Je tomu patnáct let, co Václav Havel předal cenu Homo Homini Alesi Bjalackému z lidskoprávní organizace Vjasna. Český prezident tehdy zmínil svou víru, že pro Bělorusy vše brzy dobře dopadne. Bohužel se tak nestalo.
Bělorusové po volbách v roce 2020 znovu protestovali proti stávajícímu režimu, ale k žádné změně nedošlo. I když skupinky protestujících stále pravidelně vycházejí o nedělích do ulic, atmosféra je jiná než těsně po volbách, kdy země zdánlivě stála na prahu změny. Zločinný režim nepadl, naopak zdůrazňuje svoji mocenskou převahu. Soudy už řadu měsíců posílají protestující za mříže, a to na několik let.
Václav Havel: „Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne."
Obviňují je z organizování veřejných nepokojů, z urážek veřejných činitelů a násilí vůči příslušníkům bezpečnostních složek. Ve skutečnosti jsou protestující často postihováni za to, že na internetu živě vysílali záběry z demonstrace anebo zdokumentovali bezpráví, když proti lidem brutálně zasáhla zvláštní jednotka OMON. Do protestů se zapojili lidé napříč společností. Mezi občanskými aktivisty jsou donedávna apolitičtí podnikatelé, advokáti, sportovci i dělníci. Mnozí z nich jsou nebo byli za mřížemi, prošli či procházejí mučením. Proto jsme například v zemi v roce 2020 proškolili 72 expertů o mezinárodně uznávaných standardech dokumentace mučení.
Všichni tito aktivisté a obránci lidských práv po celém světě si zaslouží náš velký obdiv a podporu, protože jak řekl Václav Havel: „Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne."
Proto v Bělorusku pomáháme. Podporujeme běloruskou občanskou společnost, poskytujeme psychologickou, advokační a finanční pomoc jednotlivcům, spolupracujeme s běloruskými organizacemi i jednotlivci působícími v zahraničí.
A svou podporu tamním utlačovaným nikdy nevzdáme.
