Člověk v tísni  Humanitární a rozvojová pomoc  Afghánistán  Každý třetí člověk nemá vlastní záchod, změnit to pomáhá i Člověk v tísni

Každý třetí člověk nemá vlastní záchod, změnit to pomáhá i Člověk v tísni

Foto: Archív ČvT

Více než 2,5 miliardy lidí, tedy jedna třetina světové populace, nemá stále přístup k tak základní a pro život důležité věci, jako je čistý a hygienický záchod. Navíc bezmála polovina z nich (1,1 miliarda lidí) musí svou denní potřebu vykonávat v přírodě a v okolí svých příbytků. Na tato fakta a s nimi spojenými problémy se snaží již třináctým rokem upozornit Světový den toalet připadající na 19. listopadu.

„Nejenže nedostatek hygienických záchodů přispívá k šíření nemocí, především průjmových a respiračních, ale také prohlubuje některé negativní sociální jevy, jakými jsou negramotnost, chudoba i dětská úmrtnost,“ uvádí Jan Faltus, expert Člověka v tísni na sektor vody a sanitace.

Některé afghánské ženy si uleví až po setmění

Největší nebezpečí pro zdraví plyne z vykonávání potřeby v přírodě, výkaly totiž usychají a vzduchem se roznáší do vody a půdy. Odtud se patogeny dostávají přímo na talíř. Každý rok tak v důsledku špatné hygieny a sanitace v rozvojových zemích zemře více než 2 miliony lidí. To znamená každých dvacet sekund jeden člověk. Nejčastěji umírají děti do pěti let věku.

Nemoci jsou důvodem, proč nemohou dospělí chodit do zaměstnání a děti do školy. To se promítá jak do rodinného rozpočtu, tak do celkové gramotnosti obyvatelstva. Avšak také samotný nedostatek záchodů životy lidí značně omezuje. Statisíce z nich nemohou jít „na záchod“, kdy potřebují, ale musejí čekat na vhodné podmínky. Například ženy v Afghánistánu vykonávají potřebu až po setmění, kdy se však vystavují zvýšenému nebezpečí úrazu či přepadení. Zadržování úlevy s sebou také nese riziko zdravotních komplikací – u žen to mohou být mimo jiné urologické a gynekologické problémy, které mohou komplikovat pozdější porody.

Světový den záchodů

Pokud nejsou záchody u škol, dívky často v období menstruace přerušují školní docházku. Totéž platí pro učitelky. Například v Indii zůstává doma po pět menstruačních dnů až třiadvacet procent dívek. Do afrických škol, které nejsou vybaveny toaletami, přestává v pubertě chodit asi desetina dívek. Bez kvalitního vzdělání však omezují své šance na lepší budoucnost.

„Lidé si musejí chtít postavit záchod sami,“ říká expert

Zlepšit hygienickou situaci se svými aktivitami v Africe i Asii snaží také Člověk v tísni. „Projekty na zvyšování úrovně hygieny a sanitace jsou často součástí našich zdravotnických a vzdělávacích programů i programů zaměřených na zlepšování životní úrovně v Afghánistánu, Kambodži a Demokratické republice Kongo. Samostatně se jim věnujeme v Etiopii a v Angole,“ říká Jan Faltus a dodává, že jejich základem je osvěta.

„Lidé sami musejí chtít si záchod postavit. My jim ukazujeme, čím je latrína pro jejich životy prospěšná a že její stavba nemusí být vůbec nákladná, stačí na ní dvacet dolarů, tedy asi čtyři stovky,“ vysvětluje Faltus. Jednoduchá latrína může být vyrobena pouze z přírodních a dostupných materiálů. Nejprve se vykope díra v zemi, ta se zakryje deskou, okolo ní se vztyčí stěny z hlíny či dřeva a vše se překryje doškovou či plechovou střechou. „Životnost takové stavby závisí na podnebí i půdě, s drobnými opravami to mohou být dva tři roky.“

Pokud lidé chtějí odolnější stavbu, musejí do ní vložit víc peněz, řádově desítky dolarů. „Pak mohou mít latrínu s betonovou základní deskou, cihlovými stěnami s ventilací, síťkami proti hmyzu v oknech a střechou z vlnitého plechu. Taková stavba nejenže vydří roky, ale je i symbolem určitého společenského statusu. A to je právě to, co děláme v Etiopii a Angole – nejprve se pomocí kampaní snažíme změnit chování lidí a posléze se věnujeme tzv. sanitačnímu marketingu,“ objasňuje Faltus.

Vesnice „bez kálení do přírody“

V první fázi je nutné změnit pohled místních na to, co je společensky přijatelné. „Lidé si musejí uvědomit, že ulevovat si v přírodě není nejen hygienické, ale taky společensky nevhodné. Například se zorganizuje průvod vesnicí tzv. shame walk, při němž se ukazuje na dobré příklady domácností s latrínou, a na ty, které takový záchod stále nemají. Latrína se tak stává symbolem společenského statutu i komfortu – už přece nemusím chodit do křoví, mám soukromí a můžu vykonávat potřebu, kdykoli to na mě přijde,“ přibližuje myšlení místních Faltus.

Pokud se podaří dosáhnout toho, že si latríny postaví všichni obyvatelé, nad vesnicí se vyvěsí bílá vlajka a vesnice je prohlášena za „open defecation free“, neboli za vesnici „bez kálení do přírody“. Pak je možné přejít do fáze sanitačního marketingu. „Na základě dotazníků zjistíme, co by si místní v souvislosti s hygienou a sanitací rádi koupili, a jejich poptávku spojíme s nabídkou řemeslníků. Cílem je zlepšit kvalitu a životnost záchodů, třeba onou betonovou základní deskou, cihlovým zděním, nebo plechovou střechou,“ objasňuje Faltus.

V současnosti pracuje Člověk v tísni v první či druhé fázi s deseti vesnicemi v Etiopii, 37 vesnicemi v Demokratické republice Kongo a dalšími desítkami vesnic v Angole. Jen za rok 2013 se podařilo postavit či opravit bezmála čtyři tisíce latrín, které pokrývají potřeby skoro 34 tisíců lidí. Cílem ovšem není počet postavených latrín, ale hlavně fakt, že lidé latríny používají a udržují je v čistotě.

Zlepšení sanitace pocítilo již 1,9 miliardy lidí

Světový den toalet se slaví od roku 2001. V minulém roce byl pak tento den díky aktivitě Singapuru na půdě generálního shromáždění zařazen mezi oficiální dny OSN. Mezinárodní organizace, neziskovky i tisíce lidí po celém světě si 19. listopadu připomínají to, že jedna třetina světové populace stále žije bez vlastnictví toalety. Většina z nich jsou obyvatelé zemí subsaharské Afriky a Asie. Zlepšení přístupu k pitné vodě a základní sanitaci je jedním z rozvojových cílů milénia a od roku 1990 se podařilo zajistit dostupnost záchodů bezmála 1,9 miliardě lidí.

 

 

Autor: Jan Blinka

Sdílejte nás:

Další...

Člověk v tísni podporuje v afghánském Heratu kariérní vyhlídky místních prostřednictvím odborných kurzů

Člověk v tísni podporuje v afghánském..

17. července 2017
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
15 let Člověka v tísni v Afghánistánu

15 let Člověka v tísni v Afghánistánu

23. ledna 2017
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Video
Komentovaná prohlídka výstavy 15 let v Afghánistánu

Komentovaná prohlídka výstavy 15 let v..

19. ledna 2017
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek

Boj s městskou chudobou v Afghánistánu

Boj s městskou chudobou v Afghánistánu

6. ledna 2017
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
Pomohli jsme více než 1 100 mužů a žen v městských a příměstských oblastech Afghánistánu zlepšit jejich životy

Pomohli jsme více než 1 100 mužů a žen v..

6. ledna 2017
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Člověk v tísni v Afghánistánu za 15 let pomohl více než milionu lidí.

Člověk v tísni v Afghánistánu za 15 let..

6. prosince 2016
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek

Člověk v tísni podporuje v afghánském Heratu kariérní vyhlídky místních prostřednictvím odborných kurzů

Člověk v tísni podporuje v afghánském..

17. července 2017
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Komentovaná prohlídka výstavy 15 let v Afghánistánu

Komentovaná prohlídka výstavy 15 let v..

19. ledna 2017
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Pomohli jsme více než 1 100 mužů a žen v městských a příměstských oblastech Afghánistánu zlepšit jejich životy

Pomohli jsme více než 1 100 mužů a žen v..

6. ledna 2017
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek

Člověk v tísni v Afghánistánu za 15 let pomohl více než milionu lidí.

Člověk v tísni v Afghánistánu za 15 let..

6. prosince 2016
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Ženy mi nechtěly ani otevřít, po dvou letech chodily samy na školení, říká Diba. Pro českou neziskovku v Afghánistánu pracuje 12 let

Ženy mi nechtěly ani otevřít, po dvou..

9. listopadu 2016
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek
Učím ostatní farmáře, jak sázet stromy a pěstovat zeleninu, říká Šér Ahmad

Učím ostatní farmáře, jak sázet stromy a..

26. října 2016
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Článek

Boj s městskou chudobou v Afghánistánu

Boj s městskou chudobou v Afghánistánu

6. ledna 2017
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
Pomoc Člověka v tísni v Afghánistánu

Pomoc Člověka v tísni v Afghánistánu

2. září 2015
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
Podnikání v Afghánistánu

Podnikání v Afghánistánu

3. března 2014
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie

Úsměvy 2013

Úsměvy 2013

19. prosince 2013
Afghánistán; Česká republika; DR Kongo; Etiopie;
Humanitární a rozvojová pomoc; Lidská práva; Sociální práce;

Galerie
Afghánce učíme rozpoznat katastrofy a předcházet jim

Afghánce učíme rozpoznat katastrofy a..

5. listopadu 2013
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie
Projekty Člověka v tísni v Afghánistánu, jaro 2013

Projekty Člověka v tísni v Afghánistánu,..

26. března 2013
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Galerie

15 let Člověka v tísni v Afghánistánu

15 let Člověka v tísni v Afghánistánu

23. ledna 2017
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Video
Voda pro Daraysuf

Voda pro Daraysuf

9. února 2013
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Video
Distribuce ovcí v afghánském Balchu

Distribuce ovcí v afghánském Balchu

4. září 2012
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Video

SKUTEČNÁ POMOC - Afghánistán

SKUTEČNÁ POMOC - Afghánistán

4. září 2012
Afghánistán;
Humanitární a rozvojová pomoc;

Video
novější Stránka
z 9
starší
Více novinek
Odběr RSS
Chci pomoci

Jak hospodaříme?

Jak hospodaříme?


5 věcí rozhoduje

5 věcí rozhoduje


Evropský rok pro rozvoj

Evropský rok pro rozvoj



Kontakt

Člověk v tísni, o. p. s.
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha 2

IČ: 25 75 52 77
DIČ: CZ 25 75 52 77
E-mail: mail@clovekvtisni.cz
Tel: +420 226 200 400

Pro média
media@clovekvtisni.cz
Tel.: +420 222 350 811
Tel.: +420 777 787 943

Kontakt pro dárce
dary@clovekvtisni.cz
Tel.: 226 200 439

Další kontakty

O nás

Jak pomoci

Co děláme

Kde nás najdete

Naše další stránky

Rozvojovka

Předáváme informace o rozvojové pomoci a globálních problémech.

Pořádáme konference, vydáváme informační bulletin a pravidelné tématické přílohy v tisku, spolupracujeme s médii, odborníky i studenty, účastníme se hudebních festivalů s informačním stánkem, pořádáme výstavy, debaty, semináře a soutěže

http://www.rozvojovka.cz

Skutečný dárek

Sbírku Skutečná pomoc jsme založili, abychom mohli systematicky a efektivně pomáhat v chudších zemích světa. Chudoba a s ní spojené problémy rozvojového světa totiž ročně zabijí více lidí než přírodní katastrofy a války dohromady. To se navíc odehrává na okraji mediálního zájmu.

http://www.skutecnydarek.cz/

Varianty

Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni nabízí více než deset let informační servis a metodickou podporu v oblasti interkulturního (IKV) a globálního rozvojového vzdělávání (GRV).

Hlavní cíle programu Varianty:

  • Podpora inkluzivního prostředí a otevřeného klimatu ve školách.
  • Výchova ke globálního zodpovědnosti.

http://www.varianty.cz/index.php

Jeden svět na školách

Vzdělávací program Jeden svět na školách je jedním z dlouhodobých projektů společnosti Člověk v tísni. Už dvanáct let přinášíme do škol dokumentární filmy a další audiovizuální materiály jako plnohodnotnou výukovou pomůcku.

Snažíme se současný svět a novodobou historii nejenom popisovat, ale především vykreslit v souvislostech.

http://www.jsns.cz/

Festival Jeden svět

Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni, je v současnosti největším dokumentárním festivalem s tematikou lidských práv na světě.

http://www.jedensvet.cz

NAMA . Výrobky z Namibie

Projekt NAMA podporuje chráněnou dílnu Karas Huisen Crafts na jihu Namibie. Dílna dává práci a obživu asi padesáti ženám a jejich rozvětveným rodinám a vyrábí produkty z tradičních afrických materiálů. Jejich prodejem v České republice pomáhá projekt NAMA svobodným matkám a pěstounkám dětí, jejichž rodiče zemřeli na AIDS, nalézt sílu postavit se na vlastní nohy.

http://www.nama.cz/

Program Migrace

Hlavním cílem programu je poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku prostřednictvím médií a dalších zdrojů informací, ale také bořit zaběhlé stereotypy o cizincích, a tak přispívat k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.

http://migration4media.net/