Více než 33 000 lidí uprchlo před násilím z DR Kongo do Angoly. Člověk v tísni pomáhá se sanitací, hygienou a přístupem k vodě

Publikováno: 4. 9. 2017 Doba čtení: 4 minuty
Více než 33 000 lidí uprchlo před násilím z DR Kongo do Angoly. Člověk v tísni pomáhá se sanitací, hygienou a přístupem k vodě
© Foto: Člověk v tísni

Dundo, 4. září 2017 - Násilí a etnické napětí v provincii Kasai v Demokratické republice Kongo donutilo více než 32 000 Konžanů hledat bezpečí v angolské provincii Lunda Norte. Uprchlíci z Konga hovoří o ozbrojených bojích, sexuálním zneužívání a porušování základních lidských práv. Člověk v tísni působí v Angole už více než 10 let a ve třech provinciích se zaměřuje na vodu, hygienu a sanitaci, výživu, vzdělávání, zdraví a rozvoj občanské společnosti. Organizace se proto rozhodla pomoci řešit i nynější humanitární a krizi na severu země. Člověk v tísni uvolnil z humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni a na místo byli také vysláni dva humanitární pracovníci. Člověk v tísni ve spolupráci s UNICEF podporuje aktivity spojené s vodou, správnou hygienou a sanitací, které v konečném důsledku pomohou 7 200 lidí.

V nejkrizovějším období překračovalo hranice Angoly 300 až 500 uprchlíků denně. Nyní se počet utečenců snížil a denně překročí hranice 1 až 5 lidí. Důvodem je především skutečnost, že přístup ke hraničnímu přechodu je značně omezen. Lidé obvykle přicházejí pouze se základními věcmi. Přibližně 75% uprchlíků tvoří děti a ženy, které často prchají jen se základními potřebami. Padesátiletá Onode Oumama Jaqui je jednou z nich. „Mám sedm dětí a všechny se mnou uprchly do Angoly. Kongo jsme museli opustit proto, že na místě probíhá válka. Naštěstí jsme dostali povolení pro překročení hranic Angoly,“ říká žena.

Trpěli jsme hlady

„Celou dobu jsme společně s dětmi šli pěšky a nesli jsme si všechno s sebou. Šli jsme čtyři dny buší,“ popisuje cestu z oblastí bojů. „Neměli jsme žádné jídlo, doslova jsme trpěli hlady. Děti z toho hladu onemocněly a já neměla žádné léky, které bych jim mohla dát,“ dodává. Celá rodina nakonec našla útočiště v záchytném centru Cacanda v Angole, kde všichni dostali vodu a jídlo. „Najednou jsme měli kde spát a také jsme měli přístup k potřebným lékům,“ říká Onode Oumama Jaqui.

Podle OSN všichni uprchlíci nutně potřebují ochranu, léky a psychosociální asistenci, přístřeší, jídlo a základní vybavení. „Teď potřebujeme hlavně bezpečné místo, kde bychom mohli zůstat, ale jen do doby, než válka skončí. Pak už nebude takový problém v Kongu žít,“ vysvětluje Onode Oumama Jaqui. „Zůstali jsme tady, protože tu nemusím mít strach o svoje děti. Potřebujeme nějaké klidné místo, kde nebudeme trpět. Od té doby, co jsme přišli, je všechno v pořádku,“ dodává.

Až 50 000 uprchlíků z Konga

Zhoršující se bezpečnostní situace v provincii Kasai přiměla humanitární organizace, aby se začaly připravovat na situaci, kdy do Angoly uteče až 50 000 konžských uprchlíků. Už nyní žije 70 % uprchlíků mimo záchytná centra nebo uprchlický tábor. Další uprchlíci byli původně ubytováni ve dvou přeplněných záchytných centrech Cacanda a Mussungue. „Dvě záchytná centra v Cacandě a Mussunge byla kompletně vytížená a podmínky nedovolovaly humanitárním pracovníkům zajistit adekvátní pomoc,“ říká Hugo Agostinho z Člověka v tísni. Proto se humanitární partneři a angolská vláda rozhodli přemístit uprchlíky do sídla Lóvua, které leží asi 100 kilometrů od hranic s Kongem. Přemisťování začalo na začátku srpna 2017. „Okamžitě jsme se zapojili do pomoci a zároveň zjišťujeme skutečné potřeby uprchlíků. Na základě toho jsme například navrhli toalety, které budou brzo vybudovány všemi dalšími partnery v novém uprchlickém táboře,“ popisuje Hugo Agostinho.

Člověk v tísni pomůže 7 200 lidem

Organizace Člověk v tísni s podporou UNICEF využije dlouhodobé zkušenosti s vodními a sanitačními programy v Angole i v této humanitární krizi. „Pro nás je prioritním sektorem voda, sanitace a hygiena. Pomocí tréninků 20 uprchlických vesnic, kde žije celkem 7 200 lidí, správným hygienickým návykům a dalším sanitačním praktikám,“ říká Hugo Agostinho.

Během přesunu záchytných center bude zajištěno čištění a údržba stávajících zařízení, stejně jako podpora hygieny. „Budeme mít také na starosti instalaci vodních nádrží, který zajistí vysídleným rodinám přístup k nezávadné vodě na pití a vaření,“ vysvětluje Hugo Agostinho. Na místě bude zajištěn přístup k informacím o všech rizicích spojených se špatnou hygienou a také preventivních opatřeních, aby lidé co nejlépe využívali vodohospodářská a hygienická zařízení a udržovali je.

"Na tuto krizi se zapomíná a financování je naprosto nedostatečné. V současnosti je k dispozici pouhá jedna třetina požadovaných prostředků na humanitární pomoc. Člověk v tísni se svou jedenáctiletou zkušeností z oblasti bude nadále podporovat lidi v nouzi,“ říká Richard Walker, koordinátor afrických programů Člověka v tísni.

Člověk v tísni v Angole

Organizace Člověk v tísni začala v Angole působit v roce 2006. Zaměřila se na oblasti, které byly silně zasaženy konfliktem, jako například Kuemba v provincii Bié. Od té doby se projekty značně rozšířily a v současné době organizace pomáhá také v provinciích Huambo a Huíla. Zaměřuje se především na vzdělávání, zabezpečení potravy a obživy, zdraví matek a dětí, výživu, přístup k vodě a sanitaci, ochranu žen a rozvoj občanské společnosti. Všechny programy přímo zapojují místní komunitu a probíhají ve spolupráci s místními úřady, rozvíjí inovativní metody participace a zapojují i soukromý sektor.

Pro více informací kontaktujte:
Richard Walker, Koordinátor afrických programů ČvT, +420 774 260 568
Klára Jelinkova, Koordinátorka angolských programů ČvT, +420 777 980 560


Autor: Člověk v tísni

Související články