Člověk v tísni  Sociální práce  Rozhovor: Lidé, co se spolu radují, si nedokážou tolik ublížit

Rozhovor: Lidé, co se spolu radují, si nedokážou tolik ublížit

Foto: Iva Zímová

Vladimír Foist řediteluje v poběžovické škole již šestým rokem. Právě jeho zásluhou patří místní základní škola mezi ukázku toho, že i v českých podmínkách lze vybudovat instituci, která poskytuje kvalitní vzdělání všem dětem bez rozdílu. A moc nechápe, jak je možné, že je inkluzivní přístup stále vnímán jako něco výjimečného nebo nadstandardního.

 „Je na čase se poučit z chyb, kterých jsme se v minulosti dopustili. Není čas na to, je znovu opakovat. A jedním z největších problémů současného školství je, že ne všechny děti mají stejný přístup ke kvalitnímu vzdělání. To je potřeba změnit,“ dodává.

O jakých chybách to mluvíte?

Právě například o segregaci. Pokud začneme děti rozdělovat již v raném věku, zaděláváme tím na problémy, kterých jsme momentálně v naší společnosti častými svědky. Právě touto segregací zabraňujeme přirozenému poznávání rozdílů. Právě neschopnost chápat odlišnost vede k netoleranci, xenofobii či nejrůznějším nacionalistickým náladám. Mrzí mě, že v dnešní době ještě někdo uvažuje jinak. Osobně neznám důvod, proč bychom měli děti selektovat podle toho, jak je budeme učit.

Jak o správnosti svého přístupu přesvědčujete své okolí?

Samozřejmě jsme čelili různým pochybovačům, kteří nám říkali, že když si do školy natáhneme děti, které na školu nemají, tak tím poškodíme ty ostatní. Já jim vždy říkám, pojďte se k nám podívat a přesvědčte se sami. A hlavně se podívejte na výsledky, kterých dosahujeme. Máme děti, u kterých jsme šťastní, pokud se vrhnou na nějaký učební obor, ale zároveň umíme pracovat i s nadprůměrně nadanými dětmi.

A to je mimochodem možné i díky zavádění pozic asistentů. Občas jsem slyšel názory, že asistent je někdo, komu se dávají zlobivé děti, aby nerušily ostatní. To může říct jen někdo, kdo systém podpůrného vzdělání vůbec nepochopil. Smyslem individuální přístupu je přeci dát co nejkvalitnější vzdělání všem dětem – jak těm nadaným, tak i těm, kterým to zrovna tolik nejde. Přece ne každému je shůry dáno a každý má jiné přednosti. Úlohou pedagoga je tyto přednosti najít a rozvíjet je. A asistent mu s tím pomáhá.

Jak na změny reagoval pedagogický sbor?

Zpočátku jsme řešili strašnou spoustu kázeňských problémů, které vyplývají právě z netolerance a nerespektování. Ale nejenom mezi žáky, i mezi učiteli. A právě nastavení nového systému nám pomohlo ovlivnit vnitřní prostředí tak, že se tady jak děti, tak i učitelé začali cítit příjemněji. I zde platí, že lidé, co se dokážou spolu radovat, si nedovedou tolik ubližovat.

Pokud však chceme něco změnit, musíme nejdřív začít u sebe. Musíme v sobě najít vnitřní přesvědčení. A to se ne vždy daří, ne každý myslí jako vy. A je na každém řediteli, aby dokázal svou vizi prosadit a obhájit ji. A to někdy i za cenu nepopulárních kroků, kdy ukončí spolupráci s těmi, kteří nechtějí některé změny přijmout. Je na každém řediteli, jaký si sestaví tým. A pokud získáte lidi, kteří sdílejí vaši vizi, tak se samozřejmě všechny změny prosazují snáze.

A já jsem na své lidi hrdý. Jestli se mi něco podařilo, tak dát dohromady tým lidí, kteří to cítí stejně a se kterými je radost pracovat.

Nicméně zavádění inkluze není možné bez finančního pokrytí. Kolik peněz „navíc“ musíte ročně sehnat, abyste nemuseli slučovat třídy či propouštět asistenty?

Celý systém nás stojí zhruba jeden milion navíc ročně. Někdo to možná pokládá za směšné peníze, ale pro nás je to více než nezanedbatelná částka. Nicméně jsem skálopevně přesvědčen o tom, že se tato investice vrátí. Z kvalitně vzdělaného dítěte vyroste produktivní člověk, který není odkázán na pomoc společnosti, ale naopak do celého systému sám přispívá. Takže vlastně existují jen dvě cesty: buď budeme investovat do našich dětí a jejich vzdělání, nebo zde budeme vychovávat lidi, kteří se nejsou schopni v životě prosadit a velmi často zůstávají odkázání na pomoc státu. Pokládat si otázku, co je lepší, je snad zbytečné.

To jistě ano. Kde ty peníze sháníte?

Snažíme se využívat evropských peněz, zapojujeme se do rozvojových programů na MŠMT, hledáme v různých nadacích, prostě kdekoliv, kde je nějaká příležitost. Do celého procesu zapojujeme i samotné pedagogy. Takže k samotnému učení jim přibývá ještě mnoho hodin psaní projektů a učení se vyplňovat evropské výkazy. V Německu, když se ředitel školy rozhodne požádat o dotaci, dostane k dispozici tým specialistů, kteří mu s tím pomohou.

To asi nebude jediný rozdíl, že?

Zásadní rozdíl je v tom, že němečtí učitelé neřeší ekonomické problémy. Nemusí si ke svému hlavnímu zaměstnání sehnat další, aby jejich měsíční příjem dosahoval alespoň trochu snesitelné úrovně. Jeden příklad za všechny: asistent pedagoga v Plzeňském kraji musí odpracovat 38 hodin týdně v přímé práci. To je téměř osm hodin denně práce s dětmi s mentálním, sociálním, zdravotním handicapem. Dokážete si představit, jak náročná práce to je? Tedy pokud asistent dělá svoji práci dobře a zodpovědně a neplní jen funkci hlídače. A za to ti lidé berou 12 tisíc korun.

Naši učitelé jsou oproti svým německým kolegům navíc značně přetěžováni.

A nejde jen o výše zmíněnou administrativu. Díky neexistenci asistentů spočívá celá zátěž na bedrech jednoho učitele, kterého to velmi často semele. A nejde jen o asistenty. V Německu je běžné, že školy mají speciální pracovníky pro práci s rodiči, učitelé se tam nestarají o výzdobu školy a tak bych mohl pokračovat.

A vy jim k tomu ještě přidáte psaní projektů…

Jinak to bohužel dnes nejde. Ale tohle není to, co by nás trápilo nejvíce. Daleko horší je, že musíme celý ten systém každý rok znovu a znovu obhajovat, vypisovat stejné formuláře apod. Je to nesmírně vyčerpávající. Jedinou motivací, která mě a mé kolegy stále udržuje na naší cestě, je poznání, že to ve vnitřním prostředí funguje. Každý den okolo sebe vidíme spokojené děti i rodiče, navíc se nám daří v rámci regionu vytvářet určitou komunitu lidí, kteří se spolu dokážou radovat.

Často mluvíte o radosti…

Ona je to v naší realitě taková z nouze ctnost. Příjemné prostředí, možnost osobnostního rozvoje a realizace jsou jedny z mála trumfů, na které můžu lidi do své školy lákat. Peníze to rozhodně nejsou…

Článek vyšel v prvním čísle časopisu ZVONÍ, který vznikl v rámci projektu Pojďte do školky! 

  

 

Autor: Martin Kovalčík, mediální koordinátor PSI

Sdílejte nás:

Další...

"Dražba" obrazů

"Dražba" obrazů

2. prosince 2016
Plzeň
Sociální práce;

Článek
Fotbalová liga klubu Aktiv Kraslice

Fotbalová liga klubu Aktiv Kraslice

30. listopadu 2016
Karlovy Vary
Sociální práce;

Článek
Panenka Persona doll  v Předškolním klubu

Panenka Persona doll v Předškolním klubu

30. listopadu 2016
Liberec
Sociální práce;

Článek

Co zmůže panenka ve školce

Co zmůže panenka ve školce

29. listopadu 2016
Česká republika;
Kladno
Sociální práce;

Článek
TRANSFER

TRANSFER

28. listopadu 2016
Ústí nad Labem
Sociální práce;

Článek
Zábavná odpoledne v lokalitách

Zábavná odpoledne v lokalitách

27. listopadu 2016
Bílina
Sociální práce;

Článek

"Dražba" obrazů

"Dražba" obrazů

2. prosince 2016
Plzeň
Sociální práce;

Článek
Panenka Persona doll  v Předškolním klubu

Panenka Persona doll v Předškolním klubu

30. listopadu 2016
Liberec
Sociální práce;

Článek
Fotbalová liga klubu Aktiv Kraslice

Fotbalová liga klubu Aktiv Kraslice

30. listopadu 2016
Karlovy Vary
Sociální práce;

Článek

Co zmůže panenka ve školce

Co zmůže panenka ve školce

29. listopadu 2016
Česká republika;
Kladno
Sociální práce;

Článek
TRANSFER

TRANSFER

28. listopadu 2016
Ústí nad Labem
Sociální práce;

Článek
Zábavná odpoledne v lokalitách

Zábavná odpoledne v lokalitách

27. listopadu 2016
Bílina
Sociální práce;

Článek

Zábavná odpoledne v lokalitách

Zábavná odpoledne v lokalitách

24. listopadu 2016
Sociální práce;

Galerie
Bez práce nejsou koláče

Bez práce nejsou koláče

27. července 2016
Sociální práce;

Galerie
Doučování není vždycky jen nuda

Doučování není vždycky jen nuda

14. července 2016
Sociální práce;

Galerie

Psi ve školce

Psi ve školce

21. června 2016
Sociální práce;

Galerie
Co se děje se vším tím uhlím?

Co se děje se vším tím uhlím?

21. června 2016
Sociální práce;

Galerie
Nejsme v tísni

Nejsme v tísni

7. června 2016
Sociální práce;

Galerie

Zpoza Klece Fest

Zpoza Klece Fest

30. září 2015
Liberec
Sociální práce;

Video
Story paní Králové 2

Story paní Králové 2

31. ledna 2014
Sociální práce;

Video
Story paní Králové 1

Story paní Králové 1

31. ledna 2014
Sociální práce;

Video

Exekuce

Exekuce

11. září 2013
Sociální práce;

Video
Oddlužení

Oddlužení

11. září 2013
Sociální práce;

Video
Rozhodčí doložka

Rozhodčí doložka

11. září 2013
Sociální práce;

Video

novější Stránka
z 140
starší
Více novinek
Odběr RSS
Přispějte

Publikace ke stažení

Publikace ke stažení

V naší knihovně naleznete analýzy a další výzkumné materiály, které v PSI vznikly. Vše volně k dispozici.


Človek v ohrození

Človek v ohrození

Naše sociální služby poskytujeme od roku 2006 také na Slovensku. Naši pracovníci působí především na východu země.


Pojďte do školky!

Pojďte do školky!

V projektu Pojďte do školky! se spojilo devět neziskových organizací, které bojují za rovné příležitosti ve vzdělání.


Byznys s dluhy

Byznys s dluhy

Vše o dluhové problematice. Index etického úvěrování, analýzy rozhovory...



Kontakt

Člověk v tísni, o. p. s.
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha 2

IČ: 25 75 52 77
DIČ: CZ 25 75 52 77
E-mail: mail@clovekvtisni.cz
Tel: +420 226 200 400

Pro média
media@clovekvtisni.cz
Tel.: +420 222 350 811
Tel.: +420 777 787 943

Kontakt pro dárce
dary@clovekvtisni.cz
Tel.: 226 200 439

Další kontakty

O nás

Jak pomoci

Co děláme

Kde nás najdete

Naše další stránky

Festival Jeden svět

Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni, je v současnosti největším dokumentárním festivalem s tematikou lidských práv na světě.

http://www.jedensvet.cz

Program Migrace

Hlavním cílem programu je poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku prostřednictvím médií a dalších zdrojů informací, ale také bořit zaběhlé stereotypy o cizincích, a tak přispívat k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.

http://migration4media.net/

Skutečný dárek

Sbírku Skutečná pomoc jsme založili, abychom mohli systematicky a efektivně pomáhat v chudších zemích světa. Chudoba a s ní spojené problémy rozvojového světa totiž ročně zabijí více lidí než přírodní katastrofy a války dohromady. To se navíc odehrává na okraji mediálního zájmu.

http://www.skutecnydarek.cz/

Rozvojovka

Předáváme informace o rozvojové pomoci a globálních problémech.

Pořádáme konference, vydáváme informační bulletin a pravidelné tématické přílohy v tisku, spolupracujeme s médii, odborníky i studenty, účastníme se hudebních festivalů s informačním stánkem, pořádáme výstavy, debaty, semináře a soutěže

http://www.rozvojovka.cz

NAMA . Výrobky z Namibie

Projekt NAMA podporuje chráněnou dílnu Karas Huisen Crafts na jihu Namibie. Dílna dává práci a obživu asi padesáti ženám a jejich rozvětveným rodinám a vyrábí produkty z tradičních afrických materiálů. Jejich prodejem v České republice pomáhá projekt NAMA svobodným matkám a pěstounkám dětí, jejichž rodiče zemřeli na AIDS, nalézt sílu postavit se na vlastní nohy.

http://www.nama.cz/

Varianty

Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni nabízí více než deset let informační servis a metodickou podporu v oblasti interkulturního (IKV) a globálního rozvojového vzdělávání (GRV).

Hlavní cíle programu Varianty:

  • Podpora inkluzivního prostředí a otevřeného klimatu ve školách.
  • Výchova ke globálního zodpovědnosti.

http://www.varianty.cz/index.php

Jeden svět na školách

Vzdělávací program Jeden svět na školách je jedním z dlouhodobých projektů společnosti Člověk v tísni. Už dvanáct let přinášíme do škol dokumentární filmy a další audiovizuální materiály jako plnohodnotnou výukovou pomůcku.

Snažíme se současný svět a novodobou historii nejenom popisovat, ale především vykreslit v souvislostech.

http://www.jsns.cz/