Světový humanitární den 2026: O život jde především místním humanitárním pracovníkům a hrozby rostou

Díky humanitárním pracovníkům a pracovnicím se dostane včasná a potřebná pomoc k ohroženým komunitám, ze kterých samotní humanitární pracovníci často přímo pochází. A podle aktuálních dat jsou právě místní pracovníci jedni z nejohroženějších.

Podle databáze Aid Worker Security Database se v roce 2025 dostalo celosvětově do vážného nebezpečí 1187 humanitárních pracovníků a pracovnic. Loni 350 z nich přišlo o život – což představuje druhý nejvyšší počet obětí za rok v historii a zvyšuje celkový počet obětí za předchozí tři roky na více než 1 000. Kromě toho bylo v roce 2025 zraněno 322 humanitárních pracovníků, 235 bylo uneseno a 280 zadrženo nebo zatčeno státními orgány.

Geografické rozložení těchto incidentů koresponduje s obrovským rozsahem současných konfliktů. Gaza byla i v roce 2025 nejnebezpečnějším místem pro humanitární pracovníky. O život zde přišlo 186 lidí, z toho 68 % úmrtí bylo způsobeno leteckými útoky. V Súdánu vyústil eskalující konflikt v rekordní počet 71 obětí. Většina z nich zahynula v důsledku střelby z ručních zbraní. V Demokratické republice Kongo se počet násilných incidentů meziročně zdvojnásobil, zatímco v Ukrajině došlo k výraznému nárůstu úmrtí v důsledku rozšíření války s využitím dronů. Vysoká míra násilí namířeného proti humanitárním pracovníkům byla zaznamenána také v Jižním Súdánu, Sýrii, Etiopii, na Haiti, v Čadu a Kamerunu.

Pomoc místních místním

Nebezpečí, kterému čelí humanitární pracovníci a pracovnice, kteří podporují lidi v těžké situaci a v nestabilních podmínkách, je obrovské. My působíme v šesti z deseti výše zmíněných zemí přímo nebo spolupracujeme s místními partnery. Kromě toho máme kolegy v řadě dalších zemí, kde je bezpečnostní situace nestabilní. Je pro nás důležité, aby pomoc na místě poskytovali primárně pracovníci a pracovnice z dané komunity a země. Proto víme, že jakýkoli útok na humanitární pracovníky je přímým útokem na jejich komunitu.

Titulky v médiích často zdůrazňují globální humanitární úsilí, ale neúměrně vysokou část rizika nesou především místní humanitární pracovníci a pracovnice. Místní zaměstnanci představují nejvyšší podíl pracovníků v první linii v rizikových oblastech. Působí ve svých komunitách, jsou prvními, kdo reagují během krizí, a často zůstávají vystaveni nebezpečí během aktivního konfliktu ještě dlouho poté, co byl mezinárodní personál evakuován.

Proto jsou to především oni, kdo čelí riziku úmrtí, únosů a zatčení. Místa, kde k násilným útokům dochází, ještě více ilustrují jejich extrémní zranitelnost: v roce 2025 se odehrálo 27 % všech násilných incidentů na silnicích, což vystavovalo místní týmy nebezpečí přepadení a častým kontrolám na stanovištích. Navíc se počet únosů provedených nestátními ozbrojenými skupinami a zločineckými organizacemi téměř zdvojnásobil na 235.

Práce v prostředí, kde panuje všudypřítomná nejistota, vyžaduje velkou míru přizpůsobivosti. V Ukrajině a v Sýrii zajišťují naši kolegové nouzové opravy přístřeší, čistou vodu, palivo na vytápění, přímou finanční pomoc a psychosociální podporu pro vysídlené rodiny. V Demokratické republice Kongo, Súdánu a Etiopii se naše týmy vypořádávají s nedostatkem kvalitního jídla i podvýživou. Doručují základní potraviny, podporují zemědělství a opravují vodohospodářskou infrastrukturu v lokalitách, která čelí ozbrojeným konfliktům a klimatické změně zároveň. Naši kolegové a kolegyně tak zajišťují jak naléhavou humanitární pomoc, tak dlouhodobou podporu i v těchto vysoce rizikových zemích. 

Od lidských práv k humanitární činnosti

Dalším znepokojivým trendem, na který poukazují údaje z Aid Worker Security Database, je rostoucí vliv státních aktérů na omezení humanitárních operací. Počet zadržení a zatčení humanitárních pracovníků ze strany státu dosáhl minulý rok na 280 případů. Jemen, Jižní Súdán, Demokratická republika Kongo, Myanmar a Palestina představují 75 % případů zadržení ze strany státu, přičemž v samotném Jemenu se jedná téměř o třetinu (31 %).

Tento nárůst zatčení odráží tendenci státních orgánů kriminalizovat, kontrolovat a projevovat nedůvěru vůči humanitárním operacím. Vzhledem k tomu, že se 20 % násilných incidentů odehrálo v kancelářích nevládních organizací, je zřejmé, že celosvětově panuje nedostatek úcty k humanitárnímu právu a k práci humanitárních pracovníků, kteří zachraňují životy.

Těmto rizikům čelí humanitární organizace v období, kdy se celý sektor celosvětově potýká s velkými škrty ve financování, přestože se stále zvyšuje potřeba humanitární práce.

Světový den humanitární pomoci je výzvou k celosvětové solidaritě. Ocenění humanitárních pracovníků však vyžaduje mnohem více než jen symbolické uznání. U příležitosti tohoto dne požadujeme okamžitá opatření, silnou právní ochranu a podporu humanitárních pracovníků, kteří riskují své životy, aby zajistili pomoc.

Bez efektivních opatření k prosazování mezinárodního humanitárního práva a k postavení pachatelů zločinů před soud zůstává budoucnost nezávislého poskytování pomoci vážně ohrožena a humanitární pracovníci i jejich komunity budou i nadále vystaveni riziku.