„Přestala jsem muslimy nenávidět,“ říká buddhistka z Myanmaru

Publikováno: 6. 12. 2014 Doba čtení: 2 minuty
„Přestala jsem muslimy nenávidět,“ říká buddhistka z Myanmaru
© Archiv Člověka v tísni

Soužití mezi buddhisty a muslimy vytváří v Myanmaru napětí již několik desetiletí. Radikální extrémisté z buddhistické většiny šířit o islámské minoritě nenávistné pomluvy a předsudky, které nezřídka vyústí v otevřený konflikt a násilí. Člověk v tísni se to snaží podporou místních nevládních organizací zvrátit.

Nic jiného než nenávist vůči muslimům jsem neznala

Nejzarytější ve svých názorech bývají negramotní. „Nejdřív jsme muslimy, kterým říkáme Ka Lar, nenáviděli. Když navštívili naši vesnici, nechtěli jsme je přijmout,“ vzpomíná na své předsudky Ma Aye Hlaing, dívka z vesnice Lawe Hack v jižním Šanském státě. V chudých oblastech se předsudky šíří rychle. Mnoho mladých lidí z odlehlých oblastí bylo vychováno ve stereotypech o různých etnických a náboženských skupinách. Ma Aye Hlaing předtím, než se setkala s nevládní organizaci Treasure Land Development Association (TLDA), nic jiného neznala.

Organizace TLDA pořádá různá školení pro mladé lidi. Jejich projekt „Život v míru a harmonii pro mládež“ financuje Člověk v tísni, čímž se snaží přispět ke změně myšlení místních. Mladí vesničané, kteří se projektu účastní, získávají povědomí o lidských právech, pracovním právu, právech žen a dětí, právech menšin a svobodě vyznání. Snaží se zbavit předpojatosti a diskriminace z důvodu rasy, náboženství nebo víry. „Po absolvování kurzu znám jiné hodnoty a práva. Máme teď muslimské přátele. Přestali jsme Ka Lar nenávidět,“ říká Ma Aye Hlaing.

Pocítil jsem úlevu, říká homosexuál

Absolventi jednají jako zprostředkovatelé obsahu kurzu ve své komunitě. Musí se o své znalosti podělit nejméně s desíti rodinami. Jeden z účastníků ze sousední vesnice, Ma Thaw Thaw, je školením nadšen, ale ví, že je to jen začátek. „Měl jsem sezení s více rodinami, než bylo povinné. Musíme však pokrýt i sousední vesnice. Naše mládež je cestou ke změně.“

Anonymní homosexuální účastník z obce Pyay v okrese Bago pocítil po absolvování kurzu úlevu. „Diskriminovali mě kvůli mé orientaci i kvůli mé víře. Nejhorší to bylo v práci. Díky, kurzu dokážu prosazovat svá práva v pracovním i duchovním životě. Díky, otevřelo nám to oči.“

Autor: Jan Blinka