Denis měl jít na učňák, dnes studuje vysokou školu. Proč se podpora vzdělání znevýhodněných dětí vyplatí

Publikováno: 9. 10. 2026 Doba čtení: 5 minut

Rozdíly ve školních výsledcích mezi dětmi z bohatších a chudších rodin patří v Česku k největším v Evropské unii. Denis vyrostl ve vyloučené lokalitě a dnes studuje vysokou školu. Že se mu to podařilo, není samozřejmost. Pomohlo mu doučování, stipendium i příprava na maturitu. Taková podpora se vyplatí i státu. Podle odhadů PAQ Research a IDEA může lepší vzdělání nejslabších žáků přinést Česku v příštích 80 letech každý rok 18 miliard korun.

Denis měl jít na učňák, dnes studuje vysokou školu. Proč se podpora vzdělání znevýhodněných dětí vyplatí
© Foto: archiv pracoviště

Jak se dítě z vyloučené lokality dostane na vysokou školu?

Dítě z vyloučené lokality se na střední nebo vysokou školu může dostat, když má vhodnou a cílenou podporu. Patří mezi ni doučování, pomoc s výběrem školy a přípravou na přijímačky nebo maturitu a často i pomůcky a peníze na studium. Tam, kde rodina takovou oporu dát nemůže, musí ji dítěti zajistit někdo jiný. Denis (jméno je změněno) ví z vlastní zkušenosti, jak těžké je bez ní studovat.

„Škola mně docela šla a chtěl jsem studovat. Pro rodiče to ale nepřicházelo v úvahu," vysvětluje Denis. Přestože se dostal na střední školu s maturitou, rodiče trvali na tom, že jediná cesta je výuční obor.

„Na učňáku mě to ale strašně nebavilo, tak jsem po dvou měsících odešel," dodává. Nakonec přešel na střední školu, kterou původně chtěl studovat. „Když rodiče viděli, jak jsem spokojený, začali mě nakonec ve studiu podporovat," říká Denis.

Maminka pečuje o jeho sestru a nedaří se jí skloubit péči s prací, tatínek má dlouhodobé zdravotní potíže. Jako školák chodil Denis rád do našeho nízkoprahového klubu, kde se zapojil do volnočasových aktivit a získal doučování zdarma. 

Se znevýhodněnými dětmi pracujeme pravidelně v nízkoprahových klubech. (© Člověk v tísni)

Rodina nemá moc peněz, a tak od nás dnes dostává také stipendium, bez kterého by studovat nemohl. Pomohli jsme mu i s přípravou na maturitu. Studuje bakalářský program zdravotnický záchranář, a když může, přivydělává si na brigádách.

Díky sbírce Lepší škola pro všechny můžete takovou oporu dát i dalším dětem.

Vyplatí se státu investovat do vzdělání znevýhodněných dětí?

Vyplatí, i když to na první pohled vypadá jako výdaj, který se nevrátí. Podle PAQ Research se z každé koruny, kterou stát vloží do vyrovnávání nerovností u nejmenších dětí, vrátí tři až čtyři.

Rozdíl se projeví i v dospělosti. Člověk, který dokončí alespoň střední školu, odvede za život do veřejných rozpočtů v průměru o 2,3 až 2,8 milionu korun víc než ten, kdo skončí jen se základním vzděláním. Program na podporu studia se proto státu zaplatí už tehdy, když pomůže dokončit střední školu dvěma až čtyřem procentům účastníků programu (při nákladech 50 000 korun na žáka ročně).

Na úrovni celé země odhadují PAQ Research a IDEA při CERGE-EI, že lepší vzdělání nejslabších žáků může Česku v příštích 80 letech každý rok přinést 18 miliard korun.

Nejde jen o peníze. Kdo dokončí školu, má větší šanci najít práci, která ho uživí a baví. Zároveň může inspirovat a podpořit ve vzdělání své okolí a v budoucnu i vlastní děti. „Chci, aby mohli studovat všichni, kdo chtějí, bez ohledu na to, co říkají jejich rodiče. Proto s kamarády obcházíme místní základky, abychom děti inspirovali a ony se nebály zkusit střední školu," říká Denis.

V nízkoprahových klubech všestranně rozvíjíme dětské dovednosti. (© Člověk v tísni)

Kde vznikají nerovnosti ve vzdělávání?

Nerovnosti ve vzdělání začínají už před nástupem do školy a znovu se projeví u přijímaček na střední školu. Dva roky ve školce zásadně zvyšují šanci znevýhodněného dítěte, že skončí v běžné základní škole, a ne ve speciální nebo praktické. Podle PAQ Research se šance zvýší z 84 na 94 %. Platí to i tehdy, když porovnáme děti, které žijí ve stejném místě a jejichž rodiče mají stejné vzdělání.

„V Česku ale pořád existují oblasti, kde do školky nechodí ani osmdesát procent dětí ve věku tři až pět let. To je pak znevýhodňuje po zbytek života. Když rodinám pomůžeme dítě do školky dostat, dáváme mu pevný základ, který by jinak jen těžko získalo," říká Jan Zeman z PAQ Research.

Druhý zlom přichází při výběru střední školy. Maturitní obor volí jako první prioritu 86 až 91 % žáků, jejichž rodiče mají maturitu nebo vysokou školu, ale jen 57 % žáků, jejichž rodiče maturitu nemají. Rodiče bez maturity také zhruba třikrát častěji nerozumí tomu, jak přijímací řízení funguje.

Co je Lepší škola pro všechny a proč ji děláme?

Lepší škola pro všechny je naše sbírka na podporu dětí, které mají ve vzdělávání těžší start. Doma jim často chybí někdo, kdo by jim pomohl s učením, s výběrem školy nebo s přijímačkami. My jim takovou oporu pomáháme zajistit.

Ve školním roce 2025/2026 jsme podpořili 2 700 dětí a mladých lidí:

  • 270 dětí docházelo do našich předškolních klubů nebo jsme s nimi pracovali doma
  • 1 200 dětí jsme doučovali a připravovali na opravné nebo přijímací zkoušky
  • 550 dětem jsme pomáhali s výběrem oboru, během studia a při přípravě na závěrečné zkoušky nebo maturitu
  • 690 dětí a mladých chodilo do našich osmi nízkoprahových klubů

Na přijímačky na střední školu se s naší pomocí připravovalo 100 dětí a 90 z nich uspělo. Mnohé z nich tak překonaly svoje očekávání. Pomozte nám pomáhat dalším dětem.

Časté otázky

Co znamená znevýhodněné dítě?

Je to dítě z rodiny, která řeší náročnou životní situaci, například chudobu, dluhy, nevyhovující bydlení nebo to, že rodiče mají jen základní vzdělání. Takovým dětem doma často chybí čas, energie, peníze a klid na učení. Ve škole to pak dohánějí hůř než děti, které mají oporu.

Proč mají děti z vyloučených lokalit ve škole těžší start?

Nerovnosti začínají už před školou a znovu se projeví u přijímaček. Rodiče s nižším vzděláním hůř znají přijímací systém a méně často si mohou dovolit placenou přípravu. V některých oblastech navíc do školky nechodí ani osmdesát procent dětí. Podle PAQ Research volí maturitní obor jako první prioritu 86 až 91 % žáků s maturitními nebo vysokoškolskými rodiči, ale jen 57 % žáků, jejichž rodiče maturitu nemají.

Za jak dlouho se investice do vzdělání vrátí?

Až za desítky let. Společenské a sociální dopady projeví dříve, výraznější ekonomické zhruba za 30 let.

Na co se použije můj dar?

Ze sbírky Lepší škola pro všechny platíme doučování, nízkoprahové kluby, předškolní přípravu, pomoc s výběrem střední školy a kurzy pro učitele. Ve školním roce 2025/2026 jsme takto podpořili 2 700 dětí a mladých lidí.

Mohu dětem pomoci i jinak než penězi?

Můžete se stát dobrovolníkem a doučovat. V minulém školním roce nám s doučováním pomáhalo 350 dobrovolnic a dobrovolníků. Jak se přidat, najdete na doucujte.cz.

Autor: Člověk v tísni

Související články