Malá velká pomoc

Malá velká pomoc

 Před šesti lety jsem začala spolupracovat s mladíkem jménem David.  Život se s ním nemazlil. Než dosáhl plnoletosti, matka ho vyhodila z domu. Dny trávil na ulici, přespával po kamarádech, živil se, jak se dalo. Občas mu pomohli kamarádi a občas neměl co jíst ani kde spát. Když dosáhl 18 let, zjistil, že matka za něho dlouhodobě neplatila poplatky za odpad ani pokuty za MHD. Dluhy dosáhly výše více než 200 000 Kč a všechny již byly v exekuci. Takový start do dospělosti by nikdo nechtěl.

 David vyhledal naše služby v době, kdy studoval na učilišti, bydlel na ubytovně, pracoval na brigádách a to i přes noc, aby měl z čeho žít a jak platit nájem. Dluhy mu ale dělaly starosti. Splácel, jak mohl, ale příjem z brigád nebyl zas tak velký, aby jejich splácení bylo efektivní.

 I přes všechny svoje aktuální problémy myslel na budoucnost. Chtěl dodělat učiliště a možná pak i maturitu, najít si práci, zaplatit dluhy a začít normálně žít. Situace, ve které se ocitl, však neměla v danou chvíli řešení. Mohla jsem udělat jen dvě věci: 1) Podpořit ho, ujistit ho, že nejdůležitější je jeho budoucnost. David vždycky říkal, že by chtěl i maturitu, ale ve své situaci si nedokázal představit, že by to zvládl. 2) Poskytnout mu informace o možnosti oddlužení. Když si najde práci, půjdou řešit i dluhy. 

 Po ukončení spolupráce jsem často přemýšlela, jestli mu má pomoc něco dala, jestli by se nedalo pomoci víc. Po pěti letech jsem Davida potkala a skoro ho nepoznala. Z mladíka s mnoha problémy a budoucností s mnoha otazníky, se stal sebevědomý muž. Dostudoval učiliště a zvládl i maturitu, našel si byt a práci. Dluhy pořád má, ale splácí je a zbývá mu dostatek peněz na spokojený život. Musím vám říct, že když jsem Davida poslouchala a dívala se na něj, byla jsem na něho hrdá. Vše co dokázal, dokázal vlastní vůlí a pracovitostí. Patří mu můj obdiv a vidím, že jeho budoucnost už má jasné obrysy. Kde by to jiný mohl vzdát, on zabojoval o svoji budoucnost.

 Terénní služby mohou pomoci, ale nejdůležitější je samotný člověk, který službu využívá. Záleží jen na něm, jak se svojí situací a šancí naloží.

 Po několika měsících od našeho setkání mi zazvonil mobil a v něm se ozvalo: „Dobrý den, tady pan Novák. Dostal jsem na vás doporučení od pana Davida. Prý mi dokážete pomoct.

Autor: Jana Pánková, terénní pracovnice