si nové věci.

„Proto jsem zvolila boulderingovou stěnu. V boulderingu se leze na nízkých stěnách bez jištění. Na stěně je jedinec odkázaný pouze na sebe a své schopnosti, stejně jako v životě. Musí si hledat nejvhodnější cestu k vrcholu. Cesta často není snadná a je pouze na dotyčném, kudy se vydá, nebo zda to celé vzdá,“ vysvětluje Martina Bláhová, které s kluky strávila u boulderingové stěny odpoledne.

Smyslem aktivity podle ní nebylo si jenom protáhnout tělo a zasportovat. „S kluky jsem se o tom bavila. Byla to možnost si vyzkoušet, jak přistupovat k novým zcela neznámým věcem, k neznámému prostředí. Je to cesta, jak lépe poznat sám sebe v nových situacích, jak pracovat na svém sebevědomí,“ hodnotí společný zážitek Martina.

Obě akce se uskutečnily v rámci našeho projektu Daleko hleď 2017. Ten si klade za cíl předcházet kriminalitě dětí a mládeže zaměřením se na jejich smysluplné trávení volného času, osobní rozvoj a rozvoj sociálních a vzdělávacích kompetencí vedoucích ke zvýšení možností uplatnění ve společnosti, vzdělávacím systému, pracovním i osobním životě.

Projekt Daleko hleď 2017 v rámci Programu prevence kriminality na místní úrovni na rok 2017 je financován Ministerstvem vnitra České republiky prostřednictvím Plzeňského kraje.

Autor: ČvT Plzeň