Člověk v tísni  Středomoří – migrační brána do Evropy

Středomoří – migrační brána do Evropy

Foto:

Středomoří je díky své geografické poloze tradičně vstupní branou migrantů a uprchlíků z Afriky a Blízkého a Středního východu do Evropy. Jejich trasy se průběžně mění v závislosti na řadě faktorů, jako je situace v zemích původu, migrační a azylové politiky cílových a tranzitních zemí, činnost pašeráků, roční období atd. Ačkoliv se migrace přes Středozemní moře do Evropy dostala do povědomí široké veřejnosti až loni v souvislosti s dramatickým nárůstem počtu příchozích, především k italským a řeckým břehům přijíždějí čluny plné lidí již celou řadu let. Jaké jsou hlavní středomořské migrační trasy, jak se v čase vyvíjel počet těch, kteří je využívají, z jakých zemí pocházejí a kolik z nich za cestu zaplatilo životem?

Jaké trasy uprchlíci ve Středomoří využívají?

Ve Středozemním moři lze identifikovat tři hlavní cesty do Evropy:

Východní středomořská cesta vedoucí z Turecka do Řecka nebo na Kypr (po moři) nebo z Turecka do Bulharska (po pevnině)

Centrální středomořská cesta vedoucí z Libye, Tuniska a regionů subsaharské Afriky do Itálie a na Maltu

Západní středomořská cesta vedoucí z Maroka do Španělska či jeho enkláv Ceuty a Melilly

Další cesty postupně ztrácely na významu či jsou využívány minimálně, jako například cesta ze západního pobřeží Afriky (Mauretánie, Maroko, Senegal) na Kanárské ostrovy, kde hrozí vysoké nebezpečí minutí ostrovů a ztroskotání v Atlantickém oceánu, dále z Egypta na Krétu a do Itálie, z Alžírska do Sardinie či Španělska nebo cesta po moři z Albánie do Itálie, jež byla využívaná primárně v 90. letech.

Kolik migrantů a uprchlíků letos po Středozemním moři připlulo?

UNHCR odhaduje, že za letošní rok do 25. září překročilo Středozemní moře na cestě do Evropy 302 335 migrantů a uprchlíků, přičemž 3 498 za ni zaplatilo životem. Většina z nich dorazila do Řecka (166 671) a do Itálie (131 860).

Východní středomořská cesta do Řecka letos zaznamenala pokles v příchodech o 33% oproti roku loňskému a dramatický pokles příchozích v dubnu 2016, což se primárně přičítá dohodě uzavřené s Tureckem o ochraně hranic a navracení uprchlíků. Z národností, které se snažily v Evropě najít bezpečí a nový život, byli nejvýznamnější skupinou Syřané- 47,6%, Afghánci- 24,7% a Iráčané- 15,1%, což vysvětluje i blízkost trasy k ohniskům konfliktů na Blízkém východě. Ve srovnání s rokem 2015 lze pozorovat nárůst počtu migrantů a uprchlíků z Iráku, který vzrostl o 217%.

Na centrální středomořské trase vedoucí do Itálie se čísla nově příchozích za rok 2016 podobají těm loňským. Následkem uzavření Balkánské trasy a dohody EU s Tureckem tato trasa však opět nabývá na významu. Přitom právě ona se z hlediska obětí jeví jako nejproblematičtější. Navzdory podobnému počtu příchozích do zmiňovaných dvou destinací si trasa do Itálie vyžádala 3 054 obětí, což činí více než 87% úmrtí migrantů a uprchlíků na všech trasách.

Nejvíce zastoupenými národnostními skupinami byli Nigérijci - 19,4%, Eritrejci - 13,1% a Súdánci - 7%, dále pak migranti a uprchlíci z Gambie, Pobřeží slonoviny, Somálska a Pákistánu. Syřané a Iráčané byli na této trase reprezentováni jen minimálně. V porovnání s předchozím rokem také narostl počet cestujících žen a dětí.

Specifikem centrální středomořské trasy jsou také odlišné profily migrantů a uprchlíků, kteří ji využívají a která odráží její náročnost a nebezpečnost - je zde procentuálně vyšší počet mužů v průměrném věku 22 let (v porovnání s 26 lety na trase východní) a méně rodin s dětmi.

Poslední, západní středomořská trasa byla letos vyhledávána zřídka - do Španělska přes ni přišlo 3 804 migrantů a uprchlíků primárně ze zemí Pobřeží slonoviny, Guinei, Alžírska a Kamerunu. 

Jak se počty uprchlíků na jednotlivých trasách vyvíjely v čase?

Zejména pro centrální a částečně i pro východní trasu je charakteristický periodický nárůst počtu příchozích migrantů a uprchlíků, tato situace však byla dlouho přehlížena. Většina z nich zůstávala v Itálii bez dalšího přesunu do jiných zemí EU, což činilo z příchodu běženců navenek pouze lokální problém, který se na celoevropské úrovni začal řešit až se značným zpožděním.

Východní středomořská cesta, která vede z Turecka buď přes Bulharsko (po souši) či do Řecka (po moři) byla do roku 2010 využívaná zřídka a primárně po souši. Toto se změnilo s válkou v Sýrii a Iráku, kdy v roce 2014 poprvé překonal počet migrantů snažících se dostat se do Evropy po moři číslo těch využívajících pozemní trasu. Cesta dlouhodobě slouží zejména pro uprchlíky a migranty ze zemí Blízkého východu. V roce 2015 ji využilo 17x více migrantů než v předchozím roce, což vedlo k přijetí dohody s Tureckem o návratu nově příchozích a de facto jejímu uzavření.

Centrální středomořská cesta slouží jako brána pro většinu zemí afrického kontinentu, přičemž v posledních letech narůstá počet obyvatel subsaharské Afriky a uprchlíků ze Sýrie, jež ji využívají. Před rokem 2010 nebyla zvlášť využívaná - ačkoliv po ní v roce 2008 připlulo 50 000 migrantů a uprchlíků, následná dohoda mezi Itálií a Libyí o vracení lodí z mezinárodních vod snížila jejich počet. Její popularita se opět zvýšila v roce 2011 s událostmi arabského jara, kdy se objevilo značné množství uprchlíků z Tuniska, Libye a částečně Egypta, v roce 2013 a 2014 byla využívána nejvíce. Jejími specifiky jsou zejména vysoká fluktuace migrantů během roku v závislosti na hydrometeorologických podmínkách a největší počty obětí ze všech tří tras.

Západní středomořská cesta vedoucí přes španělské enklávy Ceutu a Melillu nebo do Španělska samotného je ze všech tří nejméně populární a využívaná, a to z důvodů efektivnějších hraničních kontrol a patrol a relativně špatné ekonomické situace ve Španělsku. Nejčastějšími národy, které západní cestu volí, jsou obyvatelé zemí subsaharské Afriky- Kamerun, Středoafrická republika, Čad, Mali, Nigérie. V roce 2015 pak mírně narostl počet Syřanů, kteří cestu využívali.

 

Středozemní moře – masový hrob?

Středomoří se dlouhodobě řadí mezi nejčastěji překračované hranice světa, zároveň však mezi ty nejsmrtelnější. Studie Evropské komise ukazuje, že ve Středozemním moři došlo k většině ze světového počtu úmrtí migrantů - od roku 2000 si cesta přes moře vyžádala 22 400 obětí v porovnání s například mexicko-americkou hranicí, kde od roku 1998 zemřelo 6 000 migrantů. Důležitým informačním zdrojem o počtech úmrtí se stávají mediální zprávy, které dlouhodobě sbírá například web Fortress Europe. Ten poukazuje na dramatický nárůst mrtvých v posledních letech, kdy mezi lety 1988 a červnem 2014 odhaduje 19 812 obětí. Zároveň však m.j. IOM upozorňuje, že se toto číslo rovná pouze počtu těl, která byla nalezena - celkově je nutné počítat na každou z těchto obětí další dvě, jež se nikdy nenašly. Data o lidech zemřelých ve Středomoří vyhodnocuje a graficky zpracovává m.j. projekt novinářů z více než 15ti evropských zemí The Migrants Files nebo Univerzita v Amsterdamu. Tyto projekty dávají také do souvislosti stoupající počty úmrtí s rostoucí snahou o utěsnění evropských hranic („pevnost Evropa“)

V roce 2014 ve Středozemí došlo k úmrtí více než 75% z odhadovaných počtů obětí za celý rok, což jej učinilo nejnebezpečnějším mořem pro migranty na světě. Nejsmrtelnější z jeho tří tras je centrální. I díky jejímu zvýšenému užívání tak rok 2016 pravděpodobně přinese smutný rekord: Přestože počet lidí, kteří připlouvají do Evropy přes Středomoří, klesl oproti loňsku asi o 40 procent, očekává UNHCR letos nejvyšší počet obětí vůbec.

Kromě alarmujícího počtu úmrtí se středomořské trasy potýkají s vysokými počty dětských uprchlíků a nezletilých osob bez doprovodu. Studie IOM a UNICEF ukazuje, že 1 z 5 migrantů či uprchlíků překračujících Středozemní moře je nezletilý. Děti-uprchlíci jsou vedle stresu, nemocí a nebezpečné cesty vystaveny i vysokému riziku zneužití a násilí. Během roku 2015 bylo ze všech mrtvých na trasách v Egejském moři 30% dětí, z toho 5% nemluvňat a kojenců.

Sdílejte nás:

Další...

Terorismus a islamismus v Německu

Terorismus a islamismus v Německu

29. prosince 2016
Migrace;

Článek
Vánoce na Blízkém Východě

Vánoce na Blízkém Východě

21. prosince 2016
Migrace;

Článek
Vánoční povídka o odchodu všech cizinců

Vánoční povídka o odchodu všech cizinců

21. prosince 2016
Migrace;

Článek

Rozumí žáci mediálním sdělením o migraci?

Rozumí žáci mediálním sdělením o migraci?

20. prosince 2016
Migrace;

Článek
Ukradené Vánoce?

Ukradené Vánoce?

19. prosince 2016
Migrace;

Článek
Středomoří – migrační brána do Evropy

Středomoří – migrační brána do Evropy

3. října 2016
Migrace;

Článek

Terorismus a islamismus v Německu

Terorismus a islamismus v Německu

29. prosince 2016
Migrace;

Článek
Vánoční povídka o odchodu všech cizinců

Vánoční povídka o odchodu všech cizinců

21. prosince 2016
Migrace;

Článek
Vánoce na Blízkém Východě

Vánoce na Blízkém Východě

21. prosince 2016
Migrace;

Článek

Rozumí žáci mediálním sdělením o migraci?

Rozumí žáci mediálním sdělením o migraci?

20. prosince 2016
Migrace;

Článek
Ukradené Vánoce?

Ukradené Vánoce?

19. prosince 2016
Migrace;

Článek
Záchrana ve Středozemním moři se řídí mezinárodním právem

Záchrana ve Středozemním moři se řídí..

3. října 2016
Migrace;

Článek

novější Stránka
z 8
starší
Více novinek
Odběr RSS

Kontakt

Člověk v tísni, o. p. s.
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha 2

IČ: 25 75 52 77
DIČ: CZ 25 75 52 77
E-mail: mail@clovekvtisni.cz
Tel: +420 226 200 400

Pro média
media@clovekvtisni.cz
Tel.: +420 222 350 811
Tel.: +420 777 787 943

Kontakt pro dárce
dary@clovekvtisni.cz
Tel.: 226 200 439

Další kontakty

O nás

Jak pomoci

Co děláme

Kde nás najdete

Naše další stránky

Skutečný dárek

Sbírku Skutečná pomoc jsme založili, abychom mohli systematicky a efektivně pomáhat v chudších zemích světa. Chudoba a s ní spojené problémy rozvojového světa totiž ročně zabijí více lidí než přírodní katastrofy a války dohromady. To se navíc odehrává na okraji mediálního zájmu.

http://www.skutecnydarek.cz/

Rozvojovka

Předáváme informace o rozvojové pomoci a globálních problémech.

Pořádáme konference, vydáváme informační bulletin a pravidelné tématické přílohy v tisku, spolupracujeme s médii, odborníky i studenty, účastníme se hudebních festivalů s informačním stánkem, pořádáme výstavy, debaty, semináře a soutěže

http://www.rozvojovka.cz

Jeden svět na školách

Vzdělávací program Jeden svět na školách je jedním z dlouhodobých projektů společnosti Člověk v tísni. Už dvanáct let přinášíme do škol dokumentární filmy a další audiovizuální materiály jako plnohodnotnou výukovou pomůcku.

Snažíme se současný svět a novodobou historii nejenom popisovat, ale především vykreslit v souvislostech.

http://www.jsns.cz/

Festival Jeden svět

Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni, je v současnosti největším dokumentárním festivalem s tematikou lidských práv na světě.

http://www.jedensvet.cz

Varianty

Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni nabízí více než deset let informační servis a metodickou podporu v oblasti interkulturního (IKV) a globálního rozvojového vzdělávání (GRV).

Hlavní cíle programu Varianty:

  • Podpora inkluzivního prostředí a otevřeného klimatu ve školách.
  • Výchova ke globálního zodpovědnosti.

http://www.varianty.cz/index.php

Program Migrace

Hlavním cílem programu je poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku prostřednictvím médií a dalších zdrojů informací, ale také bořit zaběhlé stereotypy o cizincích, a tak přispívat k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.

http://migration4media.net/

NAMA . Výrobky z Namibie

Projekt NAMA podporuje chráněnou dílnu Karas Huisen Crafts na jihu Namibie. Dílna dává práci a obživu asi padesáti ženám a jejich rozvětveným rodinám a vyrábí produkty z tradičních afrických materiálů. Jejich prodejem v České republice pomáhá projekt NAMA svobodným matkám a pěstounkám dětí, jejichž rodiče zemřeli na AIDS, nalézt sílu postavit se na vlastní nohy.

http://www.nama.cz/