Člověk v tísni  Sociální práce  Dobře víme, jak se ve škole cítí mentálně zaostalé děti

Dobře víme, jak se ve škole cítí mentálně zaostalé děti

Foto: CC BY 2.0 - Romain Tremblay

Paragraf 16 novely školského zákona by se měl vyučovat na právnických fakultách jako učebnicový příklad toho, jak vytvořit zákon ohybatelný pro každou příležitost.

Poslanci v těchto dnech projednávají novelu školského zákona. Zásadní změnou, kterou přináší, je způsob posuzování toho, jak přistupovat k dětem, které mají při výuce nějaké zvláštní potřeby. Je jím takzvaný systém podpůrných opatření. Zdravotně nebo mentálně hendikepované děti ani děti ohrožené sociálním vyloučením by podle něj neměly být primárně posuzovány podle diagnóz lékařských a poradenských zařízení, ale podle toho, jakou potřebují podporu, aby se mohly vzdělávat, jak nejlépe to dokážou.

To je jednoznačně velký krok dobrým směrem. O to překvapivější bylo, když se těsně před schválením zákona vládou do druhého odstavce paragrafu 16 mezi ostatní podpůrná opatření dostává písmeno “i“, v kruzích odborníků, kteří přípravu novely pozorně sledovali, familiárně nazývané jako “íčko“.

Nevyzpytatelné “íčko“

Toto ustanovení do soupisu podpůrných opatření přináší nečekanou inovaci: zařazení dítěte, žáka nebo studenta do speciální školy nebo třídy. To přináší hned dva problémy. Prvním je paradox, kdy se do kategorie opatření, která mají zajistit, aby nedocházelo ke zbytečnému přesunu dětí z běžných škol do škol praktických (dříve zvláštních), připojí jako podpůrné opatření samotné přeřazení dítěte.

Druhým je dopad, který to může mít na středně a těžce zdravotně postižené děti. Jak totiž náměstek ministra školství Petr Mlsna ubezpečil diváky ČT, bude tento krok využíván až jako poslední. Ostatní podpůrná opatření uvedená v seznamu před ním mají zákonnou prioritu. Plánují snad úředníci posílat všechny děti do běžných škol a teprve až selže individuální plán, asistent pedagoga i úpravy školního prostředí, budou moci přestoupit do speciální školy? Pro těžce hendikepované děti, které speciální školy opravdu potřebují, je to jistě dobrá zpráva. A jak si poradit s další legislativní záludností? Podpůrná opatření má poskytovat škola, ale učitel nemůže „dojít s žákem do poradny“ a podnět k poradenskému vyšetření může škola dát ze zákona pouze ve výjimečných případech. Jak to tedy škola udělá?

Opatření určená ke kompenzaci znevýhodnění mají dětem sloužit bez ohledu na to, zda se vzdělávají v běžné, praktické nebo speciální škole. Zmíněné íčko je nesmyslné a nepochopitelné, i kdybychom chtěli věřit tomu, že ho tam úředníci přidali, aby se omezilo přeřazování zanedbaných dětí do praktických škol - vždyť je přeci až na konci seznamu. Nabízí se i druhá interpretace, že je tam právě proto, aby takové přeřazení mělo podporu v zákoně. Zdá se to přitažené za vlasy?
Podle poslední statistiky je v praktických školách stále 28% romských dětí a školský ombudsman Eduard Zeman se v rozhovoru s novinářem Martinem Veselovským nechal slyšet, že: „umísťování dětí na základě jazykové nevybavenosti do praktických škol je logické.“ Je podle něj na místě zařadit žáka, který neumí dobře česky do nějakého jiného, ne zcela běžného systému. Uznává, že jazyková nevybavenost sice neznamená nižší inteligenci, ale komplikuje podle něj běžnou docházku. Pokud z úst představitelů školského systému zaznívají podobné názory, je tento druhý výklad “íčka“ nutné brát vážně. Nahrává tomu i znalost poměrů v lokalitách, kde žijí děti ohrožené sociálním vyloučením.

Inkluze pro vyvolené

A také další problematické místo v paragrafu 16. V § 16a se píše, že: „Posouzení mentálního postižení dítěte nebo žáka pro účely tohoto zákona vždy vychází z hodnocení rozumových a adaptivních schopností dítěte nebo žáka v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí.“ Podobná formulace se v připravované novele objevila už v létě na jiném místě, aby po kritice organizací zabývajících se vzděláváním zmizela a zakotvila v „šestnáctce“.

Můžeme si představit optimistickou verzi, ve které tato formulace znamená skvělou zprávu. Zanedbané děti, které se mohou někdy projevovat až jako mentálně hendikepované, dostanou příležitost vzdělávat se v běžné škole, čímž se jim přiblíží možnost dohnat ostatní i naděje získat v budoucnu lepší zaměstnání a uspět v dalším životě, protože v poradnách přece přihlédnou k jejich rodinnému zázemí, díky kterému mohou být v některých oblastech slabší.

Jen nesmíme zároveň pustit ke slovu známá klišé jako „Romové jsou nevzdělatelní a o vzdělání nestojí“, nebo “mentálně hendikepované děti a děti, které nestačí ostatním, nebudou moci zažít v běžné škole úspěch“. To zaznívá nejen v komentářích na internetu, podobné sterotypy bohužel slýcháváme i od některých učitelů. Ani ten sebelepší soupis podpůrných opatření nepřinese do škol zlepšení, pokud nedojde zároveň ke změně toho, jak vnímáme děti, které mají nějaký hendikep.

Samozřejmě je ve školách i řada pedagogů, kteří se v současných podmínkách snaží děti skutečně podporovat. Jim samotným pro jejich práci ale jakákoli podpora chybí. A nedá jim ji ani připravovaná novela, když s koncepční změnou nepůjde ruku v ruce i financování. Tomu ale zatím nic nenasvědčuje. Na otázku financování kroků, které novela přináší, totiž nedokázal ministr Chládek při prvním čtení zákona v Poslanecké sněmovně odpovědět. Kde není společenská poptávka a ohlas získávají výše zmíněné výroky, těžko se budou politici snažit o změnu.

Vyhlídky do budoucna? Spíše pesimistické...

Otázka však ani tak nezní, do jaké míry brát při přípravě legislativy v potaz zkušenosti z praxe, nálady ve společnosti a zažité stereotypy. Tou otázkou daleko spíš je, zda může školský zákon zavádět novou metodu v diagnostice dětí a určovat míru jejich mentálního postižení? Měla by mít školská poradenská zařízení možnost „onálepkovat“ děti, které se pohybují v inteligenčních testech v rozmezí 70 – 90 bodů jako mentálně hendikepované? Zvlášť když na neutěšený stav školských poraden upozorňuje ministerský dokument Strategie vzdělávací politiky v ČR do roku 2020, kde se píše, že poradny pomáhají udržovat selektivitu vzdělávacího systému místo, aby dětem umožňovaly kompenzovat jejich znevýhodnění.

Vyhlídky těchto dětí jsou v současné situaci tedy spíše pesimistické. Formulace toho, že posouzení mentálního postižení vždy vychází z hodnocení „rozumových a adaptivních schopností… v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí“, se totiž dá vykládat dostatečně široce. Záleží pouze na tom, jestli chceme takové děti do běžné základní školy pustit, nebo ne.

Komentář vyšel ve 4. čísle časopisu ZVONÍ!, který vznikl v rámci projektu Pojďte do školky!

Ve čtvrtém čísle časopisu Zvoní! si přečtete:

Rodiče chtějí, aby se děti učily rády. Proto zakládají školy
Komentář Moniky Stehlíkové, maminky ze ZŠ Purkrabka

Potřebujeme, aby rodiče věděli, jak s dětmi pracujeme
Rozhovor s Mirkou Vlčkovou o rodičích v Montessori škole

Vojta musí pryč, protože škola neumí mluvit s jeho rodiči
Reportáž o složitém vztahu školy a rodiny hendikepovaného chlapce

Školský ombudsman? Jedině s velkou dávkou kryptonitu...
Bohumil Kartous o zanedbatelném vlivu školského ombudsmana

Škola jako společný projekt, aneb rodiče mluví do vzdělání
Reportáž ze srpnové akce v ZŠ Vratislavova, která spojila rodiče a učitele

Příběh o tom, jak se narodil špatný zákon
Tereza Valkounová popisuje snahu lesních mateřských škol ovlivnit podobu zákona o dětské skupině

Dobře víme, jak se ve škole cítí mentálně zaostalé děti
Kateřina Lánská komentuje rizika § 16 novely školského zákona

Jednotné přijímací zkoušky. Otázka zní: Komu prospějí?
Janek Wágner komentuje záměr ministra Chládka zavést jednotné přijímačky na střední školy

Žádný zákon naše děti před špatnými učiteli neochrání
Jana Petrů, učitelka z waldorfské školy, o nekvalifikovaných učitelích

Staré dobré časy: Nejčastější klišé českého vzdělávání
Bob Kartous tentokrát o tom, co si lidé nechtějí nechat vymluvit o vzdělávání

Časopis si můžete prohlédnout zde: 

 

 

Přihlaste se k odběru časopisu. Stačí zadat e-mail a časopis Vám příště pošleme přímo do e-mailové schránky:

Časopis ZVONÍ! vychází několikrát ročně, více informací poskytne martin.kovalcik@clovekvtisni.cz.

Předchozí čísla časopisu ZVONÍ! zde: ZVONÍ! č.1  ZVONÍ! č.2 ZVONÍ! č.3

 

Autor: Kateřina Lánská, ČvT

Sdílejte nás:

Další...

"Dražba" obrazů

"Dražba" obrazů

2. prosince 2016
Plzeň
Sociální práce;

Článek
Fotbalová liga klubu Aktiv Kraslice

Fotbalová liga klubu Aktiv Kraslice

30. listopadu 2016
Karlovy Vary
Sociální práce;

Článek
Panenka Persona doll  v Předškolním klubu

Panenka Persona doll v Předškolním klubu

30. listopadu 2016
Liberec
Sociální práce;

Článek

Co zmůže panenka ve školce

Co zmůže panenka ve školce

29. listopadu 2016
Česká republika;
Kladno
Sociální práce;

Článek
TRANSFER

TRANSFER

28. listopadu 2016
Ústí nad Labem
Sociální práce;

Článek
Zábavná odpoledne v lokalitách

Zábavná odpoledne v lokalitách

27. listopadu 2016
Bílina
Sociální práce;

Článek

"Dražba" obrazů

"Dražba" obrazů

2. prosince 2016
Plzeň
Sociální práce;

Článek
Panenka Persona doll  v Předškolním klubu

Panenka Persona doll v Předškolním klubu

30. listopadu 2016
Liberec
Sociální práce;

Článek
Fotbalová liga klubu Aktiv Kraslice

Fotbalová liga klubu Aktiv Kraslice

30. listopadu 2016
Karlovy Vary
Sociální práce;

Článek

Co zmůže panenka ve školce

Co zmůže panenka ve školce

29. listopadu 2016
Česká republika;
Kladno
Sociální práce;

Článek
TRANSFER

TRANSFER

28. listopadu 2016
Ústí nad Labem
Sociální práce;

Článek
Zábavná odpoledne v lokalitách

Zábavná odpoledne v lokalitách

27. listopadu 2016
Bílina
Sociální práce;

Článek

Zábavná odpoledne v lokalitách

Zábavná odpoledne v lokalitách

24. listopadu 2016
Sociální práce;

Galerie
Bez práce nejsou koláče

Bez práce nejsou koláče

27. července 2016
Sociální práce;

Galerie
Doučování není vždycky jen nuda

Doučování není vždycky jen nuda

14. července 2016
Sociální práce;

Galerie

Psi ve školce

Psi ve školce

21. června 2016
Sociální práce;

Galerie
Co se děje se vším tím uhlím?

Co se děje se vším tím uhlím?

21. června 2016
Sociální práce;

Galerie
Nejsme v tísni

Nejsme v tísni

7. června 2016
Sociální práce;

Galerie

Zpoza Klece Fest

Zpoza Klece Fest

30. září 2015
Liberec
Sociální práce;

Video
Story paní Králové 2

Story paní Králové 2

31. ledna 2014
Sociální práce;

Video
Story paní Králové 1

Story paní Králové 1

31. ledna 2014
Sociální práce;

Video

Exekuce

Exekuce

11. září 2013
Sociální práce;

Video
Oddlužení

Oddlužení

11. září 2013
Sociální práce;

Video
Rozhodčí doložka

Rozhodčí doložka

11. září 2013
Sociální práce;

Video

novější Stránka
z 140
starší
Více novinek
Odběr RSS
Přispějte

Publikace ke stažení

Publikace ke stažení

V naší knihovně naleznete analýzy a další výzkumné materiály, které v PSI vznikly. Vše volně k dispozici.


Človek v ohrození

Človek v ohrození

Naše sociální služby poskytujeme od roku 2006 také na Slovensku. Naši pracovníci působí především na východu země.


Pojďte do školky!

Pojďte do školky!

V projektu Pojďte do školky! se spojilo devět neziskových organizací, které bojují za rovné příležitosti ve vzdělání.


Byznys s dluhy

Byznys s dluhy

Vše o dluhové problematice. Index etického úvěrování, analýzy rozhovory...



Kontakt

Člověk v tísni, o. p. s.
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha 2

IČ: 25 75 52 77
DIČ: CZ 25 75 52 77
E-mail: mail@clovekvtisni.cz
Tel: +420 226 200 400

Pro média
media@clovekvtisni.cz
Tel.: +420 222 350 811
Tel.: +420 777 787 943

Kontakt pro dárce
dary@clovekvtisni.cz
Tel.: 226 200 439

Další kontakty

O nás

Jak pomoci

Co děláme

Kde nás najdete

Naše další stránky

Rozvojovka

Předáváme informace o rozvojové pomoci a globálních problémech.

Pořádáme konference, vydáváme informační bulletin a pravidelné tématické přílohy v tisku, spolupracujeme s médii, odborníky i studenty, účastníme se hudebních festivalů s informačním stánkem, pořádáme výstavy, debaty, semináře a soutěže

http://www.rozvojovka.cz

Varianty

Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni nabízí více než deset let informační servis a metodickou podporu v oblasti interkulturního (IKV) a globálního rozvojového vzdělávání (GRV).

Hlavní cíle programu Varianty:

  • Podpora inkluzivního prostředí a otevřeného klimatu ve školách.
  • Výchova ke globálního zodpovědnosti.

http://www.varianty.cz/index.php

Festival Jeden svět

Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni, je v současnosti největším dokumentárním festivalem s tematikou lidských práv na světě.

http://www.jedensvet.cz

Program Migrace

Hlavním cílem programu je poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku prostřednictvím médií a dalších zdrojů informací, ale také bořit zaběhlé stereotypy o cizincích, a tak přispívat k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.

http://migration4media.net/

Skutečný dárek

Sbírku Skutečná pomoc jsme založili, abychom mohli systematicky a efektivně pomáhat v chudších zemích světa. Chudoba a s ní spojené problémy rozvojového světa totiž ročně zabijí více lidí než přírodní katastrofy a války dohromady. To se navíc odehrává na okraji mediálního zájmu.

http://www.skutecnydarek.cz/

Jeden svět na školách

Vzdělávací program Jeden svět na školách je jedním z dlouhodobých projektů společnosti Člověk v tísni. Už dvanáct let přinášíme do škol dokumentární filmy a další audiovizuální materiály jako plnohodnotnou výukovou pomůcku.

Snažíme se současný svět a novodobou historii nejenom popisovat, ale především vykreslit v souvislostech.

http://www.jsns.cz/

NAMA . Výrobky z Namibie

Projekt NAMA podporuje chráněnou dílnu Karas Huisen Crafts na jihu Namibie. Dílna dává práci a obživu asi padesáti ženám a jejich rozvětveným rodinám a vyrábí produkty z tradičních afrických materiálů. Jejich prodejem v České republice pomáhá projekt NAMA svobodným matkám a pěstounkám dětí, jejichž rodiče zemřeli na AIDS, nalézt sílu postavit se na vlastní nohy.

http://www.nama.cz/