Měsíc Příběhů bezpráví zahájila premiéra filmu o Chartě 77 a předávání Cen Příběhů bezpráví

Letošní 22. ročník Měsíce Příběhů bezpráví se věnuje 50. výročí vzniku Charty 77. Prostřednictvím tematických filmů a dalších vzdělávacích materiálů představuje příběhy lidí, kteří navzdory perzekuci a osobním rizikům projevili občanskou odpovědnost a odvážně vyjádřili své postoje.  

Součástí filmové nabídky je i nový snímek Charta 77: Souhlasím s Prohlášením režiséra a ředitele JSNS Karla Strachoty. Film přibližuje občanskou iniciativu Charta 77, zasazuje ji do dobového kontextu a připomíná klíčové milníky její existence, důležité aspekty a souvislosti. Jejím příběhem diváky provází Václav Havel, dokumentem se prolínají jeho autentické vzpomínky a komentáře. 

„V 7 kapitolách, s prologem a epilogem, sledujeme období od soudního procesu s členy nezávislých hudebních skupin až po sametovou revoluci. Snímek obsahuje množství dobových dokumentů, režimních tiskovin a fotografií, které nejsou zařazeny jen jako ilustrace vyprávění, ale jejich obsah je cíleně akcentován a stává se tak nedílnou součástí vyprávění. Protože je snímek určen především mladé generaci, stejně jako v mých předchozích filmech jsem zvolil dynamický střih, mozaikovité vyprávění, do kontrastu stavěné situace a emoce, poutavé vizuální zpracování s animacemi a kresbami a výraznou hudbu – tentokrát například skladby The Plastic People of the Universe, DG 307 nebo Filipa Topola s Psími vojáky,“ představuje film Karel Strachota.  

Dokument je zdarma dostupný veřejnosti na webu jsns.cz. Promítat se bude také v úterý 17. listopadu na Jungmannově náměstí v Praze v rámci Kina Příběhů bezpráví, kde poběží ve smyčce spolu s dalšími filmy Karla Strachoty od 11:00 do 22:00. 

Tvůrčí tým filmu Charta 77: Souhlasím s Prohlášením (© Lukáš Bíba)

Měsíc Příběhů bezpráví se koná od roku 2005 každý listopad. Pravidelně se zapojují stovky škol a knihoven z celé republiky. Pořádají projekce filmů s tématem československých dějin a zvou na debaty pamětníky, které také následně často nominují na Cenu Příběhů bezpráví. Za 21 let existence projektu proběhlo 11 892 projekcí, které navštívilo přes půl milionu žáků a žákyň.  

Cena Příběhů bezpráví 

Premiéra snímku Charta 77: Souhlasím s Prohlášením zahájila letošní Měsíc Příběhů bezpráví. Projekci předcházelo tradiční předávání Cen Příběhů bezpráví třem osobnostem, které studentská porota ocenila za odvahu postavit se komunistickému režimu. Ocenění předali prof. Iveta Radičová, socioložka a bývalá předsedkyně vlády Slovenské republiky, spisovatel a novinář Jáchym Topol a PR manažerka Uměleckoprůmyslového muzea Radka Potměšilová.  

„Mezi nominovanými v nás nejvíce rezonovaly příběhy lidí, kteří bojovali proti bezpráví v průběhu celého života a své zkušenosti pak předávali mladším generacím,“ okomentovala výběr laureátů členka studentské poroty Isabela Siudová z Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě.  

Studentská porota (© Lukáš Bíba)

Laureátkou Ceny Příběhů bezpráví 2026 se stala Jiřina Zemanová, která svůj život spojila s undergroundem, poezií a samizdatovou literaturou, kterou sama tvořila. Tajně šířila zakázané texty, i když ji za tuto činnost hrozil postih a vězení. Její byt se stal místem zkoušek skupiny The Plastic People of the Universe.  

Další dva laureáti obdrželi ocenění in memoriam. František Wiendl za 2. světové války působil v odboji a během komunismu jako převaděč pomohl 28 lidem na cestě za svobodou. V roce 1949 byl zatčen, mučen a v politickém procesu odsouzen. Ve vězení strávil deset let, z toho šest v uranových dolech.  

Laureát Benedikt Holota se za 2. světové války zapojil do odboje a konvertoval k římskokatolické církvi. Po komunistickém převratu vstoupil do františkánského řádu. Během Akce K v dubnu 1950 zažil zabrání pražského kláštera u Panny Marie Sněžné a následnou internaci. Prošel několika internačními a pracovními tábory, kde tajně složil řeholní sliby a přijal kněžské svěcení. Opakovaně byl vyslýchán a sledován StB.  

I v letošním roce jsme se rozhodli připomenout ruskou agresi, které stále čelí lidé v Ukrajině, a udělit cenu do zahraničí ukrajinské novinářce a administrátorce telegramového kanálu Melitopol – to je Ukrajina. Yana Suvorova byla ruskými okupanty zadržena v srpnu 2023 v pouhých 18 letech. Za informování o dění na okupovaném území byla v říjnu 2025 odsouzena ke 14 letům vězení na základě obvinění ze špionáže a terorismu. V současnosti je držena v ruské věznici v Taganrogu, kde podle jejího partnera čelí nelidským podmínkám, chladu a zhoršenému zacházení.