Eda je velký bojovník. Potřeboval jen ujistit, že to zvládne
Publikováno: 10. 9. 2024 Doba čtení: 2 minutyS Edou jsme se seznámili před třemi lety, krátce po jeho odchodu z prvního ročníku odborného učiliště. Byl tehdy evidován na úřadu práce a působil velmi zakřiknutě – zdráhal se mluvit a často mu trvalo i několik minut, než vstoupil do kanceláře. „Docházel ke kolegyni v rámci kariérního a pracovního poradenství. Před vstupem často nakukoval pouze škvírou, než zaťukal,“ vypráví Anna Škrípalová, která s ním v minulém roce pracovala. Důvodem jeho úzkostí byla pravděpodobně zkušenost se šikanou.
Eda nemá jednoduchou rodinnou situaci. Bydlí s babičkou, stýká se i s tetou, ale s rodiči nekomunikuje a nechce o nich mluvit. „Jeho rodinný kruh je tedy poměrně úzký a nestačil k tomu, aby mu při vstupu do dospělého života poskytl dostatečnou podporu. I proto Eda možná nezvládl nápor, který se na něho navalil, když ho ostatní spolužáci při nástupu na střední školu nevzali mezi sebe a začali ho šikanovat. Eda tehdy ze školy odešel a návrat odmítl. Poslední dva roky jsme o něm neslyšeli. Až se vloni, z ničeho nic, ve svých dvaceti letech, se objevil veselý ve dveřích naší kanceláře s tím, že by potřeboval pomoc s matematikou,“ popsala Škrípalová.
Eda neřekl, co ho přimělo vrátit se zpět do školy, kde k tomu vzal odvahu ani to, jak se mu podařilo zvládnout vyřídit všechny náležitosti. Ze srovnávacích zkoušek měl ale dobré výsledky a podařilo se mu se dostat do druháku. I přes strach z návratu do kolektivu a nedostatku zkušeností se tak za pomoci naší pracovnice vrátil do boje.
Distanční výuka Edovi prospěla
Jediný předmět, se kterým měl ve svém oboru truhlář čalouník Eda vážné problémy, byla matematika. Na začátku mu chyběly naprosté základy, ale ani teď nezvládá matematiku bez obtíží. I přesto se ale během naší spolupráce v lecčem zlepšil. Od ředitele učiliště jsme dostali děkovný dopis za to, že jsme Edovi nabídli podporu. Hlavní zásluha je ale Edova – bez jeho motivace a vůle by bylo naše úsilí zbytečné.
„Je to velký bojovník. Potřeboval ujistit, že návrat do školy zvládne. Umí si říct, co potřebuje, ví, kde si co vytisknout, komunikuje s učiteli. Projevuje nesmírnou snahu studium dotáhnout. Věřím, že se mu to podaří, když navíc zvládl i letošní náročný covidový rok,“ říká Škrípalová a dodává, že online výuka pro Edu ale nutně nebyla jen na škodu: „Eda se kolektivu obával, a tak mu ta distanční forma výuky možná vlastně pomohla. Když se pak v červnu otevřely školy, přišel mi říct, že je všechno super. Že mají praktickou výuku, že ho kluci berou a že ve třídě mají dokonce holku, která je bezvadná. Potřeboval slyšet, že je dobré dát návratu do školy šanci. A že na to nebude sám.“