Vyhraná bitva
Publikováno: 15. 12. 2015 Doba čtení: 3 minuty
Posláním terénních pracovníků na naší kladenské pobočce Člověka v tísni je poskytovat pomoc a poradenství lidem v tíživé životní situaci. Často je třeba, aby se pracovník v problémech člověka, který přijde žádat o pomoc, rychle zorientoval a ihned reagoval. Okamžitá reakce a řešení vzniklého problému byla třeba právě i v případě paní Jany.
Paní Jana žije v městském bytě se svým manželem a třemi dětmi již několik let. Před časem její manžel přišel o práci a od té doby se rodina začala zadlužovat. Obrátila se proto na terénní pracovnici Člověka v tísni. Bohužel až v době, kdy již dostali výpověď z nájmu bytu, a dluh na nájemném dosahoval k dvaceti tisícům korun. Hrozilo tak, že celá rodina přijde velmi rychle o bydlení.
Vzhledem k vážnosti situace bylo třeba se v problému rychle zorientovat a společně s paní Janou vymyslet řešení. Po úvodní konzultaci se ukázalo, že rodina má dluhů více a neví, co dříve splácet. Některé dopisy od věřitelů a exekutorů se dokonce zdráhají otevírat z obavy, jaký dluh se opět vynoří. Paní Jana byla ze svých problémů tak paralyzovaná, že je téměř vůbec neřešila několik měsíců.
Terénní pracovnice Janě pomohla s rodinným rozpočtem, společně určily, co je třeba začít splácet a podpořila ji v aktivním řešení situace. Vzhledem k tomu, že se paní Jana rozhodla řešit svou bytovou situaci poměrně pozdě, bylo třeba se v záležitosti výpovědi obrátit na soud. S pomocí terénní pracovnice podaly k soudu žalobu na neplatnost výpovědi z nájmu bytu. Bylo ale také nezbytné, aby začala platit pravidelně nájemné a poplatky spojené s bydlením a zároveň začít hradit dluh. I tak však byla paní Jana připravována na situaci, že o byt může přijít. Šance, že by soud vyhrála, nebyla příliš velká.
Reálná hrozba ztráty bytu paní Janu nastartovala k aktivnímu řešení. K příjmu matky na rodičovské dovolené si začala přivydělávat úklidem, s pomocí terénní pracovnice si vyřídila příspěvek na bydlení. Manželovi paní Jany se sice nepodařilo najít stálou práci, ale do rodinného rozpočtu se snažil přispívat alespoň příjmem z příležitostných brigád. Jana si neuměla představit, že s rodinou skončí například v jedné z kladenských ubytoven.
Téměř po roce od podání žaloby se konalo soudní jednání. Paní Janě se za tu dobu podařilo hradit pravidelně nájemné, dluh se tak nenavyšoval a splatila také i část dluhu za nájemné. Pracovnice paní Janu doprovodila na soudní jednání, snažila se jí podpořit, protože byla velice nervózní. Na rozsudek si Jana musela počkat. Asi po měsíci přiběhla za pracovnicí v slzách a s ještě s nerozlepenou obálkou od soudu. Stalo se to, co nikdo moc neočekával. Jana byla „odměněna“ za svou snahu a soudní jednání vyhrála, v bytě tak mohla s rodinou zůstat!
Tato zkušenost byla velkým ponaučením. Celá rodina ví, že nemají zcela vyhráno, s dluhy se budou muset potýkat ještě dlouho, ale nyní už jsou schopní vzít věci za správný konec.