Nový film o roce 1989 sklízí úspěch u diváků
Publikováno: 1. 12. 2014 Doba čtení: 3 minuty
Nový dokumentární snímek Karla Strachoty 1989: Z deníku Ivany A., který popisuje poslední rok komunistického Československa pohledem středoškolačky, se setkal s velice pozitivními ohlasy diváků. Společnost Člověk v tísni ho promítala v listopadu během Příběhů bezpráví – měsíce filmu na školách, kterého se letos zúčastnilo 686 základních i středních škol z celé České republiky. Veřejné projekce probíhaly také ve venkovním kině na Jungmannově náměstí v Praze, v klubech a kavárnách po celé zemi; za hranicemi pak v Bratislavě a v Bruselu.
„Studenti reagují na film výborně. Zmiňují, že konečně mají obrázek, jak to bylo a jak jednotlivé události šly po sobě, že byl vynikající nápad propojit dobové ukázky s postavou vrstevnice, do níž se dokáží rychle vžít. Vnímají tak absurditu některých situací, bezvýchodnost jiných, naději a radost, kterou přináší sametová revoluce. Studenti umí být kritičtí a někdy i nevděční, ale během diskuze po filmu jsem nezaznamenala jediný kritický názor, naopak chválu a nadšení,“ říká Jana Galgociová, učitelka dějepisu na Gymnáziu Polička.
Film se kromě škol promítal také pro veřejnost během Festivalu Svobody po celé České republice. „Snímek se mi líbí z několika důvodů. Poměry v komunistickém Československu jsou popsány z pohledu dospívajícího člověka. Vypravěčka je “obyčejná” holka se zdravým rozumem a citem. Nic víc není k odhalování absurdit a lží tehdejší moci třeba. Vyprávění popisuje poslední rok (doufejme) vlády komunistů v této zemi a obsahuje to, co je potřeba vědět k tomu, aby si člověk, který je nezažil, nepřál jejich návrat. Způsob vyprávění je věrohodný, poutavý, má humor i přesnost detailu,“ hodnotí film režisér Petr Nikolaev.
V zahraničí dokument zhlédli politici a úředníci Evropského parlamentu v Bruselu a publikum na Slovensku. Projekce uskutečnila slovenská pobočka Člověka v tísni a Nadácia Milana Šimečku. Snímek je ode dneška po celý prosinec veřejnosti přístupný na webu jsns.cz.
Projekt Příběhy bezpráví – měsíc filmu na školách se letos tematicky věnoval 25. výročí sametové revoluce. Pedagogové měli na výběr ze tří dokumentárních filmů (1989: Z deníku Ivany A. Karla Strachoty, Nikomu jsem neublížil od Pavla Křemena a snímek Petr Jančárka Václav Havel: Praha – Hrad), které reflektují předlistopadové období, samotný rok 1989 i porevoluční vývoj ze zákulisí prezidentské kanceláře Václava Havla. Na projekce ihned navazuje beseda s hostem a i tentokrát se na školách vystřídaly zajímavé osobnosti, s nimiž mohli žáci debatovat: například studentští vůdci sametové revoluce – Šimon Pánek a Jan Potměšil, zpěvačka undergroundové skupiny Půlnoc Michaela Němcová, bývalí českoslovenští disidenti Tomáš Hradílek, František Čuňas Stárek, Jan Ruml nebo fotograf Jiří Hanke.
„Jubilejní 10. ročník projektu potvrdil naši dosavadní zkušenost. Kombinace projekce vhodně zvoleného filmu a následná debata je dobrá forma, která pomáhá mladým lidem ve skládání obrazu doby, kterou nezažili, která ale zásadně jejich životy ovlivňovala a ovlivňuje. Mladí lidé se často ptají na současnost, resp. její vztah k předlistopadové době, na vyrovnávání se s komunistickou minulostí, na lustrace, zákaz komunistické strany apod. Při debatách často zaznívali velmi kritické komentáře studentů k nedávným výrokům prezidenta republiky,“ doplňuje Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách, který projekt Příběhy bezpráví organizuje.
Školy se letos do Měsíce filmu na školách mohli kromě klasických projekcí a besed s pamětníky, historiky nebo filmaři, zapojit novou formou, a to prostřednictvím projektu Naše revoluce. Učitelé společně s žáky na 60 školách pátrali po příbězích sametové revoluce ve své obci, zjišťovali, kdy a jak začala, hledali dobové fotografie či novinové články. To vše nyní sdílejí prostřednictvím webové mapové aplikace. „Studenti museli být sami aktivní a vstoupit do dialogu s pamětníky. Na konci projektu byli schopni formulovat, jak se minulé události odrážejí v současnosti a co sametová revoluce naší společnosti přinesla. Vůbec si neuměli představit, že dříve byly uzavřené hranice, nesvoboda, cenzura na školách nebo nedostatek zboží v obchodech. Pro mě jako pedagoga je důležité, že děti poznávají naši historii skrze živou paměť, která se předává verbálně a sdílením,“ říká dějepisář Luboš Hodný z Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové.
Kontakt:
Karel Strachota – ředitel programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni
777 787 930, karel.strachota@jsns.cz
Filip Šebek – mediální koordinátor projektu Příběhy bezpráví
776 160 952, filip.sebek@jedensvet.cz