„Když mladí nevědí, jakým způsobem média využívat, může se stát, že uvěří všemu, co uvidí,“ říká mladá Filipínka

Publikováno: 2. 3. 2021 Doba čtení: 7 minut
 „Když mladí nevědí, jakým způsobem média využívat, může se stát, že uvěří všemu, co uvidí,“ říká mladá Filipínka
© Foto: People in Need

Vliv médií a sociálních sítí si velmi dobře uvědomují i mladí lidé na Filipínách, kteří v nich vidí možnost něco změnit. Ti, kteří se více angažují, se zúčastnili našeho školení, aby zlepšili své dovednosti a naučili se nové věci.

Ve filipínské provincii Lanao lidé vědí, jaké dopady přináší násilný extremismus. Poznali to na vlastní kůži, když v roce 2017 došlo k obléhání Marawi. Tento ozbrojený konflikt trval 5 měsíců a mnozí se z něj doteď snaží vzpamatovat. Aby se takové události už neopakovaly, je potřeba zapojit mladou generaci. Právě oni se totiž mohou stát hybateli změn.

Mediální gramotnost hraje (nejen) v mezináboženském dialogu a vzájemné toleranci velkou roli. Proto jsme nedávno zorganizovali dvoudenní školení zaměřené na mediální gramotnost pro 12 mladých angažovaných lidí. Zaměřili jsme se na oblast komunikace, mediální a informační gramotnost, žurnalistiku zaměřenou na konflikty a další digitální dovednosti jako je blogování a vlogování. Po účasti na školení se těchto 12 lidí rozhodlo šířit informace dál a pracovat jako tzv. komunikátoři, kteří budou v komunitách podporovat mír. Společně tak tvoří v Mindanao důležitou mírovou sílu, která se zabývá náboženskými, etnickými a společenskými rozdíly. Právě ty patří mezi příčiny konfliktu.

Ztráta domova a hlad. Na školení lidé sdíleli své příběhy

Janisah "Janie" Dimalotang (31) zažila obléhání Marawi na vlastní kůži a nyní žije ve vysídlení. Janisah dělala rozhovory s dětmi, jejichž rodiče přišli kvůli válce o živobytí. „Ptala jsem se těch dětí, proč si pořád hrají a ony řekly, že při hraní zapomínají na hlad," říká Janisah. To se pro ni stalo impulzem pro projekt Nakrmte děti, naši budoucnost. „Mým cílem je vytvořit program zaměřený na výživu, který dětem ve věku od čtyř do deseti let zajistí každý den vyváženou stravu," dodává Janisah.

Konflikt zažila i Sittie Asia Mai (26), která také musela opustit svůj domov. Sittie se odhodlala o tomto bezpráví mluvit nahlas. „Pokaždé, když slyším o lidech, jejichž lidská práva byla porušena, tak se účastním různých shromáždění, abych morálně podpořila boj za mír,” říká. 4roky po obléhání města Marawi patří k mnoha místním lidem, kteří se stále nemohou vrátit do svých domovů.

Pochopit problematiku konfliktů a mít základy mediální gramotnosti je v současné politické situaci nezbytné. „Využívání médií má své výhody a nevýhody,” říká Sittie a dodává: „Když mladí nevědí, jakým způsobem média využívat, může se stát, že uvěří všemu, co uvidí. Mediální gramotnost nás učí trénovat kritické myšlení, abychom rozuměli tomu, co vidíme na internetu a dovedli obsah i kriticky zhodnotit.”

O sociální podniky a podnikání v zemědělství se Sittie začala zajímat v roce 2019. „Přihlásila jsem se do soutěže v rámci rozvojového programu OSN zaměřeného na posílení postavení ohrožených lidí (UNDP Empowering Solutions Competition). Zabývali jsme se vytvářením alternativních zdrojů obživy pro zemědělce, mladé lidi bez ukončeného školního vzdělání, ženy a vnitřně vysídlené osoby,” vzpomíná. Sittie zjistila, že zlepšení ekonomické situace je nezbytné pro řešení prvotních příčin konfliktu.

„Chceme zmírnit chudobu, protože ta je příčinou všudypřítomného neklidu v provinciích Lanao. Během obléhání zažilo tolik rodin tak obrovskou chudobu, že ani neměly co jíst. Jestliže necháme dál lidi žít v chudobě, bude tu vždy hrozit násilný extremismus.”

Zkušenosti, které Sittie nasbírala během školení, jí pomohly získat sebedůvěru k vyjadřování vlastních myšlenek a začala povzbuzovat i ostatní, aby se přidali k hnutí pro posílení postavení mladých lidí.

„Když jsem se na tuto cestu vydala, měla jsem strach z vystupování na veřejnosti,” přiznává. „Nedávno však má organizace MARADECA pořádala summit, jehož tématem bylo vůdčí postavení mládeže. Bylo mi ctí, že jsem byla požádána, abych promluvila o mediální gramotnosti. V řeči, kterou jsem pronesla, jsem zmínila vše, co jsem se dozvěděla během školení pořádaného Člověkem v tísni.”

Respektování odlišnosti je klíčové pro lepší porozumění a větší toleranci v komunitě. „Mladým lidem, se kterými se potkávám, vždycky říkám, že nesmíme dopustit, abychom se stali promarněnou generací,” říká Sittie. „Měli bychom být vděčni. Dnes se klade obrovský důraz na dovednosti mladých lidí a existuje tolik příležitostí, které generace před námi neměly. Neměli bychom se sami v možnostech omezovat, když se nám nabízejí. My totiž můžeme zvládnout všechno!”

Význam médií je zásadní. A mladí Filipínci to dobře vědí

Jedním z nejmladších účastníků školení byl Hamza „Zayn" Deguro (21). Vybavuje si, že obléhání začalo v době, kdy zrovna byla pauza mezi semestry a on pobýval v v Marawi v kampusu Státní univerzity Mindanao. „Měli jsme strach, protože jsme byli v mešitě a šířily se zprávy, že nás budou chtít naverbovat jednotky IS. A že když odmítneme, zabijí nás," říká Hamza. Aby se uklidnili, četli si spolu se spolužáky Korán a chovali se, jako by to byl jejich poslední den.

Podpořte nás prosím
Chci vstoupit do Klubu přátel


Dnes se Hamza aktivně snaží posílit pozici mladých lidí. Velkou roli v jeho přístupu sehrála univerzita, kde se studenti učí základům výchovy k míru a která nabízí semináře zaměřené na ochranu práv mladých lidí. Náplní a cílem osnov je vychovat odborníky, kteří zároveň usilují o mír. „Musíme mladé lidi vychovávat a učit je, co je mír a za co je důležité se postavit,” zdůrazňuje Hamza. Média vnímá jako nástroj pro vzdělání.

„V mém domovském městě Taraka nebyly žádné další aktivní organizace podporující mladé lidi v budování míru. Když jsem se dostal na Státní univerzitu Mindanao, začal jsem se účastnit seminářů a programů, abych se o této oblasti dozvěděl více.” Tehdy si uvědomil, že jednou z hlavních příčin zhoršujících se vztahů v jeho komunitě, je šíření falešných zpráv.

„Jestliže dovolíme, aby se falešné zprávy dál šířily, bude to v lidech živit strach a povede to ke konfliktům. Chci mladé lidi vést k tomu, aby se naučili zdroje ověřovat,” vysvětluje Hamza a popisuje, že si uvědomuje i důležitost boje proti genderové a kulturní zaujatosti. „Místo používání termínů jako genderově stereotypní slovo podnikatel (v angličtině businessman), můžeme použít například podnikatel/ka (v angličtině entrepreneur), aby se nikdo necítil vyloučen,” navrhuje.

Hamza Deguro je přesvědčen, že mladí lidé hrají ve společnosti mnohem zásadnější roli, než si sami myslí. „My mladí musíme ukázat, že si věříme, obzvlášť při hovorech se staršími lidmi.” Uvědomuje si, jak je schopnost komunikovat užitečná při společenské konverzaci. „Mnoho mladých lidí se dnes účastní veřejných diskuzí. Ovšem když se na debaty a polemiky pozorně zaměříte, poznáte, že většina lidí neposlouchá druhou stranu.” Zdůrazňuje, že aby bylo možné předejít konfliktům, je důležité rozvíjet umění naslouchat. „Než vyjádříte svůj úhel pohledu, ujistěte se, že je správný a podložený.”

Všechno spolu souvisí

Maddie Singcay používá sociální sítě k tomu, aby podpořila úsilí výboru mladých lidí ve své komunitě. Díky školení Člověka v tísni si zlepšila dovednosti při tvorbě obsahu na sociální sítě. „Poté, co Filipíny postihl tajfun Sendong, uvědomila jsem si, že musíme naše prostředí chránit, abychom v budoucnu takovým katastrofám zabránili,” říká. „Ve vnitrozemí jsme pomáhali po tajfunu uklízet, co bylo potřeba a také jsme s pomocí sociálních médií vedli osvětové programy zaměřené na zvýšení informovanosti o našich aktivitách.”

Maddie studuje biologii na magistru a je velkým zastáncem ochrany životního prostředí. „Toxické látky v odpadních vodách ze skládek zanášejí a ucpávají kanály v Iliganu. Vláda se chová, jako by problém znečištěných vod neexistoval,” říká. Věří, že je nesmírně důležité lidi vzdělávat a informovat je o tom, jaké jsou výhody správné likvidace odpadů. Poté, co se během školení Člověka v tísni dozvěděla více o podpoře míru, tak si uvědomila, že spolu všechno souvisí. „Máme jen jednu planetu, a i když se víra každého z nás může lišit, musíme dospět k míru, protože přeci máme stejný cíl – zabránit ničení životního prostředí.”

Školení vedly týmy Člověka v tísni na Slovensku, Filipínách a Myanmaru s finanční podporou Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR). Finance poskytla Evropská unie a na realizaci se podílela místní organizace Pailig Development Foundation, Inc.


Autor: Rebecca Galvez, Čvt Filipíny

Související články