Cesty svobody. Jeden svět se vrací do kin a upozorňuje na porušování lidských práv
Publikováno: 2. 2. 2022 Doba čtení: 2 minuty
Před dvěma lety otřásla planetou i Jedním světem pandemie. Ve stínu této nečekané aktuálnosti zůstávají věci, které otřásají světem lidských práv a které festival nemůže ignorovat. Stále trvající autoritářský režim v Bělorusku, znovunastolená vojenská diktatura v Barmě, tlak a kriminalizace ruské opozice, ale i ohrožení nezávislého soudnictví v Polsku. Jeden svět nemůže tuto stále se zhoršující situaci lidských práv ve světě přehlížet a nepřitáhnout k ní znovu pozornost. Zvláště ne v roce, kdy Člověka v tísni čeká 30. výročí od založení.
Dvacátý čtvrtý ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět proběhne fyzicky ve 25 městech po celém Česku od 21. března do 3. dubna. V Praze se mohou diváci a divačky těšit na festival od 23. do 31. března. Vybrané filmy budou po skončení festivalu dostupné ke zhlédnutí na platformě Jeden svět online.
Dodává, že podobné téma měl festival už v roce 2008, kdy burcoval diváky a divačky se sloganem UMLČME TU PÍSNIČKU, ta však bohužel hraje dál stejně hlasitě. „I když se situace v oblasti lidských práv nevyvíjí tak, jak jsme si přáli, máme jednu útěchu. Prohrajeme jedině tehdy, když se vzdáme. Nechceme propadnout sebelítosti, ale víme, že kdybychom burcovali jako tehdy, nebudeme přesvědčiví. Pro veřejnost, ale hlavně sami před sebou. Je potřeba se ptát, jak je možné, že se situace točí v kruhu. Kdo za to nese zodpovědnost?“ říká Kamenický.
Na tradici festival naváže i termínem, který bude opět v březnu. „I přesto, že tomu současná situace nenasvědčuje, věříme, že situace kolem covidu-19 bude za dva měsíce klidnější a vyplní se epidemiologické predikce, že varianta omikron proběhne rychleji a mírněji. Samozřejmě plánujeme dodržovat veškerá aktuální vládní nařízení a připravit bezpečný festival pro všechny,“ zdůrazňuje Kamenický.
Festivalovou kampaň připravilo už popáté Studio Matyáše Trnky. Skandování, zmatek, vřava, střelba, křik a prchající bosé nohy před ozbrojenými kanadami. To jsou nejčastější scény, které se v letošním vizuálu festivalu objevují. „Ročníková kampaň představuje různé situace, ve kterých se z cest svobody mohou stávat cesty nesvobody. Na tyto situace říkáme jasné ne, které se pak v grafikách často objevuje. Červená barva podtrhuje důležitost neodvracet zrak od podobných situací a neignorovat potlačování lidských práv kdekoliv ve světě. V onlinové části kampaně jsme v animacích reflektovali nejen negativní situace, ale i jejich opaky. Ty přinášejí naději, že bosých ,dobrých‘ nohou je stále víc než kanad utlačovatelů,“ vysvětluje autor kampaně Matyáš Trnka.
