České humanitární organizace loni pomohly téměř 880 tisícům Ukrajinců. Vláda chce další pomoc sužované zemi seškrtat na nulu

Humanitární pomoc od českého státu má ale klesnout prakticky na nulu. Organizace proto v dopise vyzvaly českou vládu a premiéra Andreje Babiše, aby přehodnotil plánované škrty na humanitární, stabilizační a rekonstrukční podporu Ukrajiny ve výši půl miliardy korun. Zodpovědnou vládní politiku nemohou podle nich samy organizace nahradit z peněz od jednotlivců a firem.

 Od akutní pomoci k obnově infrastruktury

Rok 2025 byl pro Ukrajinu obdobím intenzivních bojů a systematického ničení energetické infrastruktury ze strany Ruska. Neustálé útoky na teplárny, teplovody, elektrárny a vodovody citelně zhoršily životní podmínky milionů lidí. Dodávky humanitární pomoci jsou kvůli častějšímu používání FPV dronů čím dál nebezpečnější. Přesto české a v Česku působící mezinárodní organizace zůstávají jedněmi z největších poskytovatelů pomoci v zemi.

Pomoc se postupně přesouvá od akutních distribucí k velkým infrastrukturním projektům. České organizace financovaly opravy tepláren a teplovodů, vyhloubily pět vodních vrtů, instalovaly vodárenskou věž a sedm systémů na čištění vody. Přístup k bezpečné pitné vodě získalo 156 572 osob, pomoc na přečkání zimy 113 146 lidí. Organizace pomohly s opravami 5 115 domů a bytů, rekonstrukcí 49 zdravotnických zařízení, dodaly na místo 500 generátorů nebo darovaly 96 sanitek a dalších vozů. „V loňském roce jsme společně zajistili dodávku pitné vody a tepla pro tisíce lidí a obnovili spojení se světem v odlehlých vesnicích díky 31 linkám sociální dopravy,“ říká ředitelka ADRA Miroslava Čančíková Illetšková.

Práce u frontové linie

Řada českých organizací pracuje přímo u frontové linie – v regionech Charkov, Cherson, Doněck, Sumy, Záporoží či Mykolajiv. Věnují se zvláště starým lidem, nemocným, osobám s postižením a těm, kteří odmítají opustit domovy. Lékaři bez hranic lidem poskytli jen prostřednictvím mobilních klinik přes 45 tisíc zdravotních vyšetření a ukrajinským nemocnicím darovali materiál a léky v hodnotě téměř 34 milionů korun. „Lékaři bez hranic museli od roku 2022 opustit sedm nemocnic a kvůli dronovým útokům zhruba 20 míst, kam pravidelně jezdili s mobilními klinikami v Doněcké, Charkovské a Dněpropetrovské oblasti,“ říká Sylva Horáková, ředitelka české kanceláře Lékařů bez hranic.

CARE zajistila díky programu MEDEVAC Ministerstva vnitra ČR zdravotnickou pomoc pro dva tisíce většinou starších pacientů v Doněcké oblasti, Charita Česká republika rekonstruovala a vybavila 6 rehabilitačních oddělení v Dnipropetrovské oblasti. Koridor UA dodával protidronové sítě či evakuační batohy. „Za čtyři roky od začátku války jsme z malé skupinky vyrostli v organizaci, která ve velkém pružně pomáhá tam, kde to je nejvíc potřeba,“ říká ředitel Koridoru UA Matouš Bláha. Člověk v tísni pomohl s opravami 4 715 domovů a poskytl 8 612 lidem materiál na akutní opravy po ostřelování.

Organizace současně myslí na budoucnost země – Diakonie ČCE staví v Poltavské oblasti 50 modulárních domů pro vysídlené osoby. „V příštím roce také postavíme v Poltavské oblasti padesát modulárních domů pro až sto padesát osob. Domy bude možné v případě nutnosti přesunout do bezpečnějších oblastí,“ říká Dalibor Hála, mluvčí Diakonie ČCE. NESEHNUTÍ prostřednictvím iniciativy Slunce pro Ukrajinu instalovalo ve více než 20 městech solární elektrárny, které zajišťují elektřinu při výpadcích způsobených bombardováním. Člověk v tísni pomohl 20 tisícům školáků stavbou protileteckých krytů ve 27 školách poblíž frontové linie či digitálních vzdělávacích center. 

Psychologickou pomoc pak získalo 66 tisíc osob. ADRA provozuje 31 bezplatných autobusových linek v devíti regionech. Paměť národa dodala přes 13 500 neprůstřelných vest, 95 sanitek a stovky generátorů. „Při minulé předávce v Kyjevě k nám přišel zraněný voják na protézách a poděkoval nám za turnikety, které zastavily krvácení, a za helmu, která mu zachránila život. To jsou přesně okamžiky, kdy si uvědomíme, že každá naše cesta má smysl,“ říká Martin Ocknecht, vedoucí sbírky Paměti národa.

Podpora lidských práv a médií

České organizace podporují místní lidskoprávní nebo novinářské organizace. Člověk v tísni udělil 52 grantů, díky kterým byly zmapovány tisíce případů válečných zločinů pro mezinárodní soudní procesy – od útoků na civilisty přes unášení dětí po dronový teror proti obyvatelům Chersonu. Organizace rovněž financuje tajnou online výuku dětí na okupovaných územích, aby zůstaly v ukrajinském vzdělávacím systému. Po loňském zmrazení amerického financování pomohla nahradit výpadek prostředků dvaceti celostátních a regionálních redakcí, jejichž rozpočty závisely na amerických donorech až z osmdesáti procent. Více než sedmdesáti novinářům a aktivistům zajistila psychologickou podporu včetně stovek individuálních konzultací.

Environmentální pomoc

Arnika působí na Ukrajině od roku 2017 a provozuje občanskou síť monitoringu ovzduší EcoCity s více než 700 stanicemi – jednu z nejrozsáhlejších v Evropě. Analyzuje ekologické škody války, včetně toxických látek v sedimentech zničené Kachovské přehrady. Identifikovala téměř 100 silně znečištěných lokalit a vytvořila mapy environmentálních rizik pro 30 obcí. „Síť EcoCity je pro ukrajinské občany v podstatě jediným zdrojem informací o stavu ovzduší. Během konfliktu plní i funkci civilní obrany – stanice dokáží upozornit na nebezpečné látky i radiaci," říká koordinátorka projektů Arniky Marcela Černochová.

Pomoc ukrajinským uprchlíkům v Česku

V Česku je k únoru 2026 evidováno přes 398 tisíc osob ukrajinské národnosti s dočasnou ochranou. Organizace v rámci Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR od začátku války poskytly odhadem téměř 2 miliony úkonů – pomohly mimo jiné odhadem alespoň 41 000 lidem se vzděláním a odhadem alespoň 70 000 s ubytováním. Pomáhají s jejich integrací, od vyřizování pobytu přes zaměstnání po psychosociální podporu.

Ukrajinští uprchlíci se stali přínosem pro českou ekonomiku – pracuje 8 z 10 ekonomicky aktivních, celkem 172 tisíc lidí. Příjmy státu z jejich daní a odvodů dosáhly podle MPSV 8,2 miliardy Kč, výdaje na jejich podporu 3,9 miliardy.

Konsorcium přesto pozoruje rostoucí negativní jevy: mnoho uprchlíků pracuje pod úrovní své kvalifikace kvůli jazykovým bariérám, složitému uznávání vzdělání, nedostatku informací i omezené podpoře zaměstnavatelů, přičemž část z nich se vlivem různých faktorů pohybuje v šedé ekonomice, jsou vystaveni pracovnímu vykořisťování a obcházení pracovního práva, což poškozuje i veřejné finance.

Zvláštní dlouhodobý pobyt, dostupný od roku 2025 ekonomicky soběstačným osobám na pět let, získalo jen 13 738 držitelů dočasné ochrany. I pro rok 2026 zůstávají podmínky nastavené stejně, většina uprchlíků i po čtyřech letech války má jen nejistý pobytový status.

Situaci dále zhoršila novela z července 2025, která místo pracovní schopnosti posuzuje míru soběstačnosti, čímž připravuje o status zranitelné osoby i některé lidi se zdravotním postižením. Ti sice zvládají základní sebeobsluhu, ale nemohou pracovat a přitom nemají nárok na vyšší humanitární dávku ani jinou sociální podporu. (Více v samostatné tiskové zprávě Konsorcia zde)

Podle organizace In IUSTITIA jsou Ukrajinci momentálně nejohroženější skupinou předsudečného násilí. Útoky podle ní zahrnují i výrazné fyzické násilí, včetně pokusu o vraždu. “V roce 2025 policie zaznamenala 43 útoků z důvodu antiukrajinské nesnášenlivosti. V roce 2025 jsme poskytli pomoc 82 lidem napadeným z důvodu jejich ukrajinské národnosti. Nepřijatelnost předsudečného násilí potvrdil i český soud v případě napadení ukrajinských seniorů a vnuka,” říká ředitelka organizace Klára Kalibová.

Humanitární organizace vyzývají vládu, aby přehodnotila škrty

Vláda v návrhu rozpočtu zcela ruší Program humanitární, stabilizační a rekonstrukční pomoci Ukrajině (500 milionů korun). Škrty přicházejí ve chvíli, kdy Rusko systematicky ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu a miliony lidí nemají teplo ani pitnou vodu. Zastavena bude pomoc, která šla například na opravy rozvodů tepla a elektrických sítí, stavbu školních krytů u fronty, mobilní úpravny vody i program MEDEVAC na léčbu těžce zraněných civilistů.

Pomoc Ukrajině je investice do bezpečnosti celého regionu; její zastavení zvyšuje riziko destabilizace a migračního tlaku. Česko přitom už dnes patří v EU k zemím s nejnižšími výdaji na humanitární pomoc a 74 % Čechů ji podle průzkumu STEM podporuje. Organizace vyzývají vládu, aby škrty přehodnotila a vrátila klíčové položky na úroveň původního rozpočtu. Zodpovědnou vládní politiku nemohou podle nich samy organizace nahradit z peněz od jednotlivců a firem.

Přečtětě si více o naší práci na Ukrajině.