Člověk v tísni  Humanitární a rozvojová pomoc  Jižní Súdán  Jak vypadá pracovní den humanitárních pracovníků v Jižním Súdánu? A po čem se jim nejvíce stýská?

Jak vypadá pracovní den humanitárních pracovníků v Jižním Súdánu? A po čem se jim nejvíce stýská?

Foto: Člověk v tísni

Absolvent mezinárodních vztahů Jakub Smutný má za sebou první zahraniční misi Člověka v tísni (ČvT). Po roce se vrátil z Jižního Súdánu, kde koordinoval rozvojovou pomoc v chudých oblastech na severozápadě země. Společně se svou americkou přítelkyní s kambodžsko-vietnamskými kořeny Tarou Tran vedl místní projekt ČvT nazvaný Udržitelným zemědělstvím pro lepší výživu, který organizace na konci roku 2016 úspěšně ukončila. Jak se dostal rodák z Liberce do Jižního Súdánu a jak se dívá na čas strávený v neklidné zemi? „I přes všechny překážky, kterým jsme občas museli čelit, to stálo za to,“ říká Jakub. Tara s úsměvem přikyvuje.

Jak jste se dostali k práci pro Člověka v tísni?

Jakub: Po studiích jsem byl přes Evropskou komisi na stáži v Nepálu, kde jsem se poprvé setkal s rozvojovou prací. Zjistil jsem tam, že to je něco, čemu bych se chtěl v budoucnu věnovat. Přihlásil jsem se proto do výběrového assessment centra Člověka v tísni a o několik měsíců později jsem měl možnost odletět do Jižního Súdánu. Nastoupil jsem v květnu 2015 na pozici Program support officera. Zhruba po 3 až 4 měsících jsem postoupil na pozici projektového manažera. Nejprve jsem do Jižního Súdánu odletěl sám. Časem se ale naskytla příležitost, aby tam jako dobrovolnice pracovala také Tara. Takže za mnou v lednu přiletěla a mohli jsme tam být spolu. Žili a pracovali jsme spolu prakticky 24 hodin denně.

Tara: Do Jižního Súdánu jsem letěla nejen pro to, abych mohla být s Kubou. Zajímalo mě to také z profesního hlediska. Při mém doktorském studiu mi chyběla práce v terénu. Chtěla jsem propojit teorii s praktickou stránkou přímo z místa. S rozvojovou pomocí jsem tou dobou měla jen malé zkušenosti. S pár lidmi z Člověka v tísni jsem se seznámila již před lety při práci v Kambodži, ještě před tím, než jsem poznala Kubu a než tam začal pracovat. Takže, když přišla nabídka od Člověka v tísni, okamžitě jsem souhlasila.

Co říkaly vaše rodiny na to, že budete žít právě v Jižním Súdánu?

Jakub: Rodiče se nejdřív vyděsili, že jedu do země, kde zuří občanská válka. Když jsem je přesvědčil, že budu pracovat v oblasti, kde válka není a nemusí se o mě bát, tak mě podpořili. První týdny pro ně určitě byly těžké, protože o mě měli strach. Ale když po čase viděli, že jsem v pořádku a spokojený, tak už to bylo dobré. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že z venku vypadají věci mnohem složitější. Když jste pak ale na místě, tak zjistíte, že to tak špatné zdaleka není.

Tara: Ani moji rodiče z toho z počátku neměli radost, ale nezakázali mi to. Musela jsem jim vše podrobně vysvětlit, od bezpečnostní situace přes moji náplň práce. Pak ještě chtěli mluvit s Kubou, který tam už byl, aby se přesvědčili, že se mu daří a je v pořádku.

Báli jste se něčeho před odjezdem na misi?

Jakub: Před odjezdem jsem si hodně skypoval s lidmi, co byli na místě a vyptával se jich hlavně na věci spojené s bezpečností. Věděl jsem, že je Jižní Súdán nestabilní zemí, ale chtěl jsem mu dát šanci a vyzkoušet si, jaké to je, být přímo v terénu. Takže všechny výzvy, které s tím přicházely, jsem bral jako součást své práce.

Překvapilo tě pak něco na místě?

Jakub: Musel jsem si například zvykat na to, že tam vidíte zbraně všude kolem sebe. To bylo z počátku opravdu zvláštní. Naštěstí jsme ale nezažili žádnou střelbu, protože Člověk v tísni v Jižním Súdánu působí v relativně klidné oblasti. Větší výzvy tak podle mě byly spojeny se zdravím a hygienou. V místních podmínkách je například těžké najít kvalifikovaného lékaře. Naštěstí jsem se spřátelil s jednou Češkou, která tam tou dobou pracovala pro Lékaře bez hranic, a ta mi několikrát moc pomohla.

Jak vypadal váš pracovní den v Jižním Súdánu?

Jakub: Bydleli jsme v compoundu neboli uzavřeném areálu u městečka Nyamlell. Pohyb zahraničních zaměstnanců je tam z bezpečnostních důvodů velmi omezený. Areál například nemůžete opustit po 7. hodině večer. A pokud se v blízkosti dělo něco nebezpečného, tak jsme se do terénu nemohli vydat ani přes den. To jsme ale vždy věděli dopředu, protože jsme to měli dobře zajištěné. Po příjezdu jsem tam bydlel s kolegou, který pak odjel, a já tam zůstal asi na tři měsíce sám. Občas jsem se setkával s expaty z ostatních organizací. Ale samozřejmě, že je vám někdy smutno a stýská se vám. Tou dobou jsem byl na skypu každičký den.

Tara: Když jsem za Kubou přijela, tak jsme v compoudu bydleli jakožto cizinci jen my dva. Ostatní zaměstnanci byli místní a bydleli ve městě. Přes týden jsem se pravidelně scházela s ženami zapojenými do našeho projektu zaměřeného na zlepšení výživy a hygieny nejchudších obyvatel. Společně jsme řešily výživu a stravování, potravinovou bezpečnost, hygienu, péči o děti i správné kojení.

Jak se vám spolupracovalo s jihosúdánskými kolegy?

Jakub: Ne všichni uměli dobře anglicky, takže občas docházelo k nedorozumění. Uvědomil jsem si tam, jak moc důležitá je vzájemná komunikace. Musíte vždy důkladně vysvětlit, co přesně chcete, abyste předešli problémům. Zároveň je ale velmi zajímavé pracovat dennodenně s lidmi, kteří pocházejí z jiné kultury. Hodně jsem se toho od nich naučil.

Tara: Musím říci, že bylo zajímavé poznávat své vlastní limity. Několikrát jsem si přála, abych dokázala mluvit jazykem Dinků. Naučila jsem se pár slov, ale to rozhodně nestačí, když musíte na místě řešit nějaký problém.

Jakub: Je tam několik kolegů, po kterých se mi bude opravdu stýskat.

Čím jste trávili volný čas?

Jakub: Cestovat se tam moc nedalo. Takže jsme většinou odpočívali nebo skypovali s přáteli a rodinou. Sousední organizace měla tenisový kurt, který tam zřídil jeden ze zaměstnanců, tak jsme také chodili hrát tenis.

Měli jste tam dostatek vody, elektřiny a podobně?

Tara: S vodou jsme problém neměli, ale s elektřinou to občas bylo komplikovanější. Musím říct, že tahle zkušenost zcela změnila můj pohled na množství elektřiny, které běžně užíváme. Když přijedu domů a otevřu lednici, tak jsem vždy nadšená, že funguje a svítí. Nebo kolik elektrických spotřebičů můžete mít zapojených najednou a všechno funguje.

Jakub: Já vím, že je to trochu klišé, ale během života v takových podmínkách si člověk vážně uvědomí, jaké štěstí máme, že jsme se narodili tady a jak bohatí doopravdy jsme.

Po čem z domova se vám v Jižním Súdánu nejvíce stýskalo?

Tara: Po čerstvém ovoci a zelenině. Dostupnost čerstvých produktů je v okolí Nyamlellu velice omezená. Například období vodního melounu je jen v září, mango také seženete pouze dva měsíce v roce a třeba banány tam nebyly vůbec. Také mi chyběla zeleň a květiny. V únoru a březnu je v Jižním Súdánu i přes 50 stupňů, takže v období bez dešťů nevydrží vůbec nic zelené.

Jakub: Ano, většinou to bylo jídlo. Mně také chyběla možnost jít jen tak ven - na procházku, setkat se s přáteli, jít do restaurace. Ale i přes všechny překážky, kterým jsme občas museli čelit, to stálo za to. Když se ohlížím zpět na to, co vše jsme tam udělali, tak z toho mám dobrý pocit.

Sdílejte nás:

Další...

Pomoc Člověka v tísni v Jižním Súdánu

Pomoc Člověka v tísni v Jižním Súdánu

6. února 2017
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Video
Boj s bodvýživou v Jižním Súdánu

Boj s bodvýživou v Jižním Súdánu

6. února 2017
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
Češi pomohli tisícům domácností na severu Jižního Súdánu v boji s podvýživou, lidé si osvojili hygienické návyky a začali pěstovat nové plodiny

Češi pomohli tisícům domácností na severu..

6. února 2017
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek

Jak vypadá pracovní den humanitárních pracovníků v Jižním Súdánu? A po čem se jim nejvíce stýská?

Jak vypadá pracovní den humanitárních..

26. ledna 2017
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
V dobách špatné úrody a období nedostatku

V dobách špatné úrody a období nedostatku

21. listopadu 2016
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Boj s podvýživou v Jižním Súdánu

Boj s podvýživou v Jižním Súdánu

17. února 2016
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie

Češi pomohli tisícům domácností na severu Jižního Súdánu v boji s podvýživou, lidé si osvojili hygienické návyky a začali pěstovat nové plodiny

Češi pomohli tisícům domácností na severu..

6. února 2017
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Jak vypadá pracovní den humanitárních pracovníků v Jižním Súdánu? A po čem se jim nejvíce stýská?

Jak vypadá pracovní den humanitárních..

26. ledna 2017
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
V dobách špatné úrody a období nedostatku

V dobách špatné úrody a období nedostatku

21. listopadu 2016
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek

Člověk v tísni podpořil v Jižním Súdánu 36 000 lidí v boji s podvýživou. Pomáhá zahrádkami, rybářskými sítěmi i hygienickými školeními

Člověk v tísni podpořil v Jižním Súdánu 36..

17. února 2016
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Dobrovolníkem v domově seniorů i v Jižním Súdánu. Jak Martina Voháňková našla cestu k smysluplné práci

Dobrovolníkem v domově seniorů i v Jižním..

4. prosince 2015
Kambodža; Irák; Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Proč lidi v Jižním Súdánu trápí podvýživa, když jejich půda může přinést hojnou úrodu?

Proč lidi v Jižním Súdánu trápí podvýživa,..

10. září 2015
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek

Boj s bodvýživou v Jižním Súdánu

Boj s bodvýživou v Jižním Súdánu

6. února 2017
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
Boj s podvýživou v Jižním Súdánu

Boj s podvýživou v Jižním Súdánu

17. února 2016
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
Dobrovolnice Martina Voháňková

Dobrovolnice Martina Voháňková

4. prosince 2015
Kambodža; Irák; Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie

Tábor pro vnitřní uprchlíky v jihosúdánské Džubě

Tábor pro vnitřní uprchlíky v jihosúdánské..

7. července 2015
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
Správa tábora pro vnitřní uprchlíky v jihosúdánské Džubě

Správa tábora pro vnitřní uprchlíky v..

7. července 2015
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
Boj s podvýživou v Jižním Súdánu

Boj s podvýživou v Jižním Súdánu

25. června 2015
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie

Pomoc Člověka v tísni v Jižním Súdánu

Pomoc Člověka v tísni v Jižním Súdánu

6. února 2017
Jižní Súdán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Video
novější Stránka
z 5
starší
Více novinek
Odběr RSS

Jak hospodaříme?

Jak hospodaříme?


5 věcí rozhoduje

5 věcí rozhoduje


Evropský rok pro rozvoj

Evropský rok pro rozvoj



Kontakt

Člověk v tísni, o. p. s.
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha 2

IČ: 25 75 52 77
DIČ: CZ 25 75 52 77
E-mail: mail@clovekvtisni.cz
Tel: +420 226 200 400

Pro média
media@clovekvtisni.cz
Tel.: +420 222 350 811
Tel.: +420 777 787 943

Kontakt pro dárce
dary@clovekvtisni.cz
Tel.: 226 200 439

Další kontakty

O nás

Jak pomoci

Co děláme

Kde nás najdete

Naše další stránky

Festival Jeden svět

Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni, je v současnosti největším dokumentárním festivalem s tematikou lidských práv na světě.

http://www.jedensvet.cz

Varianty

Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni nabízí více než deset let informační servis a metodickou podporu v oblasti interkulturního (IKV) a globálního rozvojového vzdělávání (GRV).

Hlavní cíle programu Varianty:

  • Podpora inkluzivního prostředí a otevřeného klimatu ve školách.
  • Výchova ke globálního zodpovědnosti.

http://www.varianty.cz/index.php

Skutečný dárek

Sbírku Skutečná pomoc jsme založili, abychom mohli systematicky a efektivně pomáhat v chudších zemích světa. Chudoba a s ní spojené problémy rozvojového světa totiž ročně zabijí více lidí než přírodní katastrofy a války dohromady. To se navíc odehrává na okraji mediálního zájmu.

http://www.skutecnydarek.cz/

NAMA . Výrobky z Namibie

Projekt NAMA podporuje chráněnou dílnu Karas Huisen Crafts na jihu Namibie. Dílna dává práci a obživu asi padesáti ženám a jejich rozvětveným rodinám a vyrábí produkty z tradičních afrických materiálů. Jejich prodejem v České republice pomáhá projekt NAMA svobodným matkám a pěstounkám dětí, jejichž rodiče zemřeli na AIDS, nalézt sílu postavit se na vlastní nohy.

http://www.nama.cz/

Jeden svět na školách

Vzdělávací program Jeden svět na školách je jedním z dlouhodobých projektů společnosti Člověk v tísni. Už dvanáct let přinášíme do škol dokumentární filmy a další audiovizuální materiály jako plnohodnotnou výukovou pomůcku.

Snažíme se současný svět a novodobou historii nejenom popisovat, ale především vykreslit v souvislostech.

http://www.jsns.cz/

Rozvojovka

Předáváme informace o rozvojové pomoci a globálních problémech.

Pořádáme konference, vydáváme informační bulletin a pravidelné tématické přílohy v tisku, spolupracujeme s médii, odborníky i studenty, účastníme se hudebních festivalů s informačním stánkem, pořádáme výstavy, debaty, semináře a soutěže

http://www.rozvojovka.cz

Program Migrace

Hlavním cílem programu je poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku prostřednictvím médií a dalších zdrojů informací, ale také bořit zaběhlé stereotypy o cizincích, a tak přispívat k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.

http://migration4media.net/