Hurá do školy: Díky české pomoci školy v etiopském regionu Tigraj vstávají z trosek

Publikováno: 17. 12. 2025 Doba čtení: 3 minuty

Poté, co roky války proměnily jejich třídy v ruiny a sny v dávné vzpomínky, se žáci základní školy Adi Daero v etiopském regionu Tigraj vracejí do lavic. Od nových stolů až po čistou vodu – komunita obnovuje nejen školu, ale i budoucnost pro příští generaci lékařů a inženýrů.

Hurá do školy: Díky české pomoci školy v etiopském regionu Tigraj vstávají z trosek
© Foto: Tsion Girma Degu

Když žáci základní školy Adi Daero v regionu Tigraj po letech války a přerušení výuky konečně znovu prošli branou školy, našli místo, které se škole už vůbec nepodobalo. Učebny byly popraskané a prázdné, lavice i tabule zmizely a chyběla dokonce i voda a toalety. 

Přesto jejich návrat znamenal nový začátek. Jerusalem Abale, žákyně osmé třídy, která se chce stát lékařkou, vzpomíná na smutné dny: 

„Naše škola byla během války zničená… nebyly tu třídy, toalety ani voda, všechno bylo zdevastované,“ říká. Po letech přerušené školní docházky dodává: „I když jsme měli zlomená srdce, návrat do školy nám udělal radost.“ Díky naší podpoře má teď její škola zrekonstruované třídy, židle pro studenty i učitele, regály a přístup k vodě. „Jsme velmi vděční,“ říká.

Její spolužák Hailemariam Yera, který sní o tom, že se stane inženýrem, popisuje stejnou ztrátu i stejnou naději.

„Naše škola byla úplně zničená… všechno, co nám pomáhalo se učit, bylo pryč,“ vzpomíná. 
(© Tsion Girma Degu)

Válka ho připravila o dva roky školy, zanechala v něm citové šrámy a odloučila ho od přátel. Rekonstrukce však už začala. 

„Člověk v tísni toho hodně opravil, ale ještě není hotovo – stále zbývá hodně práce,“ říká a upozorňuje na to, že škole stále chybí nezbytnosti jako knihovna. Podobně jako mnoho dalších studentů se stále obává nedostatků: „Máme málo tříd a chybí nám praktické lekce, protože nemáme laboratoř.“

(© Tsion Girma Degu)

Jizvy po válce

Pro ředitele školy, učitele Tewoldeho Zewdeho, je proměna školy hluboce osobní. Budova sloužila za války jako ubytovna pro vysídlené rodiny. Vzpomíná na ticho, ztrátu a frustraci z toho, že nemohl učit:

„Škola utrpěla rozsáhlé škody a mnoho školních pomůcek bylo ukradeno nebo zničeno.“

Díky české pomoci škola obdržela 277 lavic, 40 tabulí, 40 učitelských židlí, kancelářský nábytek, regály, nádrž na vodu, nové toalety a opravy v hodnotě tisíců eur. 

„Jsem šťastný, když vidím děti, jak s radostí chodí do školy,“ říká, ačkoliv více než 20 učeben na opravu stále čeká.

(© Tsion Girma Degu)

Teklebrihan Hailesilasse, projektová manažerka Člověka v tísni, vysvětluje cíl jasně: 

„Pracujeme na obnově hygienických zařízení a na návratu ke kvalitnímu vzdělávání. Chceme zajistit kvalitní výuku a přístup k čisté vodě, mytí rukou a toaletám.“ Dodává: „Studenti jsou velmi šťastní a totéž platí pro učitele – když učí, mají z toho radost.“ Pro ni je projekt ale víc než jen oprava budov: „Vzdělání je zásadní pro rozvoj další generace a zodpovědných občanů, kteří budou měnit svět.“

Rozbité zdi, nezlomené sny

Obnova základní školy Adi Daero stále pokračuje – je třeba dostavět třídy, chybí laboratoř a knihovna a studenti skládají zkoušky psané pouze na tabuli, protože nemají kopírku. 

(© Tsion Girma Degu)

Touha po vzdělání je ale silnější a lidé z Adi Daero jsou odhodlaní se o školu postarat. „Ani válka by neměla mít na vzdělání vliv. Škola musí zůstat chráněným místem.“

Česká pomoc do školy dorazila díky projektu, který financovalo Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
Autor: Tsion Girma Degu

Související články