"Dobrovolnictví mi pomůže stát se profesionálem," říká Paolo, dobrovolník v gruzínském Kazbegi

Ahoj Paolo. Můžeš nám o sobě něco povědět?

Pocházím z Montereale Valcellina, malého města, které leží v severovýchodní části Itálie. Mám magisterský titul z rozvoje a mezinárodních vztahů na Univerzitě Aalborg v Dánsku a bakalářský titul z východoasijských studií z univerzity Ca’Foscari v Benátkách. Během svého magisterského studia jsem byl na mezinárodním výměnném pobytu na Doshisha University Graduate School of Global Studies v japonském Kjótu. Po dokončení studií jsem pracoval jako stážista v organizaci zabývající se snižováním rizik přírodních katastrof v Pekingu. Začátkem září jsem se připojil k misi Člověka v tísni v Gruzii jako dobrovolník.

Jsi velmi mladý, ale hodně zcestovalý. Je pro mladé Italy běžné tak hodně cestovat a zapojovat se do dobrovolnických programů? 

Myslím, že bychom měli hovořit spíše o situaci v celé Evropě, než se zaměřovat pouze na mladé lidi v Itálii. Díky růstů příležitostí studovat nebo dobrovolničit v zahraničí narůstá počet studentů, kteří se rozhodnou minimálně jeden semestr prožít v cizině. Věřím, že je to pozitivní zpráva, protože studenti, kteří se rozhodnou strávit nějaký čas mimo domov, jsou schopni prozkoumat nové země, spřátelit se s místními a vyzkoušet si nové výukové metody. Dobrovolnické a studijní zahraniční programy zahrnují například Evropský dobrovolnický servis (European Voluntary Service), iniciativu evropských dobrovolníků (EU Aid Volunteers Initiative), program ERASMUS +, Evropský sbor solidarity (European Solidarity Corps) nebo Alternativní občanskou službu (Alternative civilian service).

Jsi členem nějaké instituce nebo nevládní organizace? Pracoval jsi někdy jako dobrovolník předtím, než ses zapojil do evropského dobrovolnického programu? 

Dobrovolnictví bylo vždycky mojí velkou vášní. Pomáhal jsem čtyři roky v neziskové organizaci, která propagovala kulturní, vzdělávací a charitativní aktivity jako například veřejné sbírky, letní tábory pro děti a vzdělávací programy pro seniory. Vzhledem ke svému zájmu o eliminaci rizik katastrof a připravenost na nouzové situace jsem se v únoru 2017 stal jedním ze čtyřiceti dobrovolníků skupiny Montreale Valcellina’s Civil Protection Municipal Group, což je organizace, která se zabývá řízením krizí a nouzových situací.

Kde jsi poprvé slyšel o evropském dobrovolnickém programu (EU Aid Volunteers)? Někdo ti ho doporučil?

Poprvé jsem o programu dozvěděl prostřednictvím webu www.reliefweb.int, který je velmi užitečnou branou pro vstup do humanitární a rozvojové práce.

Můžeš nám povědět víc o svém působení dobrovolnickém programu? O čem to vlastně celé je? Jak dlouho zůstaneš v Kazbegi? Za jaké aktivity jsi zodpovědný? 

Program nabízí možnost podpořit humanitární projekty a místní kapacity evropským občanům a také dlouhodobým rezidentům v zemích Evropské unie. Zaštiťuje ho Generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu Evropské komise (ECHO).

Před začátkem mého výjezdu v srpnu jsem se účastnil dvou tréninků, konkrétně šlo o tréninkový program EU AID Volunteers v Rakouském výzkumném centru pro mír a řešení konfliktů (Austrian Study Centre for Peace and Conflict Resolution) v Stadtschlainingu a úvodního tréninku Člověka v tísni v Praze. V Kazbegi se po dobu jednoho roku (do září 2018) budu účastnit mnoha aktivit. Mezi ně patří podpora místní akční skupiny při získávání finančních prostředků na různé prospěšné aktivity a také podpora pracovníků terénního programu zaměřeného na rozvoj školství. Zapojím se rovněž do přípravy workshopů týkajících se snižování rizik katastrof a přizpůsobení se změně klimatu, a budu pomáhat vedení místní akční skupiny při komunikaci s příslušnými správními orgány.

Myslíš, že projekt dokáže naplnit tvá očekávání?

Ano, věřím, že tenhle projekt splní očekávání, která jsem měl před příchodem do Gruzie. Moje práce bude velmi rozmanitá. Myslím, že práce po boku členů místní akční skupiny v Kazbegi je výbornou příležitostí pro rozvoj mých schopností a zvládání velkých výzev. Pomůže mi to stát se profesionálem.

Jaký je tvůj první dojem z Kazbegi a Gruzie?

Žiji v Gruzii méně než měsíc, ale zaujala mě hlavně krása celé země a srdečnost místních. Krajina je opravdu dechberoucí a Gruzínci jsou velmi přátelští a milí lidé. Jsem velmi šťastný, že tady mohu být a těším se na zkušenosti a život po boku místních. A kdo ví, možná se rozhodnu si pobyt prodloužit.