Člověk v tísni  Lidská práva  Rusko  Od deportace Vajnachů uběhlo 72 let

Od deportace Vajnachů uběhlo 72 let

Foto:

23. února, v den 72. výročí stalinských deportací Čečenců a Ingušů, se na pražském Petříně znovu sešli čečenští uprchlíci a příznivci těchto malých kavkazských národů, které sami sebe souhrnně označují za Vajnachy. „Letos jsme společně vzpomínali už počtrnácté,” říká Jana Hradilková – organizátorka akce, iniciátorka a spoluzakladatelka Výboru SOS Čečensko a sdružení Berkat, které pomáhalo obětem válečných konfliktů v Čečensku a běženeckým rodinám v ČR.

Operace tajných sovětských služeb zvaná Čečevica (rusky „čočka“), v jejímž důsledku zemřely desítky tisíc lidí, byla zahájena 23. února 1944. Kromě Čečenců a Ingušů byly na přímý Stalinův rozkaz do kazašských stepí deportovány i další muslimské národy severního Kavkazu – Karačajevci, Balkaři, ale také krymští Tataři či gruzínští Turci.

Vyhnání probíhalo násilně a tragicky, mnoho lidí zemřelo hned v prvních dnech. Příslušníci NKVD například 27. února zaživa upálili na 700 lidí ve stodole v horské vesnici Chajbach, především starců, žen a dětí. Údajně proto, že jejich transport do nížiny by byl příliš nákladný a technicky náročný. Naživu zůstali jen ti, kteří nebyli v okamžiku operace ve vesnici.

Oficiálním zdůvodněním deportace bylo obvinění Čečenců a dalších národů z kolaborace s Němci za jejich severokavkazského tažení a kvůli „aktivní a téměř masové účasti na teroristickém hnutí zaměřeném proti Sovětům a Rudé armádě.“ Údajně musela Rudá armáda využít své jednotky místo na boj s Němci k boji s kolaborujícími Čečenci. Ve skutečnosti se tisíce vojáků místo bojů ve válce účastnily organizování deportací.

Více o této temné stránce dějin kavkazských národů se dočtete v textu Štěpána Černouška ZDE

„Vždycky pro mne bylo těžko pochopitelné, jak může dojít k situaci, kdy se lidé navzájem likvidují, a jak je možné, aby tento mechanismus spustil jeden člověk. Válku v Čečensku jsem zažila dost zblízka, skrze blízké vztahy s místními lidmi… To, že jsou lidé periodicky konfrontováni s bezmocí proti zlu, které sami přiživují, mi přišlo absurdní. Vždy jsem si myslela, že nás se to už nikdy nebude týkat, ale ono je to stále přítomné. Proto věřím tomu, že minulost je třeba stále komunikovat, nejlépe skrze ústně předávané vzpomínky… Mluvení, sdílení a předávání je jeden z velmi posilujících nástrojů, jak zlu čelit,“ vysvětluje Jana Hradilková důvody udržování tradice pietních setkání na Petříně, kde je možné si rok co rok poslechnout příběhy čečenských uprchlíků a jejich rodin.

V roce 2010 rozhodl Ramzan Kadyrov zvláštním nařízením, „na památku obětí tragických událostí souvisejících s nuceným přesídlením Čečenců do Střední Asie a Kazachstánu 23. února 1944, jako výraz úcty otcům a matkám, kteří prošli všemi útrapami a strádáním v podmínkách zvláštního přesídlení“, vyhlásit 23. únor Dnem památky a smutku.

Již o rok později však toto rozhodnutí změnil a 23. únor se po vzoru celého Ruska stal Dnem obránců vlasti. Den památky a smutku byl přesunut na 10. květen, tedy na den kdy byl v roce 2004 pohřben otec současného prezidenta, Achmat Kadyrov, který zemřel den předtím na následky atentátu. Důvod této náhlé změny vysvětlil Ramzan Kadyrov: „Náš národ prožil v historii mnoho tragických dnů. Stalinskou deportaci čečenského národa 23. února 1944, upálení obyvatel vesnice Chajbach, statisíce civilních obyvatel, kteří zahynuli v prvním a druhém vojenském tažení na území naší republiky, tragická smrt našeho prvního prezidenta Achmata chadžiho Kadyrova 9. května 2004. To jsou tragická data v historii čečenského národa, ale já bych nechtěl, aby tyto smuteční dny připadaly na stejné dny jako celostátní ruské svátky.“

Od té doby se připomínání stalinských deportací v tento den zároveň stalo téměř protistátní činností. Před dvěma lety, 18. února 2014, se u příležitosti 70. výročí deportací konala v Grozném vědecká konference k tomuto tématu. Jejím organizátorem byl Ruslan Kutajev, významný čečenský obhájce lidských práv. Den po konferenci si Ramzan Kadyrov pozval účastníky konference „na kobereček“, Kutajev však „pozvání“ ignoroval a schůzky se nezúčastnil. Den na to, při „náhodné“ kontrole, policejní hlídka objevila v kapse tohoto abstinenta a nekuřáka 3 gramy heroinu. Ruslan Kutajev byl zadržen a následně odsouzen za držení drog ke čtyřem letům odnětí svobody. Tento a další příběhy zvůle čečenských státních orgánů zpracoval Člověk v tísni do výstavy Příběhy bez konce. Beztrestné násilí na severním Kavkaze, kterou najdete na webové stránce bezkonce.com.

Přihlašte se a budete pravidelně dostávat Východoevropský žurnál:

 

 

Autor: Východoevropský program ČvT

Sdílejte nás:

Další...

Východní Evropa na festivalu „Jeden Svět“

Východní Evropa na festivalu „Jeden Svět“

2. března 2017
Čečensko; Rusko; Ukrajina;
Lidská práva;

Článek
Askold Kurov: Všechno je kafkovské

Askold Kurov: Všechno je kafkovské

2. března 2017
Rusko; Ukrajina;
Lidská práva;

Článek
V Rusku můžete být kýmkoliv a stejně nikdy nebudete chráněni před mučením

V Rusku můžete být kýmkoliv a stejně nikdy..

16. února 2017
Rusko;
Lidská práva;

Článek

Ukrajina a Rusko – blýskání na lepší časy

Ukrajina a Rusko – blýskání na lepší časy

24. listopadu 2016
Rusko; Ukrajina;
Lidská práva;

Článek
Výročí Beslanu – ženy truchlily, úřady trestaly

Výročí Beslanu – ženy truchlily, úřady..

6. září 2016
Čečensko; Rusko;
Lidská práva;

Článek
Jakou tvář má svoboda?! (výstava, listopad 2015)

Jakou tvář má svoboda?! (výstava, listopad..

31. srpna 2016
Ázerbájdžán; Bělorusko; Kuba; Egypt; Rusko; Ukrajina; Venezuela;
Lidská práva;

Galerie

Askold Kurov: Všechno je kafkovské

Askold Kurov: Všechno je kafkovské

2. března 2017
Rusko; Ukrajina;
Lidská práva;

Článek
Východní Evropa na festivalu „Jeden Svět“

Východní Evropa na festivalu „Jeden Svět“

2. března 2017
Čečensko; Rusko; Ukrajina;
Lidská práva;

Článek
V Rusku můžete být kýmkoliv a stejně nikdy nebudete chráněni před mučením

V Rusku můžete být kýmkoliv a stejně nikdy..

16. února 2017
Rusko;
Lidská práva;

Článek

Ukrajina a Rusko – blýskání na lepší časy

Ukrajina a Rusko – blýskání na lepší časy

24. listopadu 2016
Rusko; Ukrajina;
Lidská práva;

Článek
Výročí Beslanu – ženy truchlily, úřady trestaly

Výročí Beslanu – ženy truchlily, úřady..

6. září 2016
Čečensko; Rusko;
Lidská práva;

Článek
Veřejná kritika se v Čečensku neodpouští

Veřejná kritika se v Čečensku neodpouští

30. června 2016
Čečensko; Rusko;
Lidská práva;

Článek

Jakou tvář má svoboda?! (výstava, listopad 2015)

Jakou tvář má svoboda?! (výstava, listopad..

31. srpna 2016
Ázerbájdžán; Bělorusko; Kuba; Egypt; Rusko; Ukrajina; Venezuela;
Lidská práva;

Galerie
Jeden svět Brusel 2014

Jeden svět Brusel 2014

22. dubna 2014
Barma/Myanmar; Bělorusko; Kuba; Libye; Rusko; Sýrie; Ukrajina;
Lidská práva;

Galerie
Homo Homini 2013 v Pražské křižovatce

Homo Homini 2013 v Pražské křižovatce

4. března 2014
Barma/Myanmar; Bělorusko; Kuba; Egypt; Libye; Libye; Podněstří (Mold.); Rusko; Ukrajina;
Lidská práva;

Galerie

Homo Homini pro Intigama Alijeva z Ázerbájdžánu

Homo Homini pro Intigama Alijeva z..

7. března 2013
Barma/Myanmar; Bělorusko; Kuba; Egypt; Libye; Podněstří (Mold.); Rusko; Ukrajina;
Lidská práva;

Galerie
Silenced voices

Silenced voices

8. srpna 2012
Rusko;
Lidská práva;

Galerie
Happeningový protest ke zmanipulovaným volbám v Rusku 2011

Happeningový protest ke zmanipulovaným..

8. srpna 2012
Rusko;
Lidská práva;

Galerie

Debata o situaci v Rusku po vraždě Borise Němcova

Debata o situaci v Rusku po vraždě Borise..

9. března 2015
Rusko;
Jeden svět; Lidská práva;

Video
Za svobodu shromažďování v Rusku

Za svobodu shromažďování v Rusku

8. února 2013
Rusko;
Lidská práva;

Video
Umlčené hlasy

Umlčené hlasy

8. února 2013
Rusko;
Lidská práva;

Video

novější Stránka
z 9
starší
Více novinek
Odběr RSS

Co se děje na Kubě

Co se děje na Kubě

Nezávislé zpravodajství z Kuby


Co se děje ve východní Evropě

Co se děje ve východní Evropě

Odebírejte náš Východoevropský žurnál a buďte v obraze!


Příběhy bez konce

Příběhy bez konce

Výstava o beztrestném násilí na severním Kavkaze



Kontakt

Člověk v tísni, o. p. s.
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha 2

IČ: 25 75 52 77
DIČ: CZ 25 75 52 77
E-mail: mail@clovekvtisni.cz
Tel: +420 226 200 400

Pro média
media@clovekvtisni.cz
Tel.: +420 222 350 811
Tel.: +420 777 787 943

Kontakt pro dárce
dary@clovekvtisni.cz
Tel.: 226 200 439

Další kontakty

O nás

Jak pomoci

Co děláme

Kde nás najdete

Naše další stránky

Skutečný dárek

Sbírku Skutečná pomoc jsme založili, abychom mohli systematicky a efektivně pomáhat v chudších zemích světa. Chudoba a s ní spojené problémy rozvojového světa totiž ročně zabijí více lidí než přírodní katastrofy a války dohromady. To se navíc odehrává na okraji mediálního zájmu.

http://www.skutecnydarek.cz/

Program Migrace

Hlavním cílem programu je poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku prostřednictvím médií a dalších zdrojů informací, ale také bořit zaběhlé stereotypy o cizincích, a tak přispívat k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.

http://migration4media.net/

Rozvojovka

Předáváme informace o rozvojové pomoci a globálních problémech.

Pořádáme konference, vydáváme informační bulletin a pravidelné tématické přílohy v tisku, spolupracujeme s médii, odborníky i studenty, účastníme se hudebních festivalů s informačním stánkem, pořádáme výstavy, debaty, semináře a soutěže

http://www.rozvojovka.cz

Jeden svět na školách

Vzdělávací program Jeden svět na školách je jedním z dlouhodobých projektů společnosti Člověk v tísni. Už dvanáct let přinášíme do škol dokumentární filmy a další audiovizuální materiály jako plnohodnotnou výukovou pomůcku.

Snažíme se současný svět a novodobou historii nejenom popisovat, ale především vykreslit v souvislostech.

http://www.jsns.cz/

NAMA . Výrobky z Namibie

Projekt NAMA podporuje chráněnou dílnu Karas Huisen Crafts na jihu Namibie. Dílna dává práci a obživu asi padesáti ženám a jejich rozvětveným rodinám a vyrábí produkty z tradičních afrických materiálů. Jejich prodejem v České republice pomáhá projekt NAMA svobodným matkám a pěstounkám dětí, jejichž rodiče zemřeli na AIDS, nalézt sílu postavit se na vlastní nohy.

http://www.nama.cz/

Festival Jeden svět

Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni, je v současnosti největším dokumentárním festivalem s tematikou lidských práv na světě.

http://www.jedensvet.cz

Varianty

Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni nabízí více než deset let informační servis a metodickou podporu v oblasti interkulturního (IKV) a globálního rozvojového vzdělávání (GRV).

Hlavní cíle programu Varianty:

  • Podpora inkluzivního prostředí a otevřeného klimatu ve školách.
  • Výchova ke globálního zodpovědnosti.

http://www.varianty.cz/index.php