Pomáháme vysídleným dětem v Rakhinském státě v Myanmaru

Publikováno: 29. 1. 2021 Doba čtení: 6 minut
Pomáháme vysídleným dětem v Rakhinském státě v Myanmaru
© PIN

Kvůli ozbrojenému konfliktu je nyní v myanmarském Rakhinském státě mnoho vysídlených lidí, kteří nemají přístup k základním službám. Abychom těmto lidem pomohli a ty nejnaléhavější potřeby jim zajistili, poskytujeme dětem, které konflikt zasáhl a jejich rodinám ochranu a potraviny. Zároveň zajišťujeme pomoc v oblasti vody, sanitace a hygieny.

V blízkosti měst Mrauk U a Minbya pomáháme společně s místními partnerskými organizacemi a Humanitárním fondem Myanmaru (MHF) spravovaným Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí.

Všestranná pomoc vysídleným rodinám

Ma Cho Cho* žije v táboře pro vysídlené lidi poblíž města Mrauk U a kvůli probíhajícímu konfliktu se nemůže vrátit domů.

„Uprchla jsem z rodné vesnice se svým miminkem, kterému byly pouhé tři dny. Děsily mě zvuky, které se ozývaly při dělostřelecké palbě. Žiju tu [v táboře pro vnitřně vysídlené lidi] téměř rok a půl a můj malý syn tu tedy prožil celý svůj dosavadní život,” vypráví Ma Cho Cho.

Lidem jako je ona chceme pomoci a proto nabíráme dobrovolníky ve vybraných vysídleneckých táborech, ale i v místních hostitelských komunitách v městech Mrauk U a Minbya. Dobrovolníky školíme, aby mohli pomáhat lidem v oblasti výživy a zlepšovali život dětí, které žijí ve vysídlení.

„Kvůli koronavirovým opatřením se na naší pobočce mohlo konat jen několik školení pro dobrovolníky. Díky nim pak ale mohou dobrovolníci snadno pomoci maminkám v péči o děti a ukázat jim spoustu věcí. V každém táboře jsme jednomu dobrovolníkovi přidělili nejméně pět maminek a pečovatelek a poskytli jsme jim také témata k diskuzím o rodičovství, zdraví a otázkách plánování či ochrany rodiny,” říká Ma Than Thant, která pracuje jako terénní pracovnice Člověka v tísni a zaměřuje se na výživu dětí.

V osmi táborech pro vysídlené osoby také podporujeme osvětové akce, které vedou naši dobrovolníci a jsou zaměřené na výživu. Některá z těchto setkání probíhají ve skupinkách na podporu matek a podporují zdravé stravovací návyky u kojenců a dětí, jako je například kojení během prvních šesti měsíců života dítěte a pokračování v kojení do dvou let věku dítěte. Dobrovolníci také poskytují informace o tom, jak správně pečovat o kojence, o různých dětských nemocech a jejich léčbě a také o správné výživě těhotných a kojících žen. Všechny tyto postupy podporuje a propaguje myanmarské Ministerstvo zdraví a sportu.

„Když jsem přišla do tábora, nevěděla jsem přesně, jak se starat o miminko, chyběly mi informace” říká Ma Cho Cho. „Pak jsem ale začala navštěvovat skupinu a hodně věcí jsem se naučila od ostatních maminek, od pracovníků Člověka v tísni a od dobrovolníků. Také jsem dostala hygienické balíčky, ve kterých bylo mýdlo, zubní pasta, dezinfekce na ruce a dokonce také potřeby na vaření a stavbu přístřešku pro mou rodinu. Ráda bych Člověku v tísni poděkovala,” dodává Ma Cho Cho.

Kromě toho dobrovolníci v osmi táborech pro vysídlené lidi také každý měsíc obcházejí děti a měří jim obvod paže. Celkem tak kontrolují zdraví u 463 dětí ve věku od šesti měsíců do 59 měsíců. Tento screening MUAC má zásadní význam pro včasné rozpoznání závažné nebo akutní podvýživy. Vzhledem k tomu, že špatný přístup k potravinám zůstává závažným problémem, rozdali jsme v 10 táborech ve městech výživné potravinové balíčky více než 450 rodinám, kde žijí těhotné ženy a děti do dvou let. V balíčcích byla obohacená rýže, cizrna, jodizovaná sůl, suché pšeničné nudle, olej na vaření, vejce a fazole.

Domácí psychosociální podpora pro děti

V reakci na pandemii COVID-19 náš tým, který se zaměřuje na ochranu dětí, upravil společně s dobrovolníky a rodiči aktivity, zaměřené na psychosociální podporu doma. Abychom podpořili pohodu dětí a jejich zdravý vývoj, rozdali jsme více než 400 domácnostem v pěti vysídleneckých táborech speciální balíčky. Ty obsahují komiksy s informacemi o COVID-19, omalovánky, voskovky, fixy, hračky, skládačky, pexeso a fotbalový míč.

„Naše aktivity zaměřené na ochranu provádíme v souladu s pokyny Ministerstva zdraví a sportu, které se týkají COVID-19. Děti mají z balíčků velkou radost a doma si s nimi hrají se sourozenci a rodiči. Hraní doma je pro děti bezpečnější a pomáhá je chránit před COVID-19. Nejdřív jsme proškolili dobrovolníky v oblasti psychosociální podpory a ochranných mechanismů a vysvětlili jsme, jak mohou osnovy vytvořené Člověkem v tísni využít rodiče. Poté dobrovolníci školili rodiče a pečovatele v tom, jak doma získané věci nejlépe využít,” říká terénní pracovník Člověka v tísni Ko Koe Thet.*

„Pro Člověka v tísni jsem začala pracovat jako dobrovolník v říjnu 2019. Vedla jsem především školení pro rodiče a jejich děti. V našem táboře pro vysídlené lidi žije 30 dětí a všechny si doma spokojeně hrají s věcmi, které jsme jim dali. Také jsem dávala informace o zdraví a ochraně před COVID-19 a školila jsem děti v oblasti hygieny. Třeba že si mají mýt ruce vodou a mýdlem po dobu 20 vteřin a také, že když jdou ven, mají nosit na obličeji roušky,” říká jedna z dobrovolnic Thwe Thwe.*

Kyaw Kyaw* je devítiletý chlapec a chce se stát lékařem. „Nejvíc se mi líbily komiksy od Člověka v tísni. Četl jsem si je mámou a s mou malou sestřičkou. Vím, jak se šíří vir COVID-19 a proto si myji ruce vodou a mýdlem a nosím roušku. Mám rád fotbal a chci ho hrát se svými kamarády.” Ma Khaing Khaing*, Kyaw Kyawova matka, dodává: „Už jsme tu téměř rok. Mám dvě děti. Hrají si s hračkami, které dostaly, doma a nechodí ven. Chci moc poděkovat Člověku v tísni a jeho pracovníkům, kteří se o nás pořád starají.”

„Přišla jsem do tohoto tábora v roce 2019 poté, co blízko naší vesnice vypukl ozbrojený konflikt. Nemám jinou možnost, a tak zůstávám tady. Snažím se své obavy zvládat pomocí technik psychosociální podpory, které jsem se naučila od Člověka v tísni. Získala jsem také rady, jak pečovat o své děti. Tyto sady jsou pro děti moc užitečné. Syn teď nechodí ven a v klidu si čte knihy a hraje hry, které jsou v sadě. Děkuji Člověku v tísni a dárcům za to, že nám i nadále budou pomáhat,” říká Ma Nwe Nwe (33)* , která žije v táboře pro vnitřně vysídlené lidi poblíž města Minbya.

„Přidali jsme do sad psychosociální podpory nějaké další materiály pro fyzická cvičení a také omalovánky. Během pandemie nemůžeme provádět skupinová cvičení, chceme, aby si děti hrály doma se svými sourozenci a rodiči,” popisuje Ko Thet* a dodává: „Situace v táborech pro děti není snadná. Kvůli nedostatku prostoru je pro nás obtížné najít bezpečné prostory vhodné pro děti. Děti nám říkají, že se už nechtějí stěhovat z místa na místo kvůli přetrvávajícímu konfliktu. Občas se necítí v bezpečí. I když jsou to děti, vědí, že život v táborech je pro ně a jejich rodiče složitý a jsou z toho smutné.”

*Jména některých osob byla z důvodu bezpečí osob změněna.

**Člověk v tísni neudává přesné informace o konkrétních místech svých aktivit, aby chránil své zaměstnance, partnery a příjemce pomoci a aby dál bylo možné zachraňovat lidské životy.


Autor: Aye Pyae Sone

Související články