S prosbou o doučování třináctiletého Patrika se na nás obrátila jeho škola. Patrik žije jen se svým otcem a ve škole se dlouhodobě trápil. Zažíval šikanu a šestou třídu zakončil se dvěma pětkami na vysvědčení. Reparát sice zvládl, v sedmé třídě pro něj ale školní nároky zůstávaly velmi náročné.
Zároveň ovšem bylo vidět, že ho baví praktické a manuální činnosti. Dokázal se při nich soustředit, byl šikovný a měl radost z toho, co vlastníma rukama vytvořil. Po domluvě s otcem jsme ho proto přihlásili do kroužku Malý kutil a uhradili mu účast. Patrika kroužek nadchl a brzy nám s radostí ukazoval výsledky své práce.
Hledali jsme cestu, jak mu lépe nastavit podporu i ve škole. Obrátili jsme se na pedagogicko-psychologickou poradnu, která Patrika vyšetřila a doporučila jeho přeřazení do speciální třídy. Po jarních prázdninách do ní nastoupil.
Změna se projevila velmi rychle. Patrik je ve škole spokojenější, učivo zvládá lépe a mezi spolužáky si našel nové kamarády. Z dříve zakřiknutého chlapce je usměvavý kluk. Patrik našel prostředí, ve kterém může být úspěšný, a to je nejlepší základ pro to, aby ho učení bavilo i dál.
