Političtí vězni, okraj barmské společnosti
Publikováno: 17. 7. 2014 Doba čtení: 4 minuty
Zdá se, že Barma prochází výjimečným obdobím, kdy po mnoha desetiletích nabývá odepřených svobod a otevírá se opět světu. Rangún už není to ztichlé staromódní město uprostřed uzavřené země. Dnes stěží přejdete ucpanou silnici a metropole se začíná podobat turistickým letoviskům, jako je Bangkok. Pouliční prodejce vám nabídne noviny, za jejichž šíření by byl před třemi lety odsouzen na desetiletí do vězení.
Od roku 2011 udělil nový president Thein Sein 22 amnestií a propustil tak přes 2700 vězňů. Na svobodě se ocitla i většina z více než 2000 těch politických. Do konce roku 2013 by v barmských věznicích neměl sedět ani jeden. Barma doslova svlékla represivní uniformu a oděla se do svého tradičního oděvu, volné sukně zvané longhi. Pohled pod tuto sukni, ale vrhá na nabyté svobody stín.
Život propuštěných politických vězňů odráží celkově nejistou situaci v Barmě. Generálové sice otevírají zemi světu, uvolňují nejtvrdší a nejkritizovanější pouta, ale nevzdávají se žádných z represivních metod. Většina politických vězňů je dnes na svobodě, ovšem jejich pobyt mimo vězení je podmínečný. Nebyli rehabilitováni, často konfiskovaný majetek nebyl navrácen, nesmějí řádně studovat. „Jsme jako mořské ryby v akváriu. Hodili nás do jezera, ale nedovolí nám plavat v řece a doplout zpět do oceánu,“ vysvětluje situaci bývalý politický vězeň Soe Aung.
Ten se od roku 2012 věnuje koordinování občanských skupin v šanském státě, které bojují za navrácení státem zabavené půdy farmářům a chrání plenění místních lesů režimem spřízněnými společnostmi. Spolu s dalšími se snaží využít dané svobody a vzdělat občany, většinou nejchudší farmáře, v alespoň základních právech, aby nebyli tak lehce zranitelní zkorumpovanými úředníky a vševládnoucí armádou. Tajná policie ho pravidelně navštěvuje a upozorňuje ho, že může být kdykoli znovu zatčen. Jeho právo na svobodu je silně omezené a kontrolované. Stále totiž platí, že politický vězeň obviněný z jiného prohřešku si odsedí nejen nově udělený trest, ale také všechny roky trestu předešlého. Soe Aung prozatím znovuzatčení uniká.
Nay Myo Zin, známý aktivista a politický vězeň ale takové štěstí neměl. Z vězení byl propuštěn v květnu 2012 během amnestie, kterou prezident téměř tradičně uděluje před zahraničními návštěvami - tehdy Hilary Clinton, aby zjednodušil svou pozici v jednání. Ani ne rok poté byl Nay Myo Zin zatčen za hanobení policie. Popisoval zemědělcům, jak místní policisté berou úplatky. Dle současných zákonů byl odsouzen na 3 měsíce plus 6 let zbývajících z předchozího trestu. Po hlasité intervenci místních a mezinárodních skupin byl po několika týdnech propuštěn. Soe Aung ani Nay Myo Zin nepřestávají se svými aktivitami ani nyní, většina bývalých politických vězňů ale žije v ústraní. Těžko obnovují předchozí přátelské i pracovní vazby. Je pro ně těžké si najít práci, protože tajná policie je neustále kontaktuje a vyslýchá, někdy přímo vyhrožuje znovuzatčením. Většina podniků se jich proto bojí a když už jim dají práci, většinou je pak přímo osloví tajná policie, že zaměstnávají politického vězně. Ten je ze strachu opět propuštěn a nemá jak živit rodinu. Tajná policie zastrašuje i přátele a příbuzné.
Jednou z významných změn v Barmě je uvolnění pohybu po zemi a otevření možnosti vycestovat. Taung Htu je student univerzity v Taungyii na východě Barmy. Za rozdávání letáků proti výstavbě továrny na zabavené půdě farmářů byl zatčen a odveden na policejní stanici. Místní komunita se ale složila na kauci. Policisté mu ovšem zabavili pas a nemohl tak vycestovat na plánovanou studijní stáž v Thajsku.
Phyo Phyo Aung studovala inženýrství, než se v roce 2007 zúčastnila Šafránové revoluce, pokojných protestů mnichů a obyvatel proti represím tehdejší vojenské junty. Před zatčením utekla, ale na univerzitní přednášky se vrátit nemohla. Přestala se skrývat ve chvíli, kdy následující rok jih Barmy zasáhl cyklon Nargis. Režim postižené oblasti uzavřel veškeré pomoci, a tak lidé jako Phyo Phyo pomáhali alespoň s pohřbíváním obětí. Za to byla spolu s ostatními zatčena. Propuštěna byla po 3 letech v roce 2011.
Phyo Phyo a 14 dalších studentů v podobné situaci letos požádalo o znovuzapsání na rangúnskou univerzitu s cílem dokončit své vzdělání. Odmítla je. Prý nesplnili podmínky studia, místo přednášek byli za školou. Do budoucna se mohou přihlásit pouze na dálkové studium.
Za mřížemi barmských vězení stále zůstává přes 100 politických vězňů. Některé propustili, ale noví rychle přibývají. Režim má čas do konce roku, aby splnil svůj slib a propustil všechny na svobodu.
Autorka pracuje v lidskoprávním oddělení Člověka v tísni v barmské sekci. Článek vyšel v časopise Rozvojovka.