Seznam Zprávy: Lidé nemají v Mynamaru přístup ani k jídlu, počet obětí stoupá

Seznam Zprávy: Lidé nemají v Mynamaru přístup ani k jídlu, počet obětí stoupá

22. 4. 2021

Už před únorovým pučem čelila Barma humanitární krizi. „Potřeby nevymizely, přidaly se k nim ale nové související se současnou situací. Nynější krize je rozprostřela víceméně po celé zemi,“ říká Michaela Kupková z Člověka v tísni.

Barma, více než pětapadesátimilionový stát na jihu Asie, měla už před pučem největší humanitární potřeby v regionu. Mohly za to hlavně dlouhodobé konflikty v takzvaných etnických státech v pohraničí. S vojenským převratem, k němuž došlo na začátku února a který si podle některých zdrojů doposud vyžádal více než 730 obětí, se krize jen prohloubila.

„Před pučem byly odhady pro rok 2021 takové, že zhruba milion lidí bude potřebovat humanitární pomoc. A to samozřejmě nepočítám další statisíce lidí, kteří jsou vysídlení za hranice státu, což jsou třeba Rohingové. Současná krize ovlivňuje hlavně ekonomiku, vzdělávání a zdravotní péči. Ty jsou na pokraji kolapsu, což dopadá obecně na živobytí a zajištění poskytování základních služeb,“ uvedla v rozhovoru pro Seznam Zprávy Michaela Kupková z neziskové organizace Člověk v tísni.

„Testování na covid-19? Prakticky neexistuje“

Běžný život se v Barmě proměnil od základu. Tamní ekonomikou otřásla už pandemie covidu-19 a nyní se podle Kupkové, regionální ředitelky organizace pro programy v Asii, propadne o dalších 10 až 20 procent. „Těžko ale předvídat, kam až to dojde. Bude to mít nicméně katastrofické důsledky třeba na přístup lidí k živobytí. Nedostatek sociálních záchranných sítí v kombinaci s přerušením poskytování služeb teď dopadá na celou zemi.“

„Terčem útoků ozbrojených složek se stali zdravotníci, kteří nyní pomáhají lidem zraněným při demonstracích. Obecně je zde velký nedostatek zdravotnického materiálu a léků. A testování na koronavirus? To už prakticky neexistuje.“

Katastrofální dopady na každodenní život má zejména eskalace násilí ze strany ozbrojených složek. Lidé mají jen omezený přístup k jídlu, lékům i dalším komoditám. Omezení, jimž musí Barmánci čelit, je skutečně mnoho – nemají ani přístup k internetu. Desítkám milionů lidí se tak nedostává spolehlivých informací.

Kvůli stávkám proti režimu dochází i k paralýze částečně privátního sektoru. „Barmánci bojkotují návrat do práce, protože s režimem nechtějí spolupracovat. Dopady jsou pak velké. Pozastavený je například bankovní systém, jenž funguje velmi omezeně. Lidé nemají přístup k hotovosti ani bezhotovostním službám. Zastavil se i dovoz a vývoz, nefungují totiž celní služby – i celníci se přidali na stranu stávkujících, kvůli čemuž kolabuje i tržní systém,“ vysvětlila Kupková.

Stávky zaměstnanců postihly také státní nemocnice. Mnohé z nich navíc obsadila armáda, jež podle humanitární pracovnice vyhnala i pacienty. „Terčem útoků ozbrojených složek se stali zdravotníci, kteří nyní pomáhají lidem zraněným při demonstracích. Obecně je zde velký nedostatek zdravotnického materiálu a léků. A testování na koronavirus? To už prakticky neexistuje,“ shrnula omezenou zdravotní péči v Barmě Kupková.

Lidé prchají ze svých domovů

Specifická je situace v etnických oblastech Barmy, například v Karenském, Šanském a Kačjinském státě. Ozbrojený konflikt se tam v minulosti čas od času projevil, snahy o celonárodní příměří byly ale podle expertky velké. Násilí se ale nyní rozhořelo mezi etnickými armádami a barmskými bezpečnostními složkami, což samozřejmě vede k novému vysídlení obyvatelstva.

Pokračování článku Seznam Zprávy najdete zde

*Úvodní foto Ninjastrikers (CC BY-SA 4.0)

Autor: Jolana Humpálová, Seznam Zprávy